Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teolog popisoval šikanu StB

  16:33aktualizováno  16:33
Jednu z největších kauz předlistopadového komunistického režimu po sedmitýdenní pauze opět řešil Obvodní soud pro Prahu 6. O praktikách StB během akce Asanace vypovídal teolog a signatář Charty 77 Milan Balabán. Na lavici obžalovaných usedl bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení. Zodpovídají se ze šikanování disidentů během akce Asanace.

Balabán, profesor teologie a religionisty na Univerzitě Karlově, patřil mezi disidenty, které komunistická moc zařadila do akce Asanace. Akce měla lidi nepohodlné režimu donutit, aby si podali žádost o vystěhování.

Balabán uvedl, že na něj StB vyvíjela psychologický nátlak, kterým ho sice nedonutila k opuštění republiky, podle něj ale v roce 1987 vedl k rozpadu jeho manželství. Za nejhorší zážitek označil, jak se jednou v noci příslušníci StB nečekaně objevili v jejich ložnici.

"Bylo to jako zlý sen. Najednou jsme byli probuzeni a mé ženě vyložili, že jsem v podstatě protistátní živel, že mě nemohou sice zatknout, ale že je to výstraha. Poté zmizeli. My jsme byli tak zchromlí strachem, že jsme nesledovali, kterým otvorem odcházejí," uvedl Balabán. Jeho manželka podle něj po této příhodě pochopila, že soužití s chartistou bude velmi obtížné, a tak se nechala raději rozvést.

Metody StB: nátlak a šikanování

• výslechy pod různými záminkami, některé přímo na pracovišti 
• zadržení v restauraci a převezení na záchytku 
• opakované obesílání doporučenou zásilkou, kterou si adresát neobjednal, a kterou musel chodit vyzvedávat 
• opakované kontroly vyvložkování komína 
• zabavování technického či řidičského průkazu 
• pohovory s blízkými a příbuznými (například rozšíření informace, že dotyčný chce emigrovat) 
• opakované předvolávání na policejní služebnu 

Teolog uvedl, že StB ho často podrobovala mnohahodinovým výslechům a zadržovala ho na dva až čtyři dny. Dodal, že při jednom z nich ho policisté asi na hodinu zamkli do plechové skříně.

Balabán se za komunistického režimu živil manuální prací, například jako čistič kanálů a záchodů. V domě své bývalé ženy v Praze 6 pořádal za teologické a filozofické semináře pro mládež, která se nemohla dostat na střední a vysokou školu.

Obzina přesvědčoval soud o své nevině
Předlistopadový ministr vnitra Jaromír Obzina, který v pondělí usedl u Obvodního soudu pro Prahu 6 na lavici obžalovaných, se opět snažil soudce přesvědčit o své nevině. Nyní dvaasedmdesátiletý Obzina a jeho čtyři podřízení ve věku od dvaasedmdesáti do osmasedmdesáti let čelí obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Při akci Asanace podle obžaloby nutila StB v letech 1978 až 1984 signatáře Charty 77, aby se vystěhovali ze země. Disidenty k tomu nutila různými výhrůžkami i fyzickým násilím. Zhruba ve 20 případech se jí tento záměr podařil.

Obzina se hájil poukazem na to, že klíčový důkaz obžaloby, tedy text rozkazu ministra vnitra z roku 1977, vůbec neobsahuje slovo Asanace. Vyskytuje se v něm pouze formulace, že StB nařizuje "dosáhnout vystěhování" signatářů Charty 77. Z této formulace podle něj rozhodně nevyplývá, že by ministerský rozkaz nabádal k něčemu nezákonnému.

Obzina prohlásil, že rozkaz navíc vydal na příkaz československé vlády jako kolektivního orgánu. Pokud tedy státní zastupitelství považuje jeho rozkaz za neústavní a nezákonný, musí tedy podle něj považovat za protiústavní a nezákonné i zmíněné rozhodnutí vlády. Připustil však, že sám jako člen vlády pro něj také hlasoval.

Za bývalého režimu neexistoval ústavní soud, proto dohled nad tím, zda jsou příkazy ministra vnitra a další resortní předpisy v souladu se zákonem, měla generální prokuratura, která ale u inkriminovaného rozkazu podle Obziny nic takového nezjistila.

Další obžalovaní v kauze
Také další z obžalovaných Oldřich Mézl, který byl v letech 1981 až 1987 šéfem pražské StB, před soudem jakýkoli podíl na akci Asanace odmítl. Prohlásil, že veškeré záležitosti spojené s chartisty a disidenty přenechával jednomu ze svých náměstků a sám se zaměřoval na jiné úkoly, například na boj s ekonomickou kriminalitou nebo na zabezpečení ochrany letiště. Navíc tvrdil, že do funkce pražského náčelníka StB nastoupil až v době, kdy už byla akce Asanace v "plném proudu", a nemohl už na ni mít žádný vliv.

