Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šestnáct hodin u stroje. Tak Kambodžané dřou pro oděvní giganty

  19:14aktualizováno  19:14
Otřesné podmínky v asijských textilkách jsou tématem lidskoprávních organizací již několik let. A podle všeho se situace nelepší. Podle nejnovější zprávy Human Right Watch textilky v Kambodži tlačí na zaměstnance nevýhodnými smlouvami, dlouhou pracovní dobou i šikanou na pracovišti.

Textilky v Kambodži dál trápí své dělníky, Adidas a H&M slibují nápravu. | foto: Profimedia.cz

Současnou situaci v kambodžských textilkách Human Right Watch (HRW) zhodnotila ve 140stránkové zprávě s názvem „Pracuj rychleji, nebo vypadni: Porušování práv dělníku v kambodžském textilním průmyslu“ (celou zprávu v angličtině si můžete přečíst zde). Pracovníci HRW v textilkách během několik měsíců narazili na celou řadu porušování lidských práv, které hraničí s moderním otroctvím.

KOMENTÁŘ: Na levnějším oblečení z Asie vyděláváme, ale není to zadarmo

Nejpropracovanější diskriminací je tlak na co nejkratší smlouvy a rušení těch dlouhodobých. Zaměstnanci tak nemohou čerpat sociální výhody v plném rozsahu. Textilky pak nutí zaměstnance k extrémně dlouhé pracovní době, která v některých případech trvá i 16 hodin. 

„Musíme sedět a pracovat, dokud nesplníme kvóty. Pokud pracujeme celý den bez přestávky, dokážeme vyprodukovat v průměru i 120 triček za hodinu. Mnohdy nemůžeme ani na toaletu,“ popsala praktiky v jedné z textilek dvacetiletá Čeng Thai.

Mezinárodní společenství přitom po kolapsu bangladéšské textilky v Dháce v roce 2013 přislíbilo zlepšení podmínek pro dělníky i zajištění jejich bezpečnosti (více o zřícení textilky zde).

Zapojení subdodavatelů a smluvní kouzla

To se však neděje. Podle HRW za to může i nová taktika velkých textilních továren. Ty své zakázky od velkých řetězců ze Západu předávají menším subdodavatelům, u kterých lze jen obtížně kontrolovat dodržování dobrých pracovních podmínek.

U menších dodavatelů dělníci většinou nepracují na smlouvu, takže jakákoliv stížnost může být potrestána okamžitým vyhazovem. „Řekli mi, že budu pracovat za měsíční mzdu. Žádnou smlouvu ale nemám a vlastně ani nevím, jaký je můj zaměstnanecký poměr,“ uvedla Čeng Thai. V její továrně v listopadu roku 2013 skončilo na hodinu na 40 zaměstnanců, kteří odmítli pracovat přesčas do devíti hodin večer. 

Dojížděli totiž z daleka a pozdě večer už je neměl kdo odvézt. Po dvacet dní pak museli vyhození dělníci vyjednávat s odbory a vedením továrny, aby svou práci získali zpět. Nakonec se jim to podařilo a dvacet z nich mohlo znovu nastoupit k šicím strojům.

HRW ve svém dokumentu uvádí, že z problémových textilek odebírají zboží mimo jiné firmy Marks & Spencer, Gap, H&M, Adidas či Armani. Všechny tyto společnosti přitom na svých stránkách hlásají, že od svých dodavatelů vyžadují dodržování lidských práv.

„Pokud se tyto velké mezinárodní značky chtějí zasadit za lepší pracovní podmínky, měly by zveřejnit a pravidelně aktualizovat jména konkrétních textilek, od kterých odebírají zboží,“ uvedla pro server BBC pracovnice HRW Aruna Kashyap. HRW podle ní zmapovalo podmínky v 73 kambodžských textilkách a zprávu založila na rozhovorech s 340 tamními zaměstnanci.

Někteří slibují nápravu, jiní se odpovědnosti vyhýbají

Představitelé Marks & Spencer se ke zjištění HRW vyjádřili s despektem. „Zatím jsme neobdrželi žádné důkazy, které by dokládaly tvrzení HRW,“ uvedl mluvčí Marks & Spencer a dodal, že pokud aktivisté důkazy dodají, firma se jimi pochopitelně bude zabývat.

Nejhorší podmínky a nejmenší platy v Asii, líčí Čech bangladéšské textilky

Jeden z největších evropských prodejců textilu zároveň trvá na tom, že jeho dodavatelé dodržují etické standardy a poskytují „dobré pracovní podmínky, svobodu pro odborové organizace a se svými pracovníky jednají s respektem“. Seznam svých asijských dodavatelů však Marks & Spencer dosud nezveřejnil. Plánuje to až na rok 2016.

Adidas, H&M a Gap přistoupily k problematice na první pohled mnohem zodpovědněji a zavázaly se, že všechny připomínky ze zprávy HRW prošetří. Společnost H&M v tiskovém prohlášení uvedla, že rozváže smlouvy s těmi dodavateli, kteří předávají své zakázky menším subdodavatelům. V podobném duchu se vyjádřili i zástupci Adidas a Gap. 

Sluší se dodat, že kritika se do jejich řad snesla už v roce 2013 (více zde). Nápravu však od té doby nepřinesly, přestože ji veřejně slibovaly (více o tehdejších slibech zde).

Textilky jsou ožehavým tématem i v Bangladéši. Jedna se tam v roce 2013 dokonce zřítila, v troskách zemřelo přes tisíc lidí:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.