Otestovaný čínský letoun je rukavicí hozenou vývoji amerického hypersonického letounu X-51A Waverider (na snímku). | foto: AF.mil

Čína zkoušela letoun 10x rychlejší než zvuk. Není proti němu obrany

  • 501
Nebe nad Čínou rozčísl 9. ledna blesk, který otřásl i Pentagonem. Peking totiž otestoval vlastní hypersonický letoun, zbraň, kterou Čína vyvíjí mnohem rychleji, než analytici čekali. Podle dostupných informací překoná čínský stroj desetinásobek rychlosti zvuku.

Britský list The Times označil údajnou rychlost letounu - přesněji hypersonického kluzáku - za tak vysokou, že "překoná všechny obranné systémy každého národa na Zemi a přenastaví celosvětové diplomatické kalkulace podepřené silou jaderných zbraní".

Test z 9. ledna potvrdil Pentagon a zároveň též čínští činitelé. Pro Spojené státy to bylo nepříjemné zjištění, samy otestovaly vlastní hypersonický letoun X-51A teprve v roce 2010 a o dva roky později o něj při testu přišly (více zde). Americký letoun navíc ohrožují škrty v rozpočtu.

Podívejte se, jak má vypadat americký stroj X-51A:

15. srpna 2012

List The Times s odvoláním na západní vojenské zdroje v Pekingu uvedl, že zjevný čínský pokrok přišel "o hodně dříve, než se čekalo". Na čínském stroji údajně spolupracovala stovka univerzit a výzkumných laboratoří z celé země. Rusko a Indie vlastní stroje této třídy teprve vyvíjejí.

Zvládnutí technologie hypersonického letu (tedy rychlejšího než pětinásobek rychlosti zvuku, což je asi 6 000 km za hodinu) by Číně umožnilo bleskurychle vojensky zasáhnout prakticky jakékoliv místo světa a zničit kritickou infrastrukturu soupeře. Bez velké flotily letadlových lodí (o které svou "projekci síly" daleko od vlastních hranic opírají USA) a bez převahy v raketách s jadernými hlavicemi.

Hypersoničtí stopaři

Čínský letoun funguje tak, že ho nejprve mezikontinentální balistická střela vynese na suborbitální dráhu, tam se odpojí a cestou k cíli nabere rychlost o desetinásobku rychlosti zvuku. Při současném testu dosáhl čínský výtvor podle The Times rychlosti mezi 10 až 14 tisíci kilometry za hodinu (pro srovnání, nejvyšší rychlost civilního letounu Concorde dosahovala 2 179 km za hodinu).

Hypersonické letouny

o strojích pětkrát rychlejších než zvuk

Letoun byl vypuštěn z balistické rakety ve výšce zhruba sto kilometrů nad zemí. Servery neuvádějí, zda byl pilotovaný, lze ale očekávat, že stroj je bezpilotní.

Kromě zmíněného stroje Čína zřejmě vyvíjí také hypersonický letoun o pěti- až desetinásobku rychlosti zvuku, který by do výšky vynášely bombardovací letouny. Ať už to ale je vypouštění pomocí rakety či bombardéru, jedno mají hypersonické útoky společné - stávající obranné systémy si s nimi patrně neporadí.

Americká protiraketová obrana sice počítá s hlavicemi balistických střel, které letí výrazně rychleji než zvuk, přesto by pro ni ultrarychlý čínský letoun, označovaný jako Wu-14, byl nesnadným cílem. Konzervativní server The Washington Beacon uvedl, že trajektorie letounu je jiná než trajektorie balistické střely. "Což jej činí hůře zjistitelným, zaměřitelným a dostižitelným pomocí antirakety," uvedl server.

Trojice amerických republikánských senátorů Howard McKeon, Randy Forbes a Mike Rogers v souvislosti s testem varovala před omezováním vojenských výdajů. "Další a další kola rozpočtových škrtů položila americkou technologickou převahu na záda. Čína a další národy se dotahují a v některých případech, jako je tento, se zdá, že už jsou před námi," citovala je agentura AFP (více zde).

Poměrně v klidu zatím zůstává bývalý velitel ruských strategických raketových sil, generálplukovník Viktor Jesin. Čínský test označil za vývojový milník, přesto podle něj Peking ve vývoji hypersonického pohonu zaostává jak za Rusy, tak za Američany.

"Čína mohla jen těžko předběhnout USA a Rusko, když teprve dokončila svůj první hypersonický test," řekl Jesin agentuře Interfax. "Historie ukazuje, že ve vývoji raketových systémů se zázraky nedějí." Dodal, že bez přístupu k výsledkům testů je nemožné říci přesně, jak jsou Číňané skutečně daleko. Čeká je podle něj ještě řada technických problémů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video