Hlavní líčení v této kauze je naplánováno do konce týdne. v úterý přelíčení pokračuje výslechem dalších svědků.

Státní zastupitelství podalo také koncem loňského roku k soudu Prahy 6 obžalobu na dalších 11 předlistopadových funkcionářů resortu vnitra. Jde o někdejší náčelníky krajských správ StB.

Ministr stíhání nezastavil
Kauzu Asanace posuzoval také ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Musel se rozhodnout, zda prezidentovi Václavu Havlovi doporučí, aby stíhání exministra vnitra Obziny a jeho čtyř podřízených zastavil na základě prezidentské amnestie. "Ve věci obžaloby na Jaromíra Obzinu provedl ministr Bureš přezkumné amnestijní řízení. V lednu rozhodl, že neshledává důvody, aby prezidentu republiky předložil návrh na zastavení trestního stíhání," sdělil Vladimír Voráček z tiskového oddělení ministerstva.

Podle něj pak ministr Bureš vrátil trestní spis Jaromíra Obziny soudu, aby mohlo pokračovat trestní řízení.

Havel v amnestii z roku 1993 ministru spravedlnosti mimo jiné uložil, aby mu předkládal návrhy na zastavení trestního stíhání mužů, kterým v té době bylo více než 60 let, a žen tehdy starších 55 let.

Disidenti popsali praktiky StB
Způsoby a prostředky nutila StB při akci Asanace k vystěhování z někdejšího Československa popisovali v prosinci před soudem herec Pavel Landovský, biskup Václav Malý a písničkář Jaroslav Hutka.

O zkušenosti s komunistickou Státní bezpečností hovořili u Obvodního soudu pro Prahu 6 dva bývalí disidenti Ivan Medek a František Stárek.

Medek popsal, že se rozhodl opustit Československo, když ho v květnu 1978 příslušníci StB po výslechu v noci odvezli do lesa u lánské obory. Tam ho policisté úderem do žaludku omráčili a nechali bez pomoci ležet.

"Dali mi pouta a černou pásku přes oči, naložili mě do auta a přivezli na nějaké místo, které jsem neznal. Tam mi nechali pásku na očích a pouta a vláčeli mě někam do lesa. Pak mi pouta rozvázali, pásku strhli a omráčili mě ranou na žaludek na solar plexus," líčil svůj zážitek Medek. Dodal, že mu lékař, který ho další den prohlédl, řekl, že měl štěstí, že událost přežil. Pokud by totiž trpěl žaludečními vředy, mohl být úder na žaludek smrtelný.

Medek podal na chování StB stížnost nejen k Inspekci ministra vnitra, ale napsal také prezidentovi, předsedovi vlády, ministrovi vnitra a generálnímu prokurátorovi. Ani od jednoho ale nedostal žádnou odpověď.

Stárek vypověděl, že ho příslušníci StB často nutili k vystěhování. U výslechu prý z jejich úst často slyšel větu: "Chcete do Vídně, nebo na Bory?". "Když jsem byl v roce 1981 zadržen v Mladé Boleslavi, tak mi v průběhu zatýkání řekli, že by mě také mohli odvést na hranice," uvedl.

Stárek odmítl. Proto byl v roce 1982 odsouzen na dva a půl roku do vězení za vydávaní samizdatového časopisu Vokno. Stárkovu vydavatelskou činnost totiž komunistický soud ohodnotil jako výtržnictví.

Frolík: Některé svazky už neexistují
Svazky, které na některé významné disidenty vedla komunistická Státní bezpečnost, už neexistují. Na pokyn posledního velitele StB Alojze Lorence byly skartovány v prosinci 1989. Lorenc byl v té době současně prvním náměstkem československého ministra vnitra. U soudu to v pondělí prohlásil ředitel archivního odboru ministerstva vnitra Jan Frolík. Také on vypovídal jako svědek v procesu s pěti bývalými vysokými funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra a StB.

Frolík uvedl, že v prosinci 1989 byl skartován svazek StB týkající se Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Alexandra Vondry, Jana Rumla, Petrušky Šustrové a Michaela Žantovského.

Frolík svědčil v kauze Asanace už podruhé. Dostavil se z příkazu soudkyně, aby přinesl rozkaz, v němž Obzina nařizuje svým podřízeným připravit akce proti chartistům. Frolík, který řídí archiv vnitra od září 1991, při předchozím soudním jednání uvedl, že bývalý federální ministr vnitra Richard Sacher po nástupu do funkce v prosinci 1989 nechal materiály týkající se signatářů Charty 77 převést z archívu do své kanceláře. Zpět do archívu je vrátil až v roce 1992 jeho nástupce Ján Langoš.

