Na Národním hřbitově strávili český a izraelský prezident asi dvacet minut, na židovském hřbitově u krematoria o něco déle. Kromě položení věnců a květin tu oba státníci pronesli projev, z nichž především Peresův působil na přítomné velmi emotivně.
"Lidé mohou být zavražděni, ale jejich duše budou žít dál," slyšeli z úst Perese, který ve své řeči vzpomněl i příběh 13letého Ivana Polaka, který za války vydával přímo v terezínském lágru časopis.
Bývalé ghetto v Terezíně mělo podle izraelského prezidenta sloužit k maskování nacistických hrůz konečného řešení židovské otázky. Nacisté Terezín označili za kvazi prázdninový tábor, který je příjemný a přátelský vůči Židům.
Peres během návštěvy Terezína řekl, že pro zvěrstva holokaustu neexistuje žádné rozhřešení, usmíření, zapomnění ani promlčecí doba.
I Václav Klaus apeloval na význam neustálého připomínání tragických událostí války. "Jen tak se minulost nebude opakovat," zdůraznil ve svém projevu.
Prezidentská kolona vozů se pak kolem šesté odpoledne vydala do Terezína na krátkou návštěvu synagogy v Dlouhé ulici. Celkem chtějí Klaus a jeho host strávit ve městě asi hodinu.
Na přání Hradu se na ceremonii objevili i místní obyvatelé, byť kvůli přesnému časovému programu byla jakákoliv konverzace s hlavami státu už předem spíše nepravděpodobná.
"Už jsem se domluvila v naší škole, že místní děti i učitelé přijdou. A snad dorazí i další lidé. Byla by ostuda, kdyby nikdo nepřišel," doufala ještě před příjezdem státníků starostka Terezína Růžena Čechová.
Školáky a místní obyvatele tak Klaus s Peresem jen krátce pozdravili.
Válka je vždy chybou toho, kdo ji rozpoutározhovor s izraelským prezidentem |
Městečko s Malou pevností a muzeem ghetta má pro Izraelce velký význam. Za 2. světové války sem nacisté svezli asi 140 tisíc Židů. Pro většinu to byla přestupní stanice na cestě do koncentračních táborů. Řada vězňů, asi 35 tisíc, ale zemřela kvůli podmínkám a nelidskému zacházení přímo v Terezíně.
Starostka má připravené hrnečky
Starostka Čechová nachystala pro oba prezidenty dárek v podobě hrnečků s kresbou terezínského kostela a podšálky. Hosty přivítala také s ředitelem Památníku Terezín Janem Munkem a hejtmankou kraje Janou Vaňhovou.
Šimon PeresNarodil se roku 1923 v polské Višnievě, poté se s rodinou přestěhoval do Palestiny. V politice se pohybuje 66 let, působil ve funkcích ministra zahraničí či ministra regionálního rozvoje. Roku 1994 získal spolu s Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem Nobelovu cenu za mír díky jednáním, která uklidnila situaci mezi Izraelem a Palestinou. |
Kancelář prezidenta republiky důvody Peresovy návštěvy nechtěla dopředu nijak komentovat.
Je ale jasné, že si Klaus a jeho host, pětaosmdesátiletý izraelský prezident a někdejší premiér své země, měli o čem povídat.
Izrael, stejně jako Česko nyní prožívá složitou vnitropolitickou situaci, když se teprve tvoří vláda po únorových volbách.
