Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Terorista Šakal dostal třetí doživotí, granátem zabil v Paříži dva lidi

  14:24aktualizováno  16:39
Venezuelský terorista Ilich Ramírez Sánchez zvaný Carlos či Šakal dostal ve Francii třetí doživotní trest. Odsouzen byl za atentát v pařížském obchodním domě z roku 1974, při němž výbuch granátu zabil dva lidi a zranil dalších třicet čtyři.

Levicový terorista Ilich Ramirez Sanchez známý jako Carlos či Šakal před soudem v Paříži (27. března 2017) | foto: AP

Doživotní trest pro nechvalně proslulého teroristu požadoval francouzský prokurátor. Sánchez proces označoval za absurdní, protože se zabýval činem starým 42 let. Účast na atentátu popíral a tvrdil, že prokuratura proti němu nemá žádné důkazy.

Tehdy pětadvacetiletý Sánchez hodil 15. září 1974 odjištěný granát do jednoho z obchodů v nákupním centru na rohu třídy Saint-Germain a ulice Rennes.

Podle obžaloby se tím snažil tlačit na francouzskou vládu, aby osvobodila jednoho zadrženého levicového radikála podezřelého z terorismu. Vláda po útoku v centru Paříže podle AFP ustoupila a zatčeného propustila.

Fotogalerie

Sánchezův obhájce Francis Vuillemin v souvislosti s procesem hovořil o justičním divadle a zdůrazňoval absenci jakýchkoli přesvědčivých důkazů. „Nikdo se nedozvěděl, jaký typ granátu explodoval,“ řekl Vuillemin soudu s tím, že mediální pravda ovlivňovala justiční pravdu.

Obhajoba opakovaně upozorňovala, že obžalovaný čelil intenzivní mediální kampani, která také ovlivnila svědecké výpovědi. „Nejsem žádné neviňátko,“ řekl Sánchez v závěrečné řeči.

Terorista se v roce 1979 v rozhovoru pro arabská média přiznal, že granát hodil. Po dopadení v roce 1994 však vinu popřel. Carlosova obhajova se snažila procesu zabránit tvrzením, že projednávání případu po tak dlouhé době s již odsouzenou osobou nemá význam. Justice s odvoláním na teroristickou povahu útoku její argumenty a žádost zamítla.

Cílem procesu bylo podle agentury AFP především vyjasnit okolnosti útoku a splnit očekávání obětí. „Konečně došlo na proces! Oběti čekají tak dlouho na to, aby Carlos byl uznán vinným a odsouzen. Rány obětí se nikdy nezahojily,“ prohlásil na začátku procesu advokát Georges Holleaux, který zastupuje vdovy po dvou zabitých mužích a další poškozené.

K doživotí byl nyní sedmašedesátiletý Sánchez odsouzen už dvakrát. Jednou za vraždu tří mužů, včetně dvou policistů, z roku 1975, podruhé za čtyři pumové atentáty, které si v letech 1982 a 1983 vyžádaly jedenáct mrtvých a na 150 zraněných v Paříži, v Marseille a ve dvou vlacích.

Revolucionář z povolání

Carlos byl téměř dvacet let nejhledanějším teroristou světa. Narodil se v roce 1949 ve venezuelské Micheleně do rodiny zámožného právníka, který dal svým synům jména Vladimir, Ilich a Lenin. V roce 1964 se připojil ke studentskému komunistickému hnutí v Caracasu a posléze absolvoval výcvik na Kubě. V roce 1968 ho Komunistická strana Venezuely vyslala studovat na Univerzitu přátelství národů Patrice Lumumby v Moskvě, odkud byl po dvou letech vyloučen.

Na dráhu teroristy se dal počátkem 70. let, kdy začal pracovat pro Lidovou frontu pro osvobození Palestiny (PFLP). Nejprve v Londýně, kde při tom studoval ekonomii a ruštinu. V roce 1973 byl vyslán do Paříže jako asistent tamního zástupce PFLP Michela Múcharbala. Ten byl dva roky nato zatčen a když policii zavedl do Carlosova pařížského bytu, podařilo se Carlosovi Múcharbala a dva francouzské agenty zastřelit a uprchnout do Libanonu, kde ho uvítali jako hrdinu.

Po této vraždě „zrádce palestinské věci“ a dvou agentů si získal důvěru svých arabských přátel a byl pověřen zorganizováním první velké akce. Tou se stal v prosinci 1975 únos šedesátky lidí, včetně 11 ministrů, z vídeňského summitu Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC), při němž zemřeli tři lidé. Účelem akce bylo získat za rukojmí prostor v médiích pro palestinské hnutí, což se podařilo.

Tak šel čas. Levicový terorista Ilich Ramirez Sanchez známý jako Carlos či...

Únos delegátů ze summitu OPEC udělal z Carlose „slavného“ a žádaného teroristu, který pak řídil akce sahající od západní Evropy přes Blízký východ až po Japonsko. Přičítá se mu řada teroristických útoků, mimo jiné únos francouzského letadla do ugandského Entebbe v roce 1976, atentát v centru Paříže v dubnu 1982 (jeden mrtvý), útoky proti francouzským vlakům v březnu 1982 (pět mrtvých) a v prosinci 1983 (tři mrtví) či v nákupním centru v pařížské čtvrti Saint-Germain v září 1974 (dva mrtví).

Jako hledaný terorista se v 70. a 80. letech Carlos skrýval i v řadě tehdejších komunistických zemí. Mezi lety 1978 a 1986 přicestoval (většinou na jihojemenský pas) několikrát i do bývalého Československa. Od poloviny 80. let mu poskytla ochranu Sýrie, pro niž se však stal v 90. letech nepohodlným, a tak přesídlil do Súdánu.

Jeho kariéru ukončila v srpnu 1994 v Súdánu banální operace, údajně liposukce, po níž byl ještě pod vlivem anestetik předán tamní policií Francii. Zde byl na Štědrý den roku 1997 odsouzen k prvnímu doživotnímu vězení za útok z roku 1975.

Muž, který se sám označuje za „revolucionáře z povolání“, dostal přezdívku Šakal od tisku podle knihy spisovatele Fredericka Forsytha Den pro šakala (o nájemném vrahovi, jenž má zabít prezidenta Charlese de Gaulla). Carlos si říkal sám.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.