Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tesárek: Často všechno zhatí pár agresivních jedinců

  10:39aktualizováno  10:39
Praha - Sedmadvacetiletý ekologický aktivista Slavomír Tesárek vešel do povědomí lidí před dvěma lety, kdy uspořádal první Global street party. Tehdy se několik desítek ze zhruba tří tisíc účastníků ve Vodičkově ulici tvrdě střetlo s policií poté, co rozbíjeli výlohy tamních obchodů. Byl také mluvčím squaterů, kteří obsadili vilu Milada v Holešovicích. V pátek organizoval v centru města druhou street party, kterou poté označil za přípravu na akce při zářijovém zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.

Proč nemají street party v Praze takové postavení jako ve většině evropských měst? Lidé se na nich baví a jen výjimečně dojde ke konfliktu účastníků s policií...

Zřejmě za to může první street party před dvěma lety, kde se to semlelo a od té doby je cítit tlak policie, ale také společnosti. Rozdíl s evropskými městy je zejména v postoji policie. Zatímco na Západě bere podobné akce v klidu a jen dohlíží, u nás se už dopředu připravuje na zásah. Leckdy přitom navíc zcela vědomě porušuje zákony a listinu lidských práv a svobod.

A nehraje v tom roli také to, že zatímco v západoevropských městech berou lidé street party spíše jako zábavu, u nás namísto tance a pohody převažují politické cíle?

Bohužel, i na tom něco je. Streets parties vznikly v Anglii a už od počátku měly i tam jasný cíl - upozornit na potíže spojené s nárustem automobilismu a poukázat na ekologické problémy. Chodili tam většinou lidé z ekologických organizací, kteří sice měli silné politické názory, ale málokdy dělali výtržnosti. U nás se to přehnalo na už zmiňované první street party. Ta měla upozornit na problémy globalizace, ale ne všichni si tehdy uvědomili, že takový protest nelze zobecnit několika politickými hesly, na kterých je nutné lpět. Je chyba schovávat násilí za nějakou ideu. Jsem přesvědčen, že ani u nás si většina lidí, co na podobné akce chodí, násilnosti nepřeje. Bohužel, často všechno zhatí pár agresivních jedinců, na které je pak navíc upřena největší pozornost. Mezi nimi a policejními provokatéry je jen velmi malý rozdíl.

Myslíte, že díky páteční akci, jež proběhla v klidu, se postoj veřejnosti vůči pořádání street party ve městě může změnit?

Věřím, že ano. Proto jsme ji také dělali a proto jsme se snažili držet domluvy s policisty. Měli jsme jasnou taktiku - užít si klidné zábavy a přitom zesměšnit protivníka, a to se nám snad povedlo. Doufám, že hlavně normálním lidem jsme dokázali, že to jde v klidu a bez násilí. Policie sice tvrdila, že byl mezi pořadateli chaos, ale to není pravda. Přeci není potřeba se neustále předvádět. Lepší je řešit věcné problémy, pokud by nastaly. Snad se nám příště podaří přilákat i lidi, kteří nechodí právě kvůli nechuti k ideologiím a obavy z násilností.

Přesto v pátek všechno úplně bez problému nebylo. Akce se přeci na Palackého náměstí skoro o tři hodiny zdržela proto, že nedorazily sound systémy. Mnoha lidem navíc připadlo směšné, že se party zaměřená proti neúměrně stoupajícímu automobilismu posune jen proto, že organizátoři vezou hudební aparaturu v autech a uvíznou v zácpě. Vy to jako paradox nevnímáte?

Ti lidé měli určitě pravdu. Ale to se děje vždycky. Například lidi, kteří hájí práva zvířat, jsou okamžitě napadáni proto, že mají kožené boty. Myslím, že to je zbytečně přepjatý dogmatismus. Přeci nelze vše vidět černobíle, to bychom mohli vylézt zpátky na stromy. Kdyby byla jiná možnost, tak bychom reproduktory přivezli jinak. Auta v normálním životě nepoužíváme, ale občas se tomu zkrátka vyhnout nemůžeme. Bohužel, veřejnost si všímá takovýchto drobností a důležitost toho pozadí jí uniká.

GLOBALIZACE DÁVÁ KULTUŘE NA ZADEK

Jste velkým bojovníkem proti globalizaci, kterou však většina lidí ve svém bezprostředním okolí nevnímá. Dokážete říct, jak konkrétně globalizace ovlivňuje život Pražanů?

