Naše republika se vydává směrem, který může vést jak k zmaření nadějí na brzkou integraci do evropských struktur, tak k prohlubování negativních jevů v ekonomické, sociální, právní i morální oblasti.
Jednou z hlavních nadějí polistopadového vývoje bylo otevření veřejného života občanům, jejich sdružením, společenstvím a obcím. Do společnosti se tak začal vracet zájem o veřejný život a o účast v něm. Již několik let jsme však svědky opačného vývoje: veřejný život se uzavírá občanům a nevládním institucím, začínají ho stále více ovládat velké politické strany, které žijí převážně svými stranickými problémy a mocenskými zájmy. Velká část občanů ztrácí důvěru v politické strany a demokratické instituce vůbec, protože má pocit, že mnozí naši politici nezacházejí odpovědně s mandátem, který od občanů obdrželi. Objevuje se neprůhledné propojování politické a hospodářské moci. Ve veřejném životě narůstá atmosféra konfrontace a arogance, která zhoršuje soudržnost české společnosti. Odráží se i v agresivním a sociálně nesolidárním chování, hospodářstvím počínaje a každodenním životem konče.
Zneklidňuje nás malá ochota a schopnost politiků komunikovat se společností a vnímat kritické hlasy, které přicházejí z domova i z ciziny. Žádáme politiky, aby brali vážně jak připomínky, které dostali z Evropské unie, tak i analýzy domácích odborníků, jako byla např. nedávná výzva skupiny ekonomů. Vyzýváme politiky, aby se konečně začali zabývat reálnými problémy naší země a nezaměřovali se pouze na mocenské hry. Vybízíme je k dialogu s občany a občanskými institucemi jako jsou odbory, církve, univerzity a profesní organizace. Způsob, jakým stát vede dialog s občanem, se státu vrací v tom, jak se občan ztotožňuje se svým státem a plní své povinnosti vůči němu.
Jsme už syti nevěcného hašteření politiků i jejich populistických snah podbízet se veřejnému mínění, jak jsme tomu byli svědky např. při nedávné krizi v Kosovu. Rádi bychom v našem veřejném životě viděli více osobností, majících jak odvahu, tak morální váhu veřejné mínění spíše aktivně spoluutvářet a kultivovat.
Nejpalčivější starosti většiny občanů jsou dnes sociální povahy. Uvědomme si, že sociální nespokojenost může vyústit do politických změn, které by mohly ohrozit nejen náš návrat na cestu zdravého ekonomického růstu, ale také směřování společnosti k autentické demokracii a mezi vyspělé státy Západu. Skutečným zdrojem zklamání z vývoje hospodářství není v našich podmínkách ani tak všeobecný pokles životní úrovně občanů, jako ztráta víry v budoucnost a legitimitu ekonomického úspěchu. Zanedbaný právní rámec podnikání a slabé vynucování práva navodily situaci, kdy hlavním zdrojem bohatství nemusí být práce, vzdělání a poctivost podnikatelů, nýbrž též korupce, známosti a pohrdání právem.
Cítíme naléhavou potřebu nejen nového stylu politiky, nové politické kultury, nýbrž i uzdravování celkového společenského klimatu. Všechnu vinu za stav společnosti nelze připisovat pouze politikům a politickým subjektům. Ani česká inteligence dosud nebyla schopna přihlásit se dost zřetelně ke své společenské odpovědnosti a nabídnout svou pomoc.
Proto tímto prohlášením nechceme pouze pojmenovat pravý stav věcí, nýbrž se zavazujeme k práci pro změnu tohoto stavu. Chceme použít své odborné znalosti a životní zkušenosti k hledání východisek a vybízíme k tomu všechny, kteří obdobně vnímají dnešní stav společnosti. Chceme pravidelně upozorňovat na neřešené problémy a pokusíme se systematicky předkládat názory, poznatky a návrhy k veřejné diskusi.
V naší zemí došlo k vážné stagnaci procesu přeměny společnosti, státu i hospodářství. V takové situaci je potřeba uvážit, které problémy jsou nejdůležitější. Podle našeho názoru jsou to ty problémy, jejichž řešení přibližuje naši zemi ke kvalitě života v západoevropském společenství. Za nejzávažnější považujeme tyto úkoly:
- Zajistit naši brzkou a kvalitní integraci do evropských struktur a získávat pro tento vážný krok podporu a spolupráci občanů.
- Rozvíjet a kultivovat občanskou společnost, a tím přispívat k obnově morálních hodnot. Překonávat lhostejnost, provincionalismus a intoleranci, podporovat občanskou solidaritu a odpovědnost.
- Pečovat o kulturu vztahů mezi lidmi, aby naše společnost získávala přátelštější tvář. Dbát na dodržování pravidel řádného podnikání, zavést debatu o principech sociální politiky a rozsahu státní redistribuce. Posilovat decentralizaci a pravomoce regionální samosprávy.
- Rozvíjet právní kulturu v našem státě, zlepšit fungování justice a zajistit vymahatelnost práva. Úcta k zákonům předpokládá respekt k morálním standardům ve veřejném životě; nesmířit se s všudypřítomností korupce.
- Pečovat o vzdělanost společnosti jako hlavní předpoklad její dobré budoucnosti. Posílit duchovní potenciál mladé generace, vytvořit podmínky pro širší přístup k vysokému školství a dbát na růst jeho kvality. Úctu odbornosti prokázat dnes zejména v oblastech zdravotnictví a školství.
Iniciativa Impuls 99 začala společným přemýšlením a hledáním cest z naší nynější krize. Nepředstíráme, že máme hotové odpovědi a nestavíme se do role zachránců společnosti. Chceme předkládat impulsy k odpovědnému přístupu k vážným problémům společnosti. Chceme tím přispívat k většímu rozvoji tvůrčího potenciálu občanské společnosti, překonávat pocity bezmoci a znechucení. Protože je nám cizí vytvářet “paralelní politické struktury”, obracíme se s touto výzvou ke všem demokraticky smýšlejícím občanům bez ohledu na jejich politické preference. Cítíme blízkost k mnoha podobným úsilím přemýšlejících lidí v naší zemi. Věříme, že dostatek slušných a rozumných občanů spojuje přes všechny názorové hranice stejné vědomí odpovědnosti za stav demokracie a za budoucnost naší země.
Tomáš Halík, sociolog a teolog Jiří Pehe, politolog Jana Šmídová, novinářka
mluvčí iniciativy IMPULS 99
V Praze a Brně 22. července 1999
