Testování radarových dvojčat potrvá ještě měsíce

Testování dvou moderních třídimenzionálních radarů NATO v Nepolisích a poblíž Slavkova u Brna potrvá podle armády ještě několik měsíců. Teprve pak začnou zařízení naplno dodávat informace do společného systému ochrany vzdušného prostoru Aliance.

Radar NATO u Nepolis na Královéhradecku. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Armáda připravuje spuštění dvou strategických radarových stanovišť - v Nepolisích na Královehradecku a poblíž Slavkova u Brna.

"Uvedením do provozu se ochrana vzdušného prostoru ČR posune na kvalitativně vyšší úroveň. Kromě toho využíváním informací z těchto radarů dojde ke zvýšení kvality radarové informace v rámci České republiky a tím i ke zvýšení bezpečnosti a průchodnosti našeho vzdušného prostoru," uvedl Petr Sýkora z tiskové služby ministerstva obrany.

Třídimenzionální radar u Nepolis už armáda před časem zkušebně zapnula. Zkušební provoz má otestovat spolehlivost systému a má trvat do konce roku. Pak by měl projít vojskovými zkouškami a až poté zapojen do aliančního integrovaného systému protivzdušné obrany. K ověření bezporuchovosti přitom podle údajů armádních specialistů musí zůstat radar v provozu nejméně 4 tisíce hodin.

Druhý radar má zpoždění

Druhé radarové "dvojče" poblíž Slavkova u Brna je teprve ve fázi testování některých technologií. "V současné době probíhají zkoušky instalovaných technologií a kontrola veškeré dokumentace jako nezbytná příprava ke spuštění radiolokátoru do zkušebního provozu," konstatoval Sýkora s tím, že o zahájení zkušebního provozu rozhodnou výsledky testů. Zkušební provoz byl měl trvat nejméně šest měsíců.

Zatímco stavba radaru u Nepolis probíhala bez problémů, výstavba jeho "bratříčka" u Slavkova se protáhla. Stavbu několik let komplikovaly a protahovaly soudní spory s odpůrci radaru, především z okolních obcí.

Původně chtěla armáda začít se stavbou už na podzim roku 2003. Kvůli čtyři roky trvajícím sporům ale nakonec začala až v roce 2007.

Obě zařízení, každé za zhruba půl miliardy korun, budou sloužit k ochraně vzdušného prostoru nad Českem, ale i v rámci páteřního systému NATO.

RADARY FADR

Dřívější zastaralé radary, které armáda donedávna používala, měly i po modernizaci dosah zhruba 350 kilometrů daleko a 20 kilometrů vysoko. Nové radary typu FADR "dohlédnou" až 600 kilometrů daleko a třicet kilometrů vysoko. Navíc jsou schopny zároveň měřit azimut, vzdálenost i výšku, mají integrovaný systém rozpoznávání letících objektů a umožňují identifikaci vzdušných cílů. Obsluhu každého z radarů tvoří čtyřčlenná směna. Po zapojení do systému NATO budou obě zařízení sledovat vzdušný prostor nepřetržitě.