"Ani na společných jednáních nám nikdo nebyl schopen říct, co se stane, pokud se tady plyn nebo ropa najde. Stále jen obecné řeči a uklidňování, že o nic nejde. U dolů ve Frenštátě se také dělal pouze nevinný průzkum a nyní nemá nikdo sílu definitivně odepsat možnost těžby, která straší tamní lidi," poznamenal František Šulgan ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Podle něj navíc území, s nímž počítá pro svůj výzkum Česká naftařská společnost, zasahuje do prvních a nejvzácnějších zón CHKO. Zahrnuje oblast od Zašové k Horní Bečvě, Trojanovicím a Radhošti. "O svolení rozhodnou samozřejmě obce. My ale požádáme alespoň o upravení a zmenšení území. Už samotný průzkum by ve zdejší vzácné krajině napáchal škody," dodal Šulgan.
Podle představitelů České naftařské společnosti je ale zatím mluvit byť jen o geologickém průzkumu předčasné. " Pokud nám ministerstvo životního prostředí přidělí průzkumné území, provedeme studie, které nám pomohou zjistit potenciál místa. Teprve vypracované studie rozhodnou o tom, zda pokračovat a začít tady výzkum," uvedl Zdeněk Svoboda z České naftařské společnosti.
Zástupci obcí, jejichž území se případný výzkum dotýká, se v názorech na něj různí. Zatímco například zastupitelstvo obce Zubří se k němu vyjádřilo negativně, vedení Rožnova pod Radhoštěm proti němu nic nemá.
"Osobně si myslím, že geologickému průzkumu bychom bránit neměli. Těžba je pak samozřejmě něco jiného. Navíc, co je pod zemí, je majetek státu. Nevím, zda bychom to vůbec nějak ovlivnili," uvedl starosta Rožnova Jaroslav Kubín.
Podobně na to pohlíží i zástupce starosty Prostřední Bečvy František Bil. "Myslím, že obce mohou očekávat jisté škody, terén tady není jednoduchý, musel by se upravovat. Bude tudy také jezdit těžká technika. Ale pokud jsou zde zdroje, je to pak zájem státu," uvedl. Jak se k žádosti těžařů obec vyjádří, rozhodne nicméně teprve zastupitelstvo.
