Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Testy skončily, Mušaraf zklamal Indii

  15:12aktualizováno  15:12
Indii zklamal "nebezpečný" projev pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa o krizi ve vzájemných vztazích. "Jeho vystoupení napětí spíše vystupňovalo a ne zmírnilo," uvedl indický šéf diplomacie Džasvant Singh, jehož země se nadále hodlá řídit politikou nepoužít jaderné zbraně jako první. Pákistán několik hodin předtím úspěšně odpálil třetí raketu krátkého doletu, která byla poslední v sérii nových testů.

Mušarafův projev podle ministra zahraničí Indii zklamal, protože jen opakoval sliby, které pronesl už v lednovém projevu a dosud nebyly naplněny."Generál urážlivě a nevkusně spílal Indii. Je to v rozporu s přáním míru, které vyjádřil, a je to výsměch nadějím většiny mezinárodního společenství," řekl Džasvant Singh.

Šéf diplomacie zdůraznil, že Indie by nepoužila jaderné zbraně jako první."Politika je jasná, jednoznačná a otevřená - nepoužít je jako první," uvedl Singh.

Radikálové a mezinárodní tlak
Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf v pondělí v televizním projevu uvedl, že Pákistán nechce válku, ale bude reagovat plnou silou, jestliže bude napaden. Prezident vyzval obyvatelstvo k národní jednotě kvůli přetrvávajícímu napětí v Kašmíru na hranici s Indií a slíbil uspořádat parlamentní volby mezi 7. a 11. říjnem.

Mušaraf také popřel, že by do indické části Kašmíru pronikali z pákistánské části islámští radikálové. "Kašmírský lid je indickou vládou utiskován," prohlásil Mušaraf a obvinil hinduistické nacionalisty v Indii z terorismu proti lidem vyznávajícím jinou náboženskou víru.

"Mezinárodní tlak na Pákistán, aby zabránil pronikání islámských ozbrojenců do indické části Kašmíru, je zatím neúspěšný," reagoval Singh, který vyloučil schůzku indického premiéra Vádžpéjího s Mušarafem. Setkání v červnu na regionální konferenci v Kazachstánu navrhl ruský prezident Vladimir Putin.

TŘI VÁLKY

* Indie a Pákistán od roku 1947, kdy vyhlásily nezávislost, proti sobě vedly tři války, z toho dvě o Kašmír.
* Indie ovládá asi 45 procent Kašmíru, Pákistán třetinu a Čína zbytek.
* Indie obviňuje Pákistán, že podporuje islámské povstalce bojující proti indické vládě ve svazovém státě Džammú a Kašmír.
* Islámábád přiznává jen morální podporu, nikoli materiální či vojenskou.

"Řekli nám, že na Islámábád je vyvíjen mezinárodní tlak. Avšak význam má jen to, co se reálně stane v terénu. Je na vládách USA a Velké Británie, aby posoudily, zda tlak na Pákistán má nějaký účinek," podotkl indický ministr zahraničí.

Pokusit se zmírnit napětí v pákistánsko-indických vztazích v době, kdy mají rivalové u hranic milion vojáků, přijel britský ministr zahraničí Jack Straw.

Pákistán testoval tři rakety
Pákistán několik hodin před prohlášením uskutečnil od soboty třetí a poslední zkoušku rakety schopné nést jaderné hlavice. Stalo se tak v době, kdy vzrostly obavy z vypuknutí války mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem. Podle státní televize šlo o balistickou střelu země-země typu Hatf-2 o doletu 180 kilometrů, která může nést jadernou hlavici.

Indická vláda zareagovala na novou zkoušku opakovaným prohlášením, že na ni tento test "nezapůsobil". Podle ní je motivován situací na vnitropákistánské politické scéně. Indický ministr obrany George Fernandes v Dillí řekl, že Indie nevidí žádné známky toho, že by Pákistán přicházel k rozumu a že tím se pro indickou vládu možnosti řešení situace značně zužují.

KAŠMÍR A AL-KAJDA

V pákistánské části Kašmíru se zdržuje několik tisíc bojovníků Al-Kajdy a hnutí Taliban. Řekl to indický ministr obrany George Fernandes. "Máme informace, že na druhé straně hranice je mnoho teroristů a že jsou to osoby, které uprchly z Afghánistánu," řekl v televizním interview. Reagoval tak na slova pákistánského prezidenta Mušarafa, který tvrdí, že přes linii, která odděluje pákistánskou a indickou část Kašmíru, nepronikají žádní radikálové.

První ze zkoušek proběhla v sobotu. Na severozápadě Pákistánu byla vypálena raketa typu země-země, která je schopná nést konvenční i jaderné hlavice. "Naše raketa uletěla 1500 kilometrů a prokázala naprostou přesnost. Zasáhla cíl," informoval pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. Další test se uskutečnil v neděli.

Střety na hranici v Kašmíru neustávají
Indické a pákistánské jednotky se v noci na úterý v Kašmíru ostřelovaly děly a minomety. Nejméně jeden člověk přišel o život a několik dalších lidí bylo zraněno v pákistánské části Kašmíru při střelbě menších armádních zbraní přes hranici. Indičtí a pákistánští činitelé tvrdí, že střelba začala na několika místech v pondělí večer a trvala až do úterního rána.

Prudká přestřelka mezi armádami jednotkami obou zemí v Kašmíru se strhla také v noci na sobotu. Podle pákistánských úřadů byly přitom zabiti nejméně čtyři lidé. Z vyprovokování střetu se jako vždy vzájemně obviňují vojáci obou zemí.

Indická policie také informovala o ozbrojeném střetu policie a armády s islámskými separatisty v indické části Kašmíru v okrese Radžouri, který leží asi 150 kilometrů od zimní metropole Kašmíru Džammú. Zabito při něm bylo sedm lidí - pět separatistů, jeden voják a jeden policista.

INDIE VERSUS PÁKISTÁN

Indie zvažuje kvůli Kašmíru blokádu

Šéf separatistů v Kašmíru nepřežil atentát

Indie nechce diplomaty Pákistánu

předchozí vývoj

Nové nápětí trvá od přelomu roku
Vztahy mezi Indií a Pákistánem, které mají jaderné zbraně, jsou napjaté od konce loňského roku, kdy byl spáchán teroristický útok na indický parlament. Napětí vzrostlo minulý týden po atentátu na indickou vojenskou základnu v Kašmíru.

Obě země si v posledních měsících na společné hranici udržují celkem asi milion vojáků, kteří se navzájem pravidelně ostřelují, stejně jako početnou vojenskou techniku.

Dillí z obou incidentů obvinila kašmírské separatisty se sídlem v Pákistánu. Islámábád popírá, že by cvičil a vyzbrojoval povstalce, přiznává pouze, že podporuje cíle rebelů, které označuje za "bojovníky za svobodu".

Indický premiér Vádžpéjí zaslal dopis prezidentům USA Georgi Bushovi, Ruska Vladimiru Putinovi a Francie Jacquesovi Chiracovi, v němž je požádal, aby přiměli pákistánskou vládu k zastavení militantních muslimů, působících za hranicemi Pákistánu.

Pokusit se zmírnit napětí v pákistánsko-indických vztazích v době přijel britský ministr zahraničí Jack Straw (vlevo), který se sešel s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem. (28. května 2002)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Česká spořitelna, a.s.
Znalec sociálních sítí

Česká spořitelna, a.s.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.