Teroristé nemohou slavit změny v Iráku

  • 12
Když vítěz španělských voleb, socialista José Luis Rodríguez Zapatero, zmínil možnost odchodu vojáků jeho země z Iráku, leckdo ho obviňoval ze zrady boje proti terorismu. Zmírňující slova budoucího španělského ministra zahraničí tak přišla i pro alianci jako na zavolanou.

Tvrdilo se, že teroristická síť al-Káida dosáhla výbuchy na madridském nádraží svého: ovlivnila průběh hlasování ve prospěch socialistů, kteří opustí Irák.

Ve skutečnosti však Zapatero vůbec nepovažoval stažení španělských vojáků za tu nejlepší variantu. To nyní potvrdil i Miguel Angel Moratinos, který by se měl stát ministrem zahraničí. „Nejde o vojáky, ale o model, který by měl být uplatněn v boji proti terorismu,“ prohlásil podle citace listu Wall Street Journal.

Španělsko je mnohem více nakloněno jinému řešení: Američané předají správu země do konce června do rukou Iráčanů a zahraniční vojenskou přítomnost v obsazené zemi zaštítí mandát OSN. Pak už nic nebude bránit tomu, aby španělské jednotky o síle 1.300 vojáků zůstaly na místě.

Je ostatně jasné, že se v Iráku musí něco změnit. Samy Spojené státy nyní chtějí více pravomocí pro Iráčany a také zapojení OSN. Ne že by jim tato organizace nějak zvlášť ležela na srdci. Ale vědí, že s její spoluúčastí bude vše jednodušší. Politolog Fareed Zakaria uvádí, že Washington musí začít používat mnohem sofistikovanější metody.

Pokud se OSN v Iráku opravdu zapojí, nebude to ani tak zásluhou Španělů. Ukončení „americké okupace“ a posílení role Spojených národů žádá ajatolláh Alí Sistání, který má velký vliv mezi iráckými šíity.

Američané se velmi obávají toho, že by si mohli většinové šíity znepřátelit. Už tak musejí čelit teroristickým útokům v Iráku, které mají zřejmě na svědomí převážně sunnité. Sistání je nyní pro Spojené státy klíčový partner.

Konec starého přátelství
Faktem je, že se šéf španělských socialistů Zapatero pustil do tvrdé kritiky Američanů. Okupaci Iráku označil za fiasko a vyčetl americké vládě, že před útokem na Irák lhala o zbraních hromadného ničení.

To je ze strany designovaného premiéra nečekaná kritika. Pravdu určitě mají ti, kdo říkají, že Madrid (tj. španělská vláda) už nebude tak nadšeným spojencem Ameriky. U země, v níž naprostá většina obyvatel odmítala válku v Iráku, to však není zas tak překvapivé.

Neznamená to však, že nový socialistický kabinet nehodlá bojovat proti terorismu. Spíše se hlásí k rozšířenému názoru v Evropě, že politika amerického prezidenta George Bushe vůči Iráku teroristům ve skutečnosti napomáhá, místo aby jim škodila.

Stažení španělských sil z Iráku nelze vyloučit v případě, že Evropané a Američané nenaleznou společnou řeč. Pravděpodobnější ale je, že ji najdou. I Španělé si uvědomují, že teroristická hrozba už dnes v Iráku opravdu existuje – ať to způsobil kdokoliv.

Na obou stranách Atlantiku se naštěstí ví o shodných zájmech. „Jestliže Spojené státy nemohou bojovat s al-Káidou bez pomoci Evropy, je stejně pravdivé, že Evropa nemůže bojovat s al-Káidou bez Spojených států,“ napsal v listu Washington Post politolog Robert Kagan.

Nejistota v NATO
Obava z možného stažení španělských sil v minulých dnech velmi znepokojila Atlantickou alianci. Tito vojáci se totiž významně podílejí na správě polského sektoru. Odchod by tak byl špatnou zprávou rovněž pro Varšavu.

Nejistota v NATO byla o to větší, že se do budoucna uvažovalo o větším zapojení Aliance právě v tomto sektoru. Počítalo se s tím, že NATO by mohlo převzít po Polácích velení. A pokud by se to nepodařilo, měla tak učinit jeho členská země – právě Španělsko.

Případný odchod Španělů by také znamenal další zpochybnění pevnosti evropsko-americké vazby v Alianci. Toho se obávají i názoroví odpůrci Američanů. Francouzi i Němci se k původnímu Zapaterovu prohlášení postavili velmi opatrně.

Zmírňující slova budoucího španělského ministra zahraničí tak přišla i pro alianci jako na zavolanou.


Video