Prioritu mají mít podle prezidenta strategické jaderné síly.
"Analýza vojenskopolitické situace ve světě ukazuje, že v řadě regionů přetrvává vážný konfliktní potenciál a zůstávají zachovány hrozby, které představují lokální krize i mezinárodní terorismus. Zároveň neustávají pokusy rozšířit vojenskou infrastrukturu NATO k hranicím Ruska," prohlásil Medveděv podle agentury ITAR-TASS.
"To vše vyžaduje kvalitativní modernizaci našich ozbrojených sil. Nehledě na nynější finanční potíže, jsou pro to dnes všechny podmínky," dodal.
Za prvořadý úkol Medveděv označil zvýšení bojeschopnosti, a to především strategických jaderných sil, které zajišťují bezpečnost země. Ke stálé akceschopnosti mají přejít i ostatní jednotky.
Jedním z nejdůležitějších úkolů je podle prezidenta vybavit armádu nejmodernějšími zbraněmi. Prostředky na jejich vývoj a pořízení zůstanou bez ohledu na finanční krizi na již dříve plánované úrovni.
"Už loni se podařilo přezbrojit moderní technikou řadu jednotek a od roku 2011 začne rozsáhlé přezbrojování armády a loďstva," prohlásil Medveděv. Připustil současně, že krátká válka s Gruzií, kterou Rusové loni v srpnu vyhráli, "odhalila nedostatky, pokud jde o výzbroj a spojovací techniku".
Konec s opravami, Rusko koupí novou výstroj
Ruská armáda po rozpadu Sovětského svazu zažívala hubené roky, s nástupem Vladimira Putina k moci však začaly lepší časy. Přispěl k tomu i hospodářský růst, živený příjmy z prodeje plynu a ropy. Obnovit dálkové lety mohly i strategické bombardéry a v oceánech se opět objevily ruské válečné lodě.
Ruské vojenské výdaje však navzdory zvýšení v posledních letech podle expertů stále představují jen zlomek výdajů amerických a značnou část pohltí samo udržování jednotek, zatímco většina výzbroje je ještě sovětské provenience. O problému svědčí to, že počátkem roku skoro třetina ruských stíhaček musela zůstat na zemi kvůli únavě materiálu.
Medveděv dnes prohlásil, že nemá smysl dále opravovat starou techniku, je zapotřebí nakupovat novou.
Plány ministra obrany Anatolije Serďukova, který hodlá snížit armádní stavy z přibližně 1,13 milionu mužů na milion a současně zvýšit mobilitu a bojeschopnost jednotek po vzoru elitních výsadkářů, však podle médií budí nespokojenost v řadách generality i protesty v místech, kde se ruší stávající posádky.
Podle kritiků chybí byty i práce pro propouštěné vojáky, především pro desetitisíce důstojníků. Prezident dnes nařídil věnovat těmto problémům pozornost.
