"Zjistil jsem, že ve stádu je další kus s nekoordinovanými pohyby," vysvětlil majitel chovu Zdeněk Štěpánek z Helvíkovic. "Ale čekal jsem to. U této nemoci je velmi pravděpodobné, že to nebude jen jedno zvíře," dodal.
Veterináři nebudou měnit mimořádná opatření vyhlášená po nálezu prvního případu. "Nevidíme k tomu důvod. Opatření jsme vyhlašovali s vizí, že těch případů bude pravděpodobně několik," vysvětlil mluvčí veterinářů Duben.
|
KLUSAVKA |
|
Klusavka je infekční onemocnění. Postihuje centrální nervový systém. Ovce umírá. Klusavka je rozšířená po celém světě, u nás se nikdy před tím neobjevila. Ovce má potíže s hybností, nekoordinované pohyby připomínají klus, z tohoto je odvozen název. Klusavka patří do skupiny transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE), do které spadá i takzvaná nemoc šílených krav (BSE - bovinní spongiformní encefalopatie). Není to nemoc nakažlivá jako například kulhavka a slintavka. Nemusí se proto vybíjet celé chovy. Příležitostí k nákaze nemají zvířata mnoho. K přenosu prionů dojde nejspíše u porodu. Ovce jedí svou placentu. Zvířata se můžou nakazit, pokud snědí cizí, nakaženou nebo pokud nakažená ovce krví potřísní okolní zvířata. |
Druhá nakažená ovce není v příbuzenském vztahu s ovcí, u níž se toto onemocnění zjistilo počátkem ledna. Byla dovezena z Francie a má dva potomky. Ty veterináři taky utratí.
Vybíjet se nebude
Po prvním zjištěném případu ministerstvo zemědělství přijalo mimořádná opatření. Nemocné kusy a jejich potomci budou utraceni. Další zvířata se ale vybíjet nebudou. Veterináři každé tři měsíce zkontrolují rizikové chovy. Opatření potrvají nejméně tři roky.
"Omezili jsme prodej a přemisťování ovcí z postiženého chovu," doplnil mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář s tím, že stejný režim platí i v chovech, kam byla poslána po 1. lednu 2000 zvířata z Helvíkovic na Orlickoústecku, kde se nemocná ovce vyskytla.
Tento chov byl "uzavřen". To znamená, že je povoleno přemísťovat zvířata pouze do chovů se stejnou nákazou nebo na porážku. V tomto případě je domácí porážka zvířat starších 12 měsíců možná jen na jatkách.
Vyšetřena na klusavku musejí být i všechna zvířata starší než rok, která uhynula nebo byla utracena. Při objevení další nákazy pak bude dotyčné zvíře spáleno a další kroky budou záležet na příslušné okresní veterinární správě.
Náklady na minimořádná opatření bude hradit stát. Ústřední nákazová komise zasedla poté, co laboratorní testy 3. ledna potvrdily v Česku první výskyt klusavky - tramisivní spongiformní encelopatie (TSE).
Onemocnění podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna není pro člověka nebezpečné. Dává se však do souvislosti s nemocí šílených krav (BSE).
Farmář: Nemoc může odstranit důsledná kontrola
"Nemoc by se měla postupně odstranit důslednou kontrolou a vyřazováním nemocných kusů," míní majitel nemocné ovce farmář Zdeněk Štěpánek, který přivítal, že nemusí vybít celé stádo.
"Ekonomicky mě to samozřejmě těšit nemůže, ale z hlediska ochrany zvířat je to určitě dobře," řekl k opatřením nákazové komise. Roční ztrátu kvůli opatřením odhadl zhruba na půl milionu korun. Hodnota celého stáda je podle Štěpánka zhruba dva miliony korun.
Právě důsledné sledování vlastního chovu podle Štěpánka vedlo k tomu, že byla nemoc odhalena. "Zjistil jsem, že ve stádu je kus s poruchami pohybu a ihned jsem jej odvezl na veterinární kliniku," přiblížil.
"Onemocnění bylo zjištěno u potomka dovezené ovce," řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář.
Z klusavky se vyvinulo BSE
Nemoc je podle odborníků známa už zhruba 300 let a v evropských zemích běžná. Dosud nebyl popsán případ, že by v nějaké formě byla přenosná na člověka.
Z původců klusavky se vyvinuly infekční bílkoviny priony, které způsobují nemoc šílených krav.
"Postižené zvíře neodhadne vzdálenost. Má nekoordinované pohyby, které připomínají klus," popsal pro iDNES veterinář Martin Plecháček.
Česká pojišťovna je připravena majiteli nemocné ovce finančně kompenzovat případný úhyn nebo nařízené utracení zvířat kvůli klusavce. iDNES to oznámil tiskový mluvčí pojišťovny Michal Urban. Částka závisí na počtu uhynulých nebo utracených zvířat a na sjednané pojistné částce za kus.
Odškodnění by šlo z pojištění hospodářských zvířat pro případ nákaz a dalších hromadných škod, které se kromě jiných nákaz vztahuje právě i na klusavku. Pojistnou událostí je uhynutí, utracení či nutná porážka pojištěných zvířat nařízená veterináři v důsledku nákazy.
V Česku zemědělci loni chovali kolem 90 tisíc kusů ovcí, nejvíce v horských a podhorských oblastech Jihočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje.
|
Mimořádná veterinární opatření kvůli výskytu klusavky |
| 1) Utracení k diagnostickým účelům klinicky nemocných zvířat a jejich potomků. |
|
2) Omezuje se přemísťování, prodej a porážení ovcí a koz z chovu s nákazou a z chovů, do kterých byla od 1. ledna 2000 přemístěna zvířata podezřelá z nákazy. |
| 3) Ovce a kozy z rizikových chovů je zakázáno porážet jinde než na jatkách, kromě zvířat mladších 12 měsíců. |
| 4) Chovatelé jsou povinni v rizikových chovech sepsat všechna zvířata s uvedením jejich identifikačních čísel, datem narození případně odhadem stáří, pohlavím a vést údaje o přemísťování, domácích porážkách, narození, úhynu, včetně data kdy se tak stalo. |
|
5) Majitelé rizikových chovů jsou povinni před přemístěním: |
| 6) Majitelé rizikových chovů zajistí na náklady státu vyšetření všech uhynulých a utracených ovcí a koz starších 12 měsíců a poražených ovcí a koz starších 18 měsíců. |
| 7) Příslušná veterinární správa zkontroluje všechny ovce a kozy v rizikovém chovu nejméně jednou za 3 měsíce. |
|
8) Ovce a kozy starší 18 měsíců mohou být utraceny za těchto podmínek: |
| 9) V případě pozitivního výsledku vyšetření bude celé tělo včetně orgánů, kůže a veškerých živočišných surovin a odpadů nemocného zvířete spáleno. O způsobu spálení rozhodne příslušná veterinární správa. |