Podle mě naprosto zásadně, protože ovlivňuje celou společnost. V Praze je to třeba vznik spousty velkých supermarketů, kvůli nimž zanikají malé obchůdky. A když některé v centru zbydou, tak si nákup v nich mohou dovolit pouze turisté. Nejmarkantnější je to třeba zrovna u tradičního symbolu - společnosti McDonald´s. Tím, že jsou její restaurace už i přímo v historické části města, jmenovitě například v paláci Sylva Taroucca Na Příkopě, dostává lidová kultura pořádně na zadek.

Častým argumentem proti vašim názorům bývá, že není důvod udržovat malé obchůdky, když je v supermarketech všechno výrazně levnější. Ani to vás nedokáže přesvědčit, aby jste postoj k nadnárodním společnostem změnil?

Samozřejmě, že ne, protože jdou s cenami níže právě do té doby, než zlikvidují malé obchůdky. Potom se stanou monopolem, který si může ceny diktovat a člověk už nebude mít možnost volby.

Globalizace však dnes doléhá téměř na vše. Například po sloučení plzeňského Prazdroje, Radegastu a pivovaru ve Velkých Popovicích  je přímá podpora globalizace i pití piva ve většině z pražských restaurací. Vy jste kvůli tomu přestal pivo pít?

To není třeba. Samozřejmě o tom vím, ale dá se tomu bránit i tak, že si člověk dá tu námahu a kupuje jen pivo z některého z malých tuzemských pivovarů. Na street party bylo například pivo a kofola z poličského měšťanského pivovaru. Člověk si zkrátka musí uvědomit, co vše vypitím několika půlitrů může podporovat.

Hodně lidí radikálním odpůrcům globalizace a ekologickým aktivistům vytýká, že dokáží dělat jen nepořádek a křičet, ale sami se nesnaží změnit aktivní prací to, co jim vadí. Nemyslíte, že byste mohl problémy v Praze lépe řešit z pozice například zvoleného městského zastupitele než jako aktivista?

Není to pravda. Většina aktivistů se o změny přímou prací snaží, ale ne vždy mohou. Míst v neziskovém sektoru není tolik, aby v něm mohli pracovat všichni. Těch, kteří se chtějí jen vyřvat, je rozhodně menšina. A proč nelezeme na volební kandidátky? To je snad jasné, nesouhlasíme s tímto systémem a jakýmkoli vstupem do něj bychom ho legitimizovali. A to je za  podmínek, kdy společnost postupně dělá z člověka loutku, naprosto vyloučené. V politice moc čistých věcí není, a proto raději volíme jinou cestu.

A máte pocit, že touto cestou něco vůbec změnit můžete?

Boj proti globalizaci musí probíhat ve více rovinách. Kdyby například radikálové občas neudělali demonstraci, o které se poté diskutuje, nedala by třeba média prostor seriózním vědcům, kteří ve svých článcích na problémy globalizace fundovaně a seriózně upozorňují. Když to řeknu polopaticky - když se neudělá průšvih, o podobné odborníky se nikdo nezajímá. A právě ze všech těchto rovin je nutné veškeré aktivity chápat. Pokud se někdo zaměří jen na potyčky s policisty, prohraje a nic nedokáže.

KONGRESOVÉ CENTRUM VUŽIJE LEDA LUNETIC

V září se očekávají velké protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Kongresovém centru. Proti čemu vůbec chcete protestovat? Jak se působení těchto nadnárodních institucí dotýká Čechů?

Protestovat chceme především z etických důvodů, protože je pravda, že nás se tyto organizace až tak nedotýkají. V Česku jde třeba o financování projektů, které mají negativní dopad na životní prostředí. Mnohem viditelnější jsou však například půjčky státům třetího světa, které jsou poskytovány s velkou vypočítavostí. Jsou totiž dávány s tak vysokým úrokem, že se ekonomiky podobných zemí stávají na těchto organizacích přímo závislými. Navíc jsou často podporovány i státy s totalitními nebo polofašistickými režimy. Na půjčky však nedoplácejí vládci, ale normální lidé.

Hodnotíte organizace finančníků pouze negativně, nebo uznáváte, že mohou také něčemu pomoci?

