Podle CNN se k moskevským útokům na nejmenovaném webu přihlásili čečenští islámští separatisté. Při útoku sebevražedných atentátnic zahynulo ráno nejméně 37 lidí, přes sedmdesát lidí je zraněno.
Teror v moskevském metru:Sebevražedné atentátnice zabily desítky lidí |
Ruský prezident Dmitrij Medveděv svolal do Kremlu zvláštní poradu věnovanou situaci v metropoli. Vyzval ruské činitele, aby s terorismem bojovali "bez váhání až do konce." Rusko podle něj nekompromisně vykoření terorismus. Podle Medveděva byla dosavadní opatření, která měla odvrátit teroristické hrozby, nedostatečná.
Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov uvedl, že pachatelé atentátů pocházejí nejspíše ze severního Kavkazu.
Ruský premiér Vladimír Putin se s představiteli bezpečnostních sil spojil ze sibiřského města Krasnojarsk. "Byl spáchán zločin, strašlivý ve svých důsledcích a ohavný svým provedením. Jsem přesvědčen, že představitelé zákona nepoleví, dokud pachatelé nebudou potrestáni. Teroristé budou zničeni," uvedl Putin na úvod videokonference.
Vůdce čečenských islamistů Doku Umarov před několika týdny hrozil na videonahrávce obyvatelům Ruska, že přenese kavkazský konflikt do jejich měst.
"Jestli si Rusové myslí, že se válka odehrává pouze v televizi, někde na dalekém Kavkazu, kde je nemůže zasáhnout, chystáme se jim ukázat, že se válka vrátí do jejich domovů," řekl Umarov v nahrávce, kterou zveřejnil 14. února internetový server Kavkazcenter.com.
"Zatáhneme do války území celého Ruska. Bojové zóny proto budou rozšířeny a s boží pomocí dosáhneme tento rok velikých úspěchů," hrozil na videu Umarov.
Dnešní útok by mohl být odvetou za zesílené operace ruské armády a policie proti radikálním islamistům na severním Kavkazu, uvedl moskevský rozhlas s odvoláním na zdroje ruské kontrarozvědky.
Moskva je paralyzovanáRozhovor s českým diplomatem v Rusku |
Americký prezident Barack Obama ve zvláštním prohlášení označil moskevské exploze za "hyenismus" a napsal, že Američané stojí po boku ruského lidu v boji proti násilnému extremismu a teroristickým útokům. "Mé myšlenky a modlitby směřují k těm, kdo ztratili své blízké," prohlásil Obama z afghánistánu, kde je na neočekávané návštěvě. Rozhořčení nad ztrátou desítek životů nevinných lidí vyjádřily vlády Německa, Francie, Británie a mnoha dalších zemí.
Kavkazský emír
Umarovi bojovníci jsou zodpovědní i za loňský útok na Něvský expres mezi Moskvou a Petrohradem, při němž zahynulo 26 lidí. Umarovo jméno figurovalo mezi vůdci teroristického útoku na školu v severoosetském Beslanu v roce 2004.
Pětačtyřicetiletý Umarov se v roce 2007 sám vyhlásil za emíra Kavkazského emirátu. Jeho cílem je vytvořit nezávislý stát na severním Kavkazu, kde by vládl islámský zákon šaríja. Při bojích s ruskými silami byl již několikrát zraněn a několikrát už byl ruskými úřady vyhlášen za mrtvého.
Umarov je považován za jednoho z nejsurovějších čečenských velitelů. Vyjednávání s Moskvou vždy odmítal. Ruské bezpečnostní síly po něm několik posledních měsíců usilovně, ale zatím bezvýsledně pátrají. Předpokládá se, že se skrývá kdesi v čečenských horách.
Přestože se ruským silám nedaří Umarova dopadnout, podařilo se jim během března zabít tři jeho důležité spolubojovníky. Na počátku března padnul při velké razii hlavní ideolog kavkazských povstalců Sajíd Burjatskij. Burjatskij stál za krvavým útokem v ingušské Nazrani, kde loni v srpnu automobil naložený výbušninami vjel do budovy místního ministerstva vnitra.
V polovině března ruští vojáci zabili v čečenských horách Abú Chálida. Původem Arab přicestoval do Čečenska před 13 lety a v posledních letech se stal šéfam Umarovy ochranky. Byl odpovědný i za psychologickou a technickou přípravu ozbrojenců.
Nedaleko Nalčiku byl při běžné kontrole dokumentů usmrcen 24. března Anzor Astěmirov, vůdce sekty vahábitů v Kabardinsko-balkarské republice.
Astěmirov, zvaný "kněz s automatem", byl blízkým spolubojovníkem bývalého vůdce čečenských povstalců Šamila Basajeva zabitého v roce 2006. V prosinci 2004 spolu se svými spolubojovníky obsadil v Nalčiku místní odbočku ruské protidrogové služby, zabil čtyři policisty a zmocnil se stovek zbraní.
Čečenská válkaČečensko vyhlásilo nezávislost v roce 1991 po rozpadu SSSR. Rusko v roce 1994 zahájilo první čečenskou válku, která v roce 1996 skončila de facto vítězstvím povstalců. O tři roky později Rusko vyslalo své jednotky do vzpurného regionu znovu. Důvodem k intervenci byl vstup oddílů Šamila Basajeva do sousedního Dagestánu. Vladimír Putin, kterého nesmlouvavý postup vůči separatistům vynesl k moci, ohlásil konec ozbrojených bojů v roce 2002. Během konfliktů zahynulo 10 000 ruských vojáků a až 200 000 Čečenců. V současnosti kontroluje Moskva kavkazský region pomocí svých jednotek a prezidenta Ramzana Kadyrova. |
