Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA provedly test mezikontinentální rakety. Vzkaz Rusku i KLDR, tvrdí

  10:39aktualizováno  12:35
Americká armáda provedla v noci na pátek test mezikontinentální balistické rakety Minuteman III, která vzlétla z kalifornské letecké základny a dopadla v jižním Tichomoří. Podle agentury Reuters tak Spojené státy chtějí ukázat spolehlivost svého jaderného arzenálu v době, kdy vzrůstá mezinárodní vojenské napětí.

Střela bez nálože byla vypálena z podzemního sila základny Vandenberg krátce před půlnocí místního času. Po půlhodině dopadla na plánovaném místě vzdáleném 6500 kilometrů. Místo dopadu bylo podle Reuters v oblasti Marshallových ostrovů, které leží asi 4400 kilometrů jihovýchodně od Japonska.

Spojené státy chtějí za bilion dolarů modernizovat jaderný arzenál

Náměstek ministra obrany Robert Work sdělil, že USA uskutečnily od ledna 2011 nejméně 15 podobných testů s cílem vzkázat strategickým konkurentům, jako jsou Rusko, Čína a KLDR, že Washington má účinný jaderný arzenál. „Přesně z tohoto důvodu to děláme,“ řekl podle Reuters na základně Work novinářům.

Ukázat spolehlivost jaderné síly se pro Spojené státy stalo v poslední době zvlášť důležité, protože americký arzenál bude brzy zastaralý. Tato skutečnost spolu s některými dalšími problémy v jaderných silách USA vyvolala otázky o jejich účinnosti, poznamenal Reuters.

Nedávno schválený federální rozpočet na obranu počítá s navýšením výdajů na provozuschopnost stárnoucích jaderných raket, bombardérů, ponorek a dalších systémů o 1,8 miliardy dolarů (44,2 miliardy korun) na celkových 19 miliard dolarů. Pentagon podle Reuters odhaduje, že na jaderný arzenál bude nutné v příštím desetiletí vydat celkem kolem 320 miliard dolarů.

Jaderná hrozba už od roku 1962

První verze rakety Minuteman tvořily páteř jaderného odstrašujícího arzenálu už od roku 1962. V posledních letech mají americké vzdušné síly ve výzbroji střely verze LGM-30G. Písmeno „L“ znamená, že je střela umístěna v podzemním silu, „G“ představuje určení k útokům na pozemní cíle, a „M“ že jde o řízenou střelu.

USA uskutečnily od ledna 2011 nejméně 15 testů rakety Minuteman.
USA uskutečnily od ledna 2011 nejméně 15 testů rakety Minuteman.

Pojmenování Minuteman pak odkazuje nejen na označení členů ozbrojených milicí během americké války za nezávislost, ale také na velmi krátkou dobu, za kterou jsou střely připraveny k odpálení.

Výrobcem je americký Boeing a cena jedné osmnáctimetrové střely je zhruba 7 milionů dolarů. Operační dosah je 13 tisíc kilometrů s přesností zásahu 200 metrů. Střela dokáže vyvinout rychlost až Mach 23, tedy 24 100 km/h (více o raketě najdete v angličtině zde).

Jaderné vychloubání KLDR

Americký test je podle armádních expertů vzhledem ke stávající politické situaci pochopitelný. Nejvíce se svým údajným jaderným arzenálem a raketovou technikou v poslední době chlubí severokorejský vůdce Kim Čong-un. Na počátku února KLDR do vesmíru vyslala dva objekty. Na oběžnou dráhu je vynesla moderní balistická raketa Gwangmyeongseong-4. Ta má podle odhadů dolet až třináct tisíc kilometrů a unese až 500 kilogramů nákladu. Teoreticky tak může být nosičem pro jadernou nálož (více zde).

Vodíková bomba v rukou KLDR? Propaganda a krátkodobý povyk, míní expert

Napětí mezi diplomaty vyvolal také údajný lednový test vodíkové bomby. Tou se Kimův režim pochlubil i v hlavní zpravodajské relaci státní televize. Zahraniční experti však test zpochybňují. Tvrdí, že KLDR zřejmě při testech do standardní bomby pouze přidala menší množství vodíku (více zde).

Naposledy uzavřený komunistický režim otestoval jadernou bombu v roce 2013. I tehdy na test zprvu upozornily zprávy o otřesech poblíž jaderného odpaliště. KLDR test ničivé zbraně posléze sama potvrdila. Čin tehdy odsoudila celá řada západních zemí včetně České republiky.

Podle odhadů má KLDR přes tisíc raket různých typů, včetně raket dlouhého doletu schopných zasáhnout USA.

Podle odhadů má KLDR přes tisíc raket různých typů, včetně raket dlouhého doletu schopných zasáhnout USA.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.