Podle Frolíka bylo do archívu bylo vráceno více svazků, než kolik jich dal Sacher odvézt. "Žádný seznam dokumentů, které putovaly do kanceláře ministra a zpátky, neexistoval, evidoval se jen jejich počet," vypověděl Frolík.

Lorence minulý týden Vojenský obvodový soud v Bratislavě odsoudil za zneužití pravomoci veřejného činitele k 15 měsícům vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Soud dospěl k závěru, že Lorenc byl v letech 1988 a 1989 spoluodpovědný za nezákonné izolování 11 odpůrců komunistického režimu. Lorenc i prokurátor se ovšem na místě odvolali, takže kauzou se bude zabývat vyšší vojenský soud v Trenčíně.

V souvislosti s Asanací probíhá v Praze 1 soudní řízení se dvěma bývalými příslušníky StB. Více čtěte ZDE.

Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) pro zneužití pravomoci  veřejného činitele původně obvinil 25 funkcionářů vnitra a krajských  správ StB. U pěti z nich však bylo v roce 1998 stíhání zastaveno,  protože se neprokázalo, že se na Asanaci opravdu podíleli. U jednoho  obviněného bylo trestní řízení kvůli jeho zdravotnímu stavu  přerušeno, další během vyšetřování zemřel.

U 13 stíhaných vyšetřovatelé podali v listopadu státnímu zástupci návrh na obžalobu. Více ZDE.

Akce Asanace proběhla v letech 1978 až 1984. V rozkaze, který Obzina vydal 21. prosince 1977, je cíl této akce popsán takto: "Docílit úplného rozložení a izolace hlavních organizátorů akce Charta 77 od ostatních signatářů, u vytipovaných organizátorů této akce dosáhnout vystěhování z ČSSR."

Akce Asanace v mnoha případech byla úspěšná. Do ciziny odešel například současný vrchní pražský rabín Karol Sidon, zpěvák Jaroslav Hutka, herec Pavel Landovský. Naopak nátlaku odolali Petr Cibulka nebo hudebník Mejla Hlavsa.

Mnoho svědků je v zahraničí
Rozpletení kauzy bylo mimořádně složité nejen tím, že šlo o velký počet obviněných a akci, která zahrnovala celé bývalé Československo, ale i kvůli svědkům.

Řada z nich se totiž po roce 1989 domů zpět nevrátila, a tak musela být vyslechnuta v době svého krátkého pobytu v Česku, například o dovolené. Na druhé straně - ukončení vyšetřování umožnila řada uchovaných listinných materiálů.

Bývalý československý ministr vnitra Jaromír Obzina přichází k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Spolu s čtyřmi svými podřízenými se bude zodpovídat za šikanování disidentů v rámci akce Asanace v letech 1978 až 1984, 3. prosince 2001

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země. Vypovídat přišel i herec Pavel Landovský (11. prosince 2001).

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země (11. prosince 2001).

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země (11. prosince 2001).

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země (11. prosince 2001).

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země (11. prosince 2001).

Bývalý komunistický ministr vnitra Jaromír Obzina a jeho čtyři podřízení se zodpovídají z akce Asanace, při níž StB podle obžaloby v letech 1978 až 1984 nutila signatáře Charty 77 k vystěhování ze země (11. prosince 2001).

Bývalý československý ministr vnitra Jaromír Obzina (zcela vlevo) přišel k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Spolu s čtyřmi svými podřízenými se zodpovídá za šikanování disidentů v rámci akce Asanace v letech 1978 až 1984. (4. února 2002)

Bývalý československý ministr vnitra Jaromír Obzina (zcela vlevo) přišel k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Spolu s čtyřmi svými podřízenými se zodpovídá za šikanování disidentů v rámci akce Asanace v letech 1978 až 1984. (4. února 2002)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sníh - děti - sáňky - volný čas - zábava
Jarní prázdniny 2018

Týdenní jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2018 rozloženy v termínech od 5. února do 18. března. Přinášíme úplný přehled...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Kvůli filmařům, kteří u Lipna točili dva příběhy do seriálu Modrý kód, si...
Filmaři točili u Lipna seriál Modrý kód i s olympijským vítězem Svobodou

Filmový štáb, který točí televizní seriál z lékařského prostředí Modrý kód, vyrazil o víkendu na jih Čech. Jako komparz využil účastníky běžeckého závodu i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.