Oba odsouzení si musí odsedět minimální délku trestu, která Klarovi vyprší až v roce 2009 a jeho "kolegyni" o dva roky později.
Koncem března byla přitom předčasně propuštěna Brigitte Mohnhauptová, hlavní stratég atentátů RAF v sedmdesátých letech. Ta byla odsouzena v 80. letech za podíl na devíti vraždách. I ona byla propuštěna poté, co si odseděla minimální trest. - více zde
Žádost čtyřiapadesátiletého Klara, aby mohl vězeňskou celu opustit o tři roky dříve, rozpoutala v zemi bouřlivé diskuse.
Prezident Köhler se setkal s Klarem
Prezident Köhler se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Po propuštění "šéfky" Mohnhauptové měl zvážit milost pro jejího kumpána Klara. Narazil ale na masivní odpor pozůstalých obětí.
"Nemohu uvěřit, že prezident zvažuje omilostit Klara. Udělit milost nemilosrdnému, který za 30 let ani jednou svých činů nelitoval, je nepochopitelné," uvedla Sigrun Schmidová, vdova po policistovi, který se v roce 1971 stal první obětí RAF.
Poté, co se prezident Köhler setkal minulý pátek s Klarem osobně, ocitl se také pod palbou kritiky zejména z řad bavorské CSU Edmunda Stoibera. Strana mu pohrozila, že ho v případě udělení milosti bude v příštích volbách bojkotovat.
Za teroristu se ale přimlouvala celá řada politiků a prominentů. Kontroverzní divadelní režisér Claus Peymann a intendant slavného avantgardního divadla Berliner Ensemble mu například nabídl místo kulisáka.
Klara podporuje i několik jeho spolubojovníků v roli "očitých svědků". Ti tvrdí, že zavraždění jedné z více než třiceti obětí teroru RAF, generálního prokurátora Siegrieda Bubacka v dubnu 1977, nemá na svědomí Klar, nýbrž jiný člen RAF. A to Stefan Wisniewski, který je už osm let na svobodě. - více zde
Pokud by se v obnoveném vyšetřování prokázala nevina Klara, jeho rejstřík by tvořilo "pouze" osm vražd a jedenáct pokusů o tento hrdelní zločin, za které byl poslán za mříže na pětinásobné doživotí plus patnáct let.
Žádosti o milost přišly 30 let po sérii únosů a vražd
Žádosti o milost pro poslední vězněné exteroristy přišly v době, kdy uplynulo třicet let od takvaného "německého podzimu". Tehdy levicoví teroristé zahájili sérii únosů a vražd představitelů státu a podnikatelských špiček.
Oficiálně ukončila RAF svou činnost koncem devadesátých let. Většina jejich atentátů však dodnes není objasněna a několik teroristů se nikdy nepodařilo dopadnout.
Poslední kapitolu války „šesti proti šesedáti milionům“ představovali už poněkud zapomenutí bývalí členové RAF, kteří si odpykávají své mnohonásobné tresty ve vězeních.
Diskuze o RAF přinášejí organizaci publicitu
Vášnivé celonárodní diskuse o RAF v uplynulých týdnech přinesly teroristické organizaci nebývalou publicitu.
Jonannes Schmalzl, ředitel Úřadu na ochranu ústavy v Bádensku-Württembersku, se proto obává, že by se bývalí lídři RAF mohli stát novodobými ikonami levicového terorismu.
"Starý duch RAF opět zavál na levicové scéně," varuje Schmalzl, podle kterého by se právě Klar mohl stát mučedníkem.
"Současný levicový extremismus je sice na hony vzdálený ideologii RAF, přesto by v ní mohl najít nebezpečnou inspiraci," tvrdí Schmalzl.
Německé úřady proto ještě více zesílily ostrahu Heiligendammu na severu Německa, kde se příští měsíc bude konat summit G8.
30 let činnosti RAF = 36 obětí* 21 mrtvých teroristů |
