Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Práva muslimů mohou v ČR výrazně posílit. Netřeba se bát, říká arabista

  1:19aktualizováno  1:19
Výuka islámu na základních školách v Čechách zní zatím jako fikce, ale může to být blízká budoucnost. Muslimská obec bude za pár dnů na území republiky už deset let. S touto hranicí má každá církev právo zažádat o vyšší registraci, která by jí dovolovala třeba uzavírat církevní sňatky, zakládat církevní školy či učit náboženství.

Hromadné čtení z Koránu (ilustrační foto) | foto: Reuters

Deset let od registrace Ústředí muslimských obcí v Česku uplyne příští úterý. Na Ministerstvu kultury tak bude moci žádat o takzvanou vyšší registraci, která významně rozšiřuje její práva. Žádost musí podpořit peticí s deseti tisíci podpisy.

Muslimy však o pár dní předešli odpůrci z iniciativy „Islám v České republice nechceme“. Ve čtvrtek donesli do Poslanecké sněmovny petici s 22 tisíci podpisů namířenou proti druhé registraci pro muslimy. Přijala ji od nich sice pouze tajemnice petičního výboru, nicméně při tak velkém množství signatářů se jí poslanci budou muset zabývat a pozvat autory na slyšení.

Lidé, kteří za peticí stojí, mají většinou s muslimy osobní zkušenost. Mluvčím iniciativy je Artur Fischer, který žil pět let v Izraeli a v Sýrii. „Muslimové někdy ve svých kázáních vyzývají k rasové nenávisti, takže by u nás neměli mít povolené školy,“ vysvětluje Fischer.

Zatím není jasné, jak moc muslimové o vyšší registraci budou stát. „Zatím o ni nepožádali,“ řekla mluvčí Ministerstva kultury Helena Markusová. Pravděpodobné však je, že ji budou chtít. „Máme nafocené nástěnky v mešitách, že se tam už sbírají podpisy,“ tvrdí Fischer.

MF DNES požádala o stanovisko i předsedu Ústředí muslimských obcí Muneeba Alrawiho, ale ten nezvedal telefon ani neodpověděl na e-mail. Před týdnem Alrawi odpověděl serveru Echo24 vyhýbavě, že „je to každého věc, kdy a jak se této možnosti rozhodne využít“. 

Není třeba se bát, říká arabista

Orientalista Bronislav Ostřanský z Akademie věd ČR si myslí, že rozšíření práv muslimů se Češi bát nemusí. Stejně by se mnoho nezměnilo. Pro muslimy by to mělo hlavně symbolickou hodnotu.

„Oni zatím ani nemají jasno v tom, jestli by chtěli školu v češtině pro konvertity, nebo pro cizince. A náboženské kurzy při mešitě už stejně fungují,“ namítá Ostřanský. Akademik také připomíná, že petice stejně nic neovlivní, protože pokud muslimové splní všechny podmínky, tak jim stát práva přiznat musí. Na druhou stranu, mezi podmínkami je například i „bezúhonnost“ a je otázka, jestli muslimům nepřitíží letošní policejní razie v pražských mešitách kvůli údajně nenávistné knize.

K právům, která může církev po deseti letech získat, donedávna patřilo i placení kněží státem. Takže by pak český stát musel platit i imámy. To však zarazila vláda Petra Nečase zákonem o církevních restitucích, který státem placené duchovní ruší.



Témata: Církev, Islám, Korán




Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.