Ty už se ozývaly ze všech koutů unie včetně Španělska a Polska na jedné straně a Německa a Francie na straně druhé.
Organizátoři už nestihnou protlačit téma ústavy na nadcházející summit EU v Bruselu tento týden. Znovuoživení Mezivládní konference, tedy instituce, která řeší ústavu, se čeká hned poté, před dalším summitem 17. a 18. června.
"Myslíme si, že bychom mohli do této doby dosáhnout shody," uvedli Chirac a Ahern. Ministr zahraničí Cyril Svoboda řekl, že jeho unijní resortní kolegové na své pondělní schůzce ústavu oficiálně neřešili, že se však o ní mluví.
"Dávám ústavě až osmdesátiprocentní šanci," říká analytik Centra pro evropskou reformu Daniel Keohane. "Teroristické útoky tomu určitě pomohly, protože nastolily příznivou dobu, kdy Evropa určitě nepotřebuje další ránu svému sebevědomí."
Od prosince, kdy se evropští političtí lídři rozešli od jednacích stolů s pocitem nepřekonatelného rozporu, se mnohé změnilo. Vedení Rady Evropy převzal po italském premiérovi Silviu Berlusconim trpělivější Bernie Ahern, který trávil týdny vyjednáváním s šéfy států unie.
"Oba sice milují fotbal, ale Ahern ústavu na rozdíl od Berlusconiho velice propagoval a nenechával nejtěžší problém, změnu hlasování, na poslední chvíli," řekl Keohane.
Němci jako první naznačili ochotu ustoupit
Do karet Ahernovi nahráli Němci, kteří jako první vyjádřili ochotu ustoupit. Nejsilnějším impulzem pro možnou dohodu byl však paradoxně teroristický útok v Madridu a hlavně následná změna španělské vlády.
Nový socialistický lídr José Luis Rodríguez Zapatero vyjádřil ochotu se dohodnout. A pak se ozvali i Poláci, kterým po změně názoru Španělů, jejich spojenců v boji proti ústavě, hrozila izolace.
Nejdůležitějším technickým bodem, který se nyní pod vedením Irů bude řešit, je otázka, kdy se přejde na nový systém hlasování podle návrhu ústavy, jestli už v roce 2009, nebo až v roce 2014. Ve hře je i zásadní hlasování o dvou rozpočtech unie.
Tady proti sobě stojí velké státy jako Německo či Francie, největší platiči do rozpočtu EU, a Polsko a Španělsko, kteří chtějí z rozpočtu čerpat nejvíce. Nečeká se však, že návrh ústavy, podle něhož musí zákon schválit více než 50 procent států, které reprezentují přes 60 procent populace Evropské unie, se bude měnit, jak se původně čekalo.
