Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odsouzený terorista protestuje ve Štrasburku. Nehoráznost, míní Britové

  14:05aktualizováno  14:05
Připravoval sebevražedné útoky na letadla, jež by překonaly teroristický úder z 11. září 2001. Také proto nyní přes letištní kontrolu nepronesete kávu ani lahev s vodou. Britská justice ho v roce 2006 odsoudila na doživotí. Teď však Abdulláh Ahmed Ali chce svůj případ přehodnotit u soudu ve Štrasburku. Britští konzervativci protestují.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. | foto: Profimedia.cz

Po sedmi letech od rozsudku v Alim uzrálo přesvědčení, že porota, která rozhodla o jeho případu, byla nutně předpojatá. Soudnímu výnosu totiž předcházela ohromná medializace celého případu, což se dle Aliho neblaze podepsalo na rozsudku.  

Vyšetřovatelé přitom vedle nálezu chemikálií, které by stačily na výrobu dvaceti bomb, zajistili i video, na němž terorista popisuje svůj plán na "udělení velké lekce nevěřícím."

Chystaný útok zahrnoval odpálení "tekutých bomb" na palubách nejméně sedmi transkontinentálních leteckých linek. Následoval by všeobecný chaos v letecké dopravě, nehledě na stovky obětí.

Británie zvažuje odstoupení od Úmluvy o lidských právech

Soudní výlohy související s případem už britské daňové poplatníky přišly na více než 100 milionů liber (přes 3 miliardy korun) a Aliho snaha o nové přelíčení u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku účet vyžene ještě výš, informuje deník The Telegraph.

Evropský soudní dvůr

Soudní orgán zajišťující plnění závazků, které vyplývají z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a svobod. Stížnost na porušení může k soudu podat smluvní stát  nebo jednotlivci, skupiny jednotlivců či nevládní organizace.

Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v konkrétní zemi. Ani danému státu nemůže nařídit, aby změnil svou legislativu. Soud de facto pouze rozhoduje, zda daný stát porušil při posuzování konkrétního případu lidská práva. Pakliže ano, nařídí státu zaplacení odškodnění stěžovateli.

Soud funguje při Radě Evropy od roku 1959.

"Ačkoli soudci ve Štrasburku nemají reálnou pravomoc k tomu, aby původní rozsudek zcela anulovali, pro britskou stranu by uznání teroristových námitek znamenalo katastrofu," myslí si komentátor David Barrett.

V případě, že by Ali proces vyhrál, objevily by se další případy odsouzených teroristů, kteří by o obnovení procesů mohli žádat u britských orgánů. "Přitom by mávali rozhodnutím evropského soudu," uvedl Barrett.

Ostře se vyjádřil také náměstek ministra spravedlnosti Chris Grayling. "Případ znovu otevírá otázku po neodkladné změně pravidel," říká. "Náš právní systém je jedním z nejlepších na světě a ani soud ve Štrasburku nám nemůže oznamovat, jak máme rozhodovat."

Dále Grayling doplnil, že je zkrátka nepředstavitelné, aby Evropský soud pro lidská práva podkopával britské justiční uspořádání. A potvrdil, že do dalších voleb půjdou konzervativci s plánem, aby Spojené království odstoupilo od Evropské úmluvy o lidských právech.

"Tento případ jen posiluje přesvědčení, že reforma stávajících pořádků je nezbytná," podpořil svého kolegu člen parlamentu Dominic Raab. Zdá se, že v poslední době podobné hlasy mezi konzervativci sílí. Koncem září se stejným úmyslem jako Grayling vystoupila i ministryně vnitra Tereza Mayová. Vadí jí především každoroční počet 70 tisíc podaných odvolání do Štrasburku, kde přistěhovalci bojují proti rozhodnutím o deportaci ze Spojeného království.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.