Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozvědky zkoumají vzduch z KLDR. Zjišťují, zda má režim uranovou bombu

  14:16aktualizováno  14:16
Okolní státy se po úterní jaderné zkoušce KLDR snaží ze vzduchu zachytit indicie, které by o pokusu prozradily víc. Japonsko například bezprostředně po testu vyslalo stíhačky s cílem shromáždění atmosférických vzorků. Rozvědky chtějí hlavně zjistit, jaký druh bomby země odpálila. Sousedé ultrakomunistického státu rovněž posilují obranu.

Tisková konference k severokorejskému jadernému testu v Japonsku (12. února 2013) | foto: Reuters

Vědci mají také prověřit, zda zkouška byla tak úspěšná, jak Pchjongjang tvrdí. Připravují se proto na sběr vzorků ze vzduchu ke zjištění případné zvýšené radiace, jež by byla byla dalším potvrzením severokorejské atomové zkoušky.

Výsledek sběru dat je nejistý

Podzemní jaderné testy často uvolní do atmosféry radioaktivní látky, jejichž analýza může poskytnout klíčové podrobnosti o explozi. Zda se je podaří i tentokrát zachytit, je však značně nejisté.

Běžně trvá asi dva dny, než radioaktivní látky ze severokorejské jaderné střelnice dospějí do Jižní Koreje. Tato země i CTBTO potvrdily zvýšenou hladinu radiace po severokorejském nukleárním testu v roce 2006, v roce 2009 však už nic takového nezaznamenaly.

Odborníci v Soulu jsou přesvědčeni, že Sever tehdy zapečetil podzemní testovací tunel tak, že odtud žádný radioaktivní plyn nemohl uniknout.

Ministerstvo obrany v Soulu uvedlo, že ke sběru vzorků nasadilo letadla a lodě, jakož i pozemní specialisty. Bezprostředně po testu vzlétly s cílem sběru vzorků vzduchu také japonské stíhačky. Japonsko navíc zřídilo monitorovací stanice, včetně jedné na severozápadním pobřeží, ke sběru obdobných dat.

"Úterní výbuch byl zhruba dvakrát větší než ten z roku 2009," prohlásil Lassina Zerbo, šéf mezinárodního datového centra Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). "Skutečným důkazem budou potenciálně uvolněné radionuklidy... Na to musíme dva až tři dny počkat," dodal.

Rozvědky lační po odhalení druhu bomby

Jeden z hlavních údajů, o něž mají rozvědky zájem, je, zda KLDR otestovala plutoniovou bombu, nebo zda při nukleárním výbuchu vůbec poprvé použila vysoce obohacený uran. Při předchozích dvou jaderných testech v letech 2006 a 2009 Severní Korea podle všeho testovala plutoniové bomby. V roce 2010 nicméně Pchjongjang oznámil, že pracuje na obohacování uranu.

Pokud by se uran potvrdil, znamenalo by to, že má země druhý zdroj materiálu na výrobu jaderných bomb. Tedy další důvod k obavám mezinárodního společenství.

Zatímco zařízení na zpracování plutonia jsou rozsáhlá a produkují prokazatelnou radiaci, která umožňuje snazší monitorování takovéto činnosti, mohou být centrifugy na obohacování uranu snadno skryty před satelity, bezpilotními letouny a jadernými inspektory v tunelech či na dalších těžko dostupných místech.

Z vysoce obohaceného uranu je také snazší vyrobit zbraň než z plutonia a KLDR má velké zásoby uranové rudy, píše agentura AP.

Země reagovaly i posílením obrany

Kromě tajných služeb však sousední země aktivizovaly také svou obranu. Soul hned po jaderné zkoušce zvýšil stupeň vojenské pohotovosti a ve středu oznámil, že rozmístil řízené střely, které jsou schopny "se špičkovou přesností a ničivou silou" zasáhnout kdykoli jakýkoli cíl na severokorejském území. Jižní Korea také uvedla, že v reakci na test urychlí vývoj svých balistických střel dlouhého doletu.

Fotogalerie

"Urychlíme vývoj balistických raket o dosahu 800 kilometrů," řekl novinářům mluvčí ministerstva obrany Kim Min-sok. Podle něj chce Jižní Korea urychlit i budování systému schopného zachytit, zacílit a zničit jakoukoli severokorejskou střelu.

Loni v říjnu Jižní Korea uzavřela dohodu se Spojenými státy, že téměř ztrojnásobí dosah svého raketového systému. Argumentem Soulu byla především nutnost reagovat na severokorejské raketové a jaderné programy.

USA, které mají v Jižní Koreji nasazených 28 500 vojáků, zaručují ochranu zemi v případě atomového útoku. Soul výměnou za to akceptuje omezení doletu svých střel, který do října loňského roku byl pouhých 300 kilometrů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.