Průměrné denní teploty se běžně pohybují až osm stupňů nad dlouhodobým normálem. Naměřené hodnoty tak odpovídají druhé polovině října.
Rovněž minimální teploty se drží převážně nad nulou - kolem 3 až 5 stupňů Celsia. Málokdy spadnou pod nulu. Předpověď pro příští týden mluví o podobných podmínkách. - více zde
Výjimkou nebyl ani pátek: v Praze-Klementinu naměřili minimální teplotu 7,8 stupně, přitom rekordní minimum pro 24. listopadu je minus 16,3 °C z roku 1858.
Odborníky to nijak zvlášť nepřekvapuje. Dlouhodobě se totiž v listopadu vyskytují teploty od minus 25 až do plus 20 stupňů.
Vpády teplého vzduchu se čas od času vyskytují," řekl iDNES.cz klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu.
"Něco jiného je, že se u nás obecně projevuje globální oteplování. Roky jsou teplejší bez ohledu na to, že třeba loňská zima byla mimořádně tuhá, byť ne stoletá," dodal.
Zimu těžko předpovědět
Podle meteorologa je letošní nadprůměrný listopad sice důsledkem trendu oteplování, nicméně to není z pohledu několika desetiletí výjimečný jev. "Není to dramatické. Je to v rámci meziročního kolísání teplot," vysvětlil Květoň.
Co se týče prvního sněhu, není letošní rok přes převládající teplo výrazně odlišný od loňska. "Letos bylo první sněžení také brzy, na přelomu října a listopadu - s loňským si v tom nezadá," srovnal odborník.
Jaká bude nadcházející zima, si ale odborník odhadnout. "Na dlouhodobých předpovědích se usilovně pracuje, ale jejich složitost je extrémní. Přirovnal bych to téměř k věštění," připomněl.
Listopad se otepluje
Přestože je listopad celkem v normálu, klimatolog poznamenal, že v dlouhodobém měřítku (během posledního století) je tento měsíc celkově čím dál teplejší. "A posledních dvacet let se to zvyšuje," dodal.
Zodpovězení otázky, kdo za celkové zvyšování teplot může, není snadné. Přesto jsou některé faktory nesporné. "Domnívám se, že na současném trendu, který je nepochybný, se podílí jednak přirozené kolísání klimatu a jednak činnost člověka, která je výrazná," upozornil Květoň.
"Není to jen zvyšování skleníkových plynů, ale například také kácení deštných pralesů. Řada činností člověka je velmi neuvážená a je podřízená velmi úzkým ekonomickým zájmům, které se dlouhodobě nevyplatí," soudí.
