Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tenkrát na Východě to nebyla žádná sláva, ale zbylo dost dobrých fotek

Doporučujeme   11:12aktualizováno  11:12
Dvacáté výročí listopadového převratu dalo vzniknout i několika bilancujícím výstavním a knižním počinům, které se obrátily k české fotografii uplynulých dvacetiletí. Jedním takovým projektem je expozice a s ní propojená kniha Tenkrát na Východě.

Josef Moucha: Z cyklu Výcviková rota, Mošnov 1982 | foto: Repro z knihy Tenkrát na Východě: MF DNES

Soubor sestavený Vladimírem Birgusem a Tomášem Pospěchem je instalován v prestižním Domě U Kamenného zvonu. "Na známých, zapomenutých i dosud nepublikovaných fotografiích chce ukázat některé aspekty života obyčejných lidí v Československu v této době (1948-1989 - pozn. red.), kdy se toho tolik muselo a tak málo smělo," píší kurátoři v knize. "Vybranými příklady, zahrnujícími širokou škálu snímků rozličné umělecké hodnoty, chce připomenout proměny politické a společenské atmosféry i samotného životního stylu, ukázat oficiózní komunistické slavnosti a manifestace, všudypřítomnou ideologickou propagandu a devastaci společnosti i prostředí v době vlády jedné strany, stejně jako útěky mnoha lidí do soukromí, do hospod a na chaty, kde teprve probíhal ten méně oficiální, zato však pravdivější a spontánnější život."

Kvarteto papalášských polibků - z archivu ČTK

Deset polibků (smrti)

Už z citovaných slov je patrné, že Birgus s Pospěchem si ukousli pořádné sousto, protože nabízející se obrazový materiál k takto obecným, sociologicko-politizujícím formulacím se rozlévá do až neuchopitelné šíře. Důsledkem je nutnost přesných praktických "úchopů", tedy výběr, který vytyčující slova naplní konkrétním obrazovým řádem. Občas je při prohlídce výsledku přitom patrné, že kurátoři tápali, že ztráceli povědomí o celku, že uhnuli z nastoupené linie, kterou použili na začátku výstavy (a knihy).

Totiž: soubor Tenkrát na Východě je otevřen plodným nápadem - z análů agentury ČTK Birgus s Pospěchem vytáhli desítku snímků, na nichž se komunističtí pohlaváři líