Jen těžko se dá věřit, že ta malá, štíhlá žena byla kdy hrozbou. Dnes devětapadesátiletá Verena Beckerová toho však za svými černými brýlemi skrývá hodně. Ve svých dvaceti letech zabila při bombovém atentátu v berlínském jachtovém přístavu muže. Byla za to odsouzena na šest let.
O tři roky později její kolegové unesli předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Petera Lorenze. Požadovali propuštění teroristů. Německá vláda tehdy poprvé a naposledy v historii na obchod přistoupila. Verena Beckerová byla jedním z pěti propuštěných vězňů vyměněných za život politika.
Co je to RAFZápadoněmecká levicová teroristická skupina, Frakce Rudé armády. Svými většinou bombovými útoky zpočátku protestovali proti policejnímu násilí na demonstraci v roce 1967 nebo proti válce ve Vietnamu. Později vykrádali banky a unášeli proto, aby z vězení dostali zatčené členy skupiny. Postupně byly jejich útoky proti "imperialistickému světu" stále agresivnější. |
O pár let později ji spolu s kumpánem Günterem Sonnenbergem kontrolovali policisté. Dvojice se pokusila ze situace prostřílet. To jí bylo sedmadvacet let. Ale ještě předtím...
Vražda, v níž chybí střelec
... ještě před jejím zatčením se stala mysteriózní vražda. Generální spolkový prokurátor Siegfried Buback vyjel 7. dubna roku 1977 ve služebním mercedesu do práce. Seděl vpředu vedle řidiče, na zadním sedadle byl člen justiční stráže. Když auto zastavilo v Karlsruhe na červenou, přijel k nim motocykl značky Suzuki.
Člověk, který seděl na zadním sedadle motocyklu, vypálil na auto patnáct ran. Zabil všechny tři. Podle svědků to mohla být žena. Jak se ukázalo až před třemi lety díky testům DNA, mohla to být žena, která olizovala obálky s dopisem, jímž se Frakce Rudé armády přiznávala k atentátu. Mohla to být žena, u níž při zatýkání našli smrtící zbraň.
Verena Beckerová. O tom je přesvědčen Bubackův syn Michael. To on se odmítl smířit s tím, že není jasné, kdo jeho otce zastřelil, a s tím, že pouze za podíl na činu byli odsouzeni tři příslušníci RAF.
Bubackův syn sbíral materiály, vyšetřoval, hledal důkazy. A nyní spolu se státem žaluje Verenu Beckerovou. Soud probíhá už déle než rok. Je to už její druhý. Po prvním si za střelbu při zatýkání odseděla dvanáct let, než ji omilostnil prezident Richard von Weizsäcker. Teprve včera však Beckerová prolomila v případu Buback mlčení.
Nebyla jsem u toho, prohlásila Beckerová
"Ve všech příspěvcích a článcích, které jsem od vás četla, jste chtěl vědět, kdo zabil vašeho otce. Tuto otázku však zodpovědět nemohu, protože jsem u toho nebyla," řekla v soudní síni Bubackovi.
"Správné je jen to, že všichni, kdo jsme tehdy byli členy RAF, jsme silně toužili osvobodit zadržované ve stuttgartském vězení. I když tehdy nebylo nic jasně stanoveno, všichni jsme akci proti spolkovému prokurátorovi Bubackovi v zásadě schvalovali," uvedla. Osvobodit chtěli členy RAF zatčené za teroristické útoky. Vražda Bubacka spíš připomínala pomstu za zatčení než pokus o osvobození.
Karlsruhe 1977 - Místo vraždy státního zástupce Siegfrieda Bubacka
Beckerová před soudem řekla, že se nepodílela ani na přípravě útoku a v okamžiku jeho provedení byla na Blízkém východě. Dozvěděla se prý o něm až o den později, kdy se vrátila do Evropy. "Až do mého zatčení v květnu 1977 jsem v Karlsruhe nikdy nebyla," vypověděla.
Co se skutečně v dubnu 1977 v Karlsruhe stalo, zůstalo skryto za černými brýlemi drobné ženy. Povolily jí to německé orgány. Ty brýle. Sundala je v pondělí na chvíli, aby přečetla svoje nicneříkající vyjádření. Pak je zase nasadila. Možná jí však německé orgány umožnily více. Neoficiálně se už roky mluví o tom, že Verena Beckerová byla v řadách RAF informátorkou tajných služeb.
"Člověk může samozřejmě mít znalosti, i když na místě nebyl," neskrýval své zklamání z dlouho očekávané řeči Beckerové syn zavražděného prokurátora. Po pětatřiceti letech pátrání není ani o krok blíž osobě v olivově zelené helmě, která držela v ruce poloautomatickou zbraň.
