Přímá jednání s příštími členy unie začala, okamžik jejich vstupu však stále více tone v mlze. Na tom se shodují politici i tisk unie.
"Říkat data je nerozumné. Při minulých rozšířeních nebyly termíny přijetí nikdy předem stanoveny," řekl už před zahájením jednání francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine. "Vedlo se hodně neuvážených řečí. Jednání skončí, až skončí," dodal ironicky.
Podobné hlasy se ozývají i z Evropského parlamentu. "Budoucí partneři už nesmějí být dále obelháváni," tvrdí Gerhard Schmidt, poslanec za vládní německé sociální demokraty, a kritizuje všechny zmínky o konkrétním datu vstupu.
"To už se dít nesmí. Státy střední a východní Evropy jsou od vstupu do unie velmi vzdáleny," dodává.
Tyto výroky jsou rozlučkou s nedávným optimismem předních politiků Německa a Francie. Ještě minulý rok citovali německý kancléř Helmut Kohl a francouzský prezident Jacques Chirac rok 2000 jako možný termín pro přijetí Varšavy, ale i Prahy či Budapešti do unie.
Státy nyní počítají výhody a nevýhody, které jim tento krok přinese. Rozšíření se navíc stává kartou v politice uvnitř unie. Pro Německo je to argument, proč prosazovat snížení svého vysokého příspěvku. S novými členy by mohl být ještě vyšší. Francie, Belgie a Itálie tvrdí, že nové členy nelze přijmout bez reformy institucí EU. Británie se k rozšíření tak okázale hlásí i proto, že není členem měnové unie. Experti tvrdí, že je to jedna z mála oblastí, kde může být brána vážně i bez účasti na euru.
Ale i když termín vstupu může být pozdější než dnes často uváděný rok 2003, neznamená to, že unie o nové členy vůbec nestojí. To naznačují i témata prvních jednání. Podle odborníků byly vybrány ty kapitoly evropského práva, v nichž je nejméně problémů. Tím má být jednáním dodána dynamika, jež umožní zdolat hlavní překážky - dotace do zemědělství a pomoc pro regiony.
Politici unie navíc začínají uchazeče ujišťovat, že do jara 1999 se dohodnou na reformě obou těchto politik unie. Z hlediska rozšíření je to klíčový krok, bez nějž by se všechno určitě zpozdilo. Zatím je to jen hrozba.
V Bruselu začalo jednání o rozšíření Evropské unie
10. listopad 1998 zůstane v dějinách země zapsán jako začátek jednání o rozšiřování Evropské unie. Ministři zahraničí zemí EU se sešli k prvnímu kolu konkrétních vstupních rozhovorů se svými partnery z šesti zemí ucházejících se o vstup. Pozorovatelé se však shodují: jednání nespočívá v tom, kde která strana ustoupí, ale co uchazeči musí udělat pro to, aby byli přijati.
Jednání s Evropskou unií začala - jsou to ale jednání? Ano i ne. Jednat se totiž nebude o sblížení postojů dvou stran, o vzájemném přizpůsobení. Mluvit se má pouze o tom, kde Česká republika dostane úlevy při své adaptaci na poměry v unii. Unii ale samotná vyjednávání neovlivní.
"Nejde o klasická jednání o nějaké smlouvě, ale o přijetí do klubu, jehož vnitřní pravidla jsou předem dána a musejí se dodržovat," vysvětlil to pro ČTK ředitel bruselského ústavu CEPS Peter Ludlow.
Ani čeští politologové nepřisuzují slovu jednání zvláštní význam. "Pozice unie je dána: komunitární právo je něco, k čemu se přibližujeme my," souhlasí s názorem Ludlowa poradce prezidenta pro evropské otázky Petr Kolář. "Můžeme jednat jen o našich problémech," dodal. Představa, že prostřednictvím jednání by se Praha mohla domáhat nějakých změn v unii považuji za absurdní.
"Víme, co unie požaduje, čemu dává prioritu. Nevím, o čem bychom chtěli ještě vyjednávat," tvrdí i politolog Rudolf Kučera z Karlovy univerzity. "Půjde asi o to, v čem musíme postupovat rychleji a kde máme ještě trochu čas," hodnotí smysl zahajovaných jednání.
Česká delegace se totiž může pokusit dojednat přechodné, časově omezené úlevy pro oblasti, kde by rychlý přechod byl politicky nebo hospodářsky neúnosný. Právě tady vidí jistou šanci profesor vysoké školy ekonomické Jaroslav Jakš. Upozorňuje však: "Tato období mohou být jen velmi krátká, neboť stupeň propojení jednotlivých oblastí v unii je příliš vysoký."