Prospěšné mohou být pouze z krátkodobého hlediska, a to ještě jen pro určitou skupinu lidí. To je však strašně krátkozraké a hloupé hledisko. Vždyť ekonomiku státu může chvilkově pozitivně ovlivnit třeba i vítězství na fotbalovém mistrovství světa nebo jiné podobné nesmysly. Ale pokud zůstaneme v Praze, co třeba s Kongresovým centrem? To je ošklivý, zcela zbytečný barák za spoustu peněz, který se po zasedání bankéřů bude využívat tak maximálně ke koncertům Luneticu.

Jak vnímáte působení největších tuzemských skupin odpůrců, kteří na září chystají demonstrace? Tušíte už, kolik přijede lidí ze zahraničí?

Největší šance dávám Iniciativě proti ekonomické globalizaci, protože je složena z lidí z různých zájmových skupin, jež mají možnost něco ovlivnit. Obecným problémem je, že mnoho lidí žije v zajetí svých ideologiích a je naučeno schůzovat. Lidí, kteří jsou reálně schopni ovlivnit chod věcí, je méně a těch, jež mohou skutečně zorganizovat efektivní protest, minimum. A právě Iniciativa, i přes svou velkou roztříštěnost, tyto  předpoklady má. Kolik tisícovek lidí ji však popoří ze zahraničí, odhadnout nedokážu.

Právě Iniciativa proti ekonomické globalizaci však přerušila kontak s vládním zmocněncem pro přípravu zasedání. Pokládáte to za chybu?

Myslím, že to chyba je. Pokud vláda ustanoví nějakého prostředníka, může být prospěšné s ním diskutovat. To není žádný ústupek ze zásad a požadavků. Myslím, že tím iniciativa trochu ztratila, protože druhá strana může argumentovat: My jim dialog umožnili, oni ho nepřijali. Diskutovat nemá smysl jen se Světovou bankou nebo Mezinárodním měnovým fondem, protože to jsou od základu špatné instituce a nemá cenu je reformovat, ale dosáhnout jejich zrušení.

Před čtrnácti dny městská rada zamítla možnost poskytnout demonstrantům ubytování na strahovském stadionu. Jak toto rozhodnutí hodnotíte?

Rada se mohla zbavit velkého problému a je nepochopitelné, že to neudělala. Pro město i Pražany by totiž bylo mnohem lepší, kdyby ti lidé bydleli na jednom místě, než aby se poflakovali po celé Praze. Věřím však, že se tento postoj ještě změní a Strahov nakonec k dispozici bude.

Myslíte, že čeká Prahu v září vlna násilností, jako tomu bylo v Seattlu?

Nedomnívám se, že by sem přijelo patnáct tisíc radikálních anarchistů, kteří by se tu chtěli vybít. Protestovat budou spíše zástupci ekologických organizací, které většinou násilí odmítají a dokáží naslouchat názorům druhých. Jiná věc bude, jak se zachová policie. K tomu jsem značně skeptický. My jsme byli v pátek k jejich postojům na hranicích zákona smířliví, ale to ti, co přijedou, zřejmě nebudou. Policisté navíc organizaci nezvládají, když jich je tisícovka, a v září jich tu bude tisíců jedenáct. Pokud se neudrží a zahájí třeba i menší potyčky, může to celkovou atmosféru demonstrací hodně ovlivnit. My však uděláme všechno proto, aby protesty proběhly v klidu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí v Praze (28. října 1918)
Narozeniny za stovky milionů. Česko příští rok oslaví kulaté výročí

Prezidentský vlak, návrat Slovanské epopeje na výsluní, oslavy v ulicích a nesčetně výstav plných dříve neviděných exponátů. Česko příští rok oslaví hned tři...  celý článek

U brněnské hvězdárny spadl podivný objekt.
Chci je oškubat, přiznává youtuber. Na dotaz o UFO radnice musí odepsat

Provokující český youtuber s přezdívkou MikeJePan zasypal radnice měst nejen v Libereckém kraji dotazy na výskyt UFO. Smyslem jeho aktivity ale není dozvědět...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš  odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké...
Politici už odvolili. Člen komise v Pardubicích se musel převléci

Češi po čtyřech letech vybírají poslance. V první den voleb dorazily více než dvě pětiny voličů. Hlasovací lístek odevzdali i předsedové politických stran....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.