Bodovou hranici pro splnění přijímacích zkoušek si zatím budou určovat samy školy (ilustrační foto)

Bodovou hranici pro splnění přijímacích zkoušek si zatím budou určovat samy školy (ilustrační foto) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Celostátní „síto“ u přijímaček na střední nebude. Hranici si určí školy

  • 119
Minimální bodová hranice pro přijetí na střední školu s maturitou budoucí zájemce o studium zatím mine. Současný návrh zákona, který předložil ministr školství Marcel Chládek, s ní totiž nepočítá. Jaká úspěšnost u přijímaček bude pro absolvování zkoušky stačit, tedy zůstane i nadále na řediteli dané školy.

Pro žáky to však stále znamená, že už je střední školy nebudou moci vzít pouze s ohledem na známky z vysvědčení na základní škole. Někde to tak dosud fungovalo, teď však budou muset přijímací testy absolvovat všude.

Ředitel si aspoň bude moci vybrat, zda zvolí vlastní testy, koupí je od soukromé společnosti, nebo zdarma použije testy, které na poptávku ministerstva školství připravila společnost Cermat. Ty prověřily už únorové zkoušky nanečisto, z nichž vyplynulo, že hranici pro přijetí doporučenou kraji většina žáků překročila.

Ukazuje to třeba příklad z Gymnázia K. V. Raise v Hlinsku. Přijímací zkoušky nanečisto tam psalo víc než sto dětí. „Z deváťáků propadli jen tři, u páťáků to bylo stejné,“ uvedl ředitel gymnázia Rostislav Dvořáček. Použil přitom krajem doporučenou hranici 20 bodů ze sta možných.

Dokonce úplně všichni účastníci testů nanečisto pak uspěli například na Gymnáziu v Pardubicích v Mozartově ulici či na Gymnáziu Jevíčko.

Hranici přirozeně nastaví počet uchazečů

Boj tak zřejmě zůstane pouze o nejprestižnější školy, zejména gymnázia v Praze, kam se hlásí mnohem víc uchazečů, než kolik může škola vzít. Ostré zkoušky se přitom píšou už za 14 dní. Přestože výsledek testů z Cermatu letos nemůže být jediným kritériem pro přijetí, zohledňovat se budou třeba i známky ze základní školy, rodiče ani žáci přípravu na testy nepodceňují.

„Zájem o přípravné kurzy byl velký, chodilo osmdesát dětí, to je na Hlinsko dost,“ přibližuje ředitel tamního gymnázia Dvořáček.

Trénink na testy ve formě přípravných kurzů sám Cermat nenabízí. Jeho ředitel Jiří Zíka je považuje za velký nešvar. „Je velká škoda, že se kvůli masovému rozšíření testování uzavřenými úlohami stala z přípravy na zkoušky příprava na řešení testů,“ podotkl Zíka.

Teď to nejde, říká Chládek. Okolí mluví jinak

Chládek tak nakonec nebude tím, kdo celostátní „síto“ zavede. Původně chtěl, aby se na všech školách psaly stejné testy a stát určil minimální hranici, kterou musí uchazeč o obor s maturitou splnit. Výsledný návrh novely je však úplně jiný.

Ministr teď slibuje, že jeho záměr úplně nepadl, stát hranici pro přijetí bude určovat později. Jenže lidé z ministrova okolí říkají něco jiného: Chládek přiznal, že je to politicky neprůchodné, a dopředu to vzdal. Jeho političtí soupeři totiž často kritizovali záměr upírat některým žákům šanci na vzdělání s maturitou.

Nejostřeji Jiří Zlatuška z hnutí ANO. „Pan ministr chtěl, aby výsledek zkoušky na začátku studia určil výsledek zkoušky na jeho konci. To nedovedou nikde na světě, tam hraje roli spousta dalších okolností,“ upozorňuje Zlatuška.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video