Nejčastěji se mluví o přechodných obdobích u finančně náročných ekologických standardů unie a u prodeje české půdy a nemovitostí cizincům. Některé země EU chtějí omezit i volný pohyb pracovníků z nových členských zemí.
Jednání musí reagovat i na aktuální problémy. "Tématem prvních setkání bude možná i reakce na zprávu z minulého týdne," dohaduje se Petr Pavlík, expert z Ústavu mezinárodních vztahů. Unie v tomto posledním hodnocení před zahájením jednání hodně kritizovala českou pomalost a váhavost v přípravách na vstup. Podle Pavlíka ale nemá smysl celou věc dramatizovat. "Muselo by tu dojít ke strašlivé ekonomické katastrofě nebo k politickému převratu, abychom vypadli z jednání s unií," soudí.
S tím souhlasí i Kolář, ale zároveň připomíná, že daleko nejtěžší část jednání bude představovat vnitřní proměna republiky. V této oblasti se bude rozhodovat o úspěchu jednání i o českém členství v unii. "Je to jako za totality: když byl student z nevyhovující rodiny, ale výborně se učil, bylo těžké vyhodit jej ze školy. I my musíme především udělat svůj domácí úkol - pak bude i pro přísné profesory těžké nějak nás vyloučit," říká.
Jednání s Bruselem jsou během na dlouhou trať
3. dubna 1998 - začal screening, proces srovnávání práva unie s českým zákonodárstvím. Při něm se zjištují témata, o nichž je nutné jednat
29. 10. 1998 - faktický začátek jednání o vstupu do EU na úrovni vyjednavačů
10. 11. 1998 - na úrovni ministrů zahraničí začala oficiální jednání o vstupu České republiky a dalších pěti uchazečů do EU
1. pololetí 1999 - za německého předsednictví se mají odehrát jedno až dvě další kola jednání
- screening se zaměří na nejsložitější kapitoly evropského práva
březen 1999 - konečný termín pro dosažení shody o reformách v unii. Jeho promeškání může zbrzdit přijetí nových členů.
podzim 1999 - ukončení screeningu
prosinec 1999 - až tři další země mají být zařazeny mezi vyjednávající země, což může celý proces zkomplikovat. Mezi třemi nováčky může být i Slovensko
po roce 2000 - mezivládní konference by měla provést reformu institucí unie, kterou mnohé státy považují za podmínku rozšíření
do konce roku 2001 - Česká republika musí začít uplatňovat veškeré evropské právo, chce-li do unie vstoupit k 1. lednu 2003
2002 - podle optimistické varianty skončí česká jednání o vstupu do unie
1. leden 2003 - orientační cílové datum českých diplomatů pro vstup České republiky do Evropské unie
kolem roku 2005 - možná reálnější datum vstupu do EU, pak ale budou jednání trvat ještě po roce 2002
Poslední vývoj
Ve středu 4. listopadu zveřejnila Evropská unie zprávu Evropské komise. Člen Evropské komise Hans van den Broek řekl, že Evropská komise nedoporučila žádnou další zemi pro zahájení jednání o přijetí do EU.
Při prezentaci hodnotících zpráv Evropské komise uvedl, že ze zemí, které již jednání vedou, potřebují zejména Česká republika a Slovinsko urychlit přejímání a aplikaci legislativy EU. "Zpomalení, jehož jsme svědky od (loňských) posudků, jsou důvodem ke znepokojení," prohlásil.
Komise v závěrech posudků uvedla, že hodlá doporučit zahájení rozhovorů s Lotyšskem koncem příštího roku; se Slovenskem a Litvou v "rozumné době". Bulharsko a Rumunsko zatím nejsou připraveny, i když první jmenovaná země dosáhla výrazného zlepšení, zatímco situace v Rumunsku se zhoršovala.
Exekutiva EU nemění nic na loňském závěru, že Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko považuje za fungující tržní ekonomiky schopné ve střednědobém výhledu splnit ekonomická kritéria členství Evropská komise nedoporučila žádnou další zemi pro zahájení jednání o přijetí do EU, řekl v Evropském parlamentu člen Evropské komise Hans van den Broek.
Českou republiku jmenoval zejména v pasáži věnované přejímání legislativy EU. Její výsledky byly za posledních 18 měsíců - stejně jako slovinské - "jistým zklamáním". Hodnotící zpráva je pro Českou republiku "jasným signálem, že vstupní rozhovory nemohou nahradit práci, kterou je třeba vykonat při slaďování práva a jeho aplikaci", řekl v parlamentní debatě.
Oficiální stránky Evropské unie: http://www.europa.eu.int
 V první šestici, s níž už začínají rozhovory o vstupu do EU, jsou Česká republika, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr (Kypr leží mimo výřez mapy, ve směru šipky v pravém dolním rohu) |
