Bez ohledu na dlouholetý konflikt v Čečensku, v němž Rusko a jeho ozbrojené síly sehrály velmi kontroverzní úlohu, konflikt, který si vyžádal tisíce mrtvých a zejména utrpení čečenského lidu, je nejnovější útok na stovky nevinných diváků činem, který nelze nijak ospravedlnit.
Ačkoli úder čečenských teroristů nemá zjevně žádnou souvislost s atentáty na Spojené státy 11. září 2001, jistá souvislost tu bohužel přece jen je. Loňské útoky na Severní Ameriku totiž daly extremistům po celém světě, a nemuseli to být zdaleka jen ti, kteří sympatizovali s Usámou bin Ládinem a jeho Al-Kajdou, návod na to, jak si "poradit" s nepřekonatelným zbrojním arzenálem velkých mocností.
Stejně jako loňské útoky civilními dopravními letadly v USA, i obsazení obyčejného divadla v Moskvě ukazuje, že různí extremisté si začínají moc dobře uvědomovat, kde jsou mocní tohoto světa nejvíce bezbranní. Není to tam, kde tyto státy skrývají své jaderné arzenály, strategické bombardéry a balistické rakety.
Je to tam, kde se pohybují tisíce nevinných civilistů. Že to není fér? Že se proti tomu lze jen těžko bránit? Že právě tam může téci nejvíce krve? Právě proto. Taková je logika teroristů.
Útok čečenských ozbrojenců bude mít mimo jiné jeden tragický dopad. Ti, kdo chtěli za každou cenu bojovat za svoji věc, svému lidu všechno prohráli. Čečenci a jejich boj za samostatnost teď ztratí poslední špetku sympatií většiny světa. Toto nejsou způsoby, které bychom mohli akceptovat, řeknou si i dosavadní ostří kritici ruského vojenského postupu v Čečensku.
Radikálním silám v ruských ozbrojených silách to pak může dát záminku k prosazení mnohem tvrdší ozbrojené doktríny pro řešení situace v neklidných zónách ruského vlivu. Pro prezidenta Putina nastává složité období. Bude pod tlakem, aby jednal tvrdě, ale měl by prokázat, že si umí zachovat chladnou hlavu, rozvahu a že nepodlehne emocím. Proti teroru je nutné bojovat, ale třísky nesmějí létat všude kolem.
