Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Centimetr kůže pro lidská práva. Lidé si nechali tetovat text Deklarace

  10:52aktualizováno  10:52
Desítkám lidí tatéři v sobotu v Praze vytetovali na tělo jedno písmeno z Deklarace lidských práv. Projekt do české metropole přivezli organizátoři festivalu Jeden svět.

Tetování na festivalu Jeden svět. Zájemci odcházeli s vylosovaným písmenem z Deklarace lidských práv vytetovaným na své tělo. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Jsou čtyři hodiny ráno a v pražské pasáži Lucerna se začínají scházet první zájemci o tetování. O celých osm hodin později odstartuje akce, při které si prvních osmdesát z nich nechá zvěčnit na tělo vylosované písmeno abecedy.

Písmena to nejsou náhodná. V řadě za sebou tvoří text Deklarace lidských práv a pokud se podaří akci dovést do konce, bude za pár let 6 773 lidí po celém světě nosit 6 773 písmen deklarace.

Fotogalerie

Za celou akcí stojí nizozemský umělec Sander van Bussel, kterému se plán zrodil v hlavě po smrti jeho přítele Stevena Nyashe. Keňský aktivista a novinář byl kvůli svým politickým názorům zavražděn v roce 2012 útočníky v Nairobi. „Dlouho jsem pak přemýšlel, co pro mě jeho smrt znamená. Tenhle projekt je reakcí na ni. Symbolem, že každý z nás má svoje práva,“ popisuje Van Bussel.

Proč si ale pro svůj manifest vybral zrovna lidskou kůži? „Víte, tetování je něco, co si nevymyslíte v neděli ráno u snídaně. Je to závazek, který zvažujete dlouho. Má pro vás význam. Chci, aby lidé takhle přemýšleli i nad lidskými právy,“ vysvětluje Van Bussel.

V divácké galerii posedávají mladí lidé a čekají, až na ně dojde řada. V ruce tisknou malý papírek s písmenkem, které jim pak tatér zvěční. Někteří z nich se prohrabují archy papírů na stole a snaží se rychle vybrat font písma, který by se jim líbil nejvíc.

Takhle to asi vypadá na všech místech, na které Sander se svým projektem zavítá. Praha je ale přeci jen něčím specifická. Tetovat se nechávají hlavně mladí lidé, což podle organizátorů jinde není podmínkou. Dívce, které zrovna tatér přelepuje čerstvé inkoustové S, je teprve devatenáct a přiznává, že se svého prvního tetování pořádně bála.

„Je dobře, že jsou tu takhle mladí lidé,“ rozhlíží se Van Bussel kolem. „Jednou to budou naši politici, advokáti... Měli by se snažit dostát svým ideálům. A jestli jsou jejich ideálem lidská práva, tak je to prostě skvělé,“ usmívá se vysoký charismatický Holanďan.

Každou chvílí odbíhá od rozhovoru, aby si osobně vyfotil dalšího člověka s čerstvým tetováním a při té příležitosti si pozorně přečte kartičku, kterou od každého z nich dostane. „Vidíte,“ ukazuje. „Všichni musí napsat osobní motivaci, která je vedla k zapojení do projektu.“

Human Rights Tattoo

„Jeden centimetr čtvereční vaší kůže pro lidská práva,“ shrnuje nizozemský umělec Sander van Bussel princip svého projektu Human Rights Tattoo. Náhodným zájemcům po celém světě tetuje od roku 2012 vždy jedno písmeno z Deklarace lidských práv.

Je řazen k sociálním umělcům, kteří svoji tvorbu využívají jako prostředek k vyjádření politického aktivismu. Sám tvrdí, že se cítí víc jako umělec než jako aktivista, ale zároveň se chce podílet na formování veřejného názoru. „Nejsem právník, nejsem doktor. Společnost ale mohu ovlivňovat i jako umělec,“ říká.

Ptám se, která kartička mu utkvěla v hlavě z poslední doby. Nepřemýšlí dlouho.

„Než jsem přijel do Prahy, byl jsem na filmovém festivalu v Ženevě. Tetování si tam nechal udělat aktivista, který strávil 24 let ve vězení. Z toho dvacet let čekal v cele na trest smrti. Nakonec se ukázalo, že je nevinný. A víte, co je na tom nejzajímavější? Nikdy neztratil naději. Teď je z něj lidskoprávní aktivista, který bojuje za spravedlivé soudní procesy,“ vzpomíná.

Malý či velký příběh je za každým tetováním. „Právě jsem dodělala poslední ročník na právech. Chci se soustředit na lidskoprávní spory. Také proto, že můj tatínek pochází z Afghánistánu,“ popisuje čtyřiadvacetiletá tmavovláska Kamila, která si z Prahy domů do Brna odváží svoje první tetování. Vylosovala si áčko.

Na Sanderově paži nelze přehlédnout velké R. Předpokládám, že je ze začátku slova rights (práva). „Máte pravdu, ale to byla opravdu jen náhoda!“ tvrdí. Rozhodl se, že by měl mít také jedno písmeno z deklarace, takže počkal na konec prvního dne tetování, aby požádal tatéra o další písmeno z řady. Čekala na něj zrovna tahle symbolická litera.

Ačkoliv sám tatérem není, kvůli Human Rights Tattoo se pomalu učí. Ale nikdy ne na zájemcích o tetování. Svoje - zatím trochu rozechvělá - písmena tetuje přímo profesionálním tatérům, kteří mu na projektu pomáhají. „Někteří z nich chtějí tetování přímo ode mě. Na památku. Naštěstí bývají potetovaní úplně celí, tak se v tom snad moje pokusy ztratí,“ směje se.

O tetování byl velký zájem i v Nizozemsku, záběry z června roku 2013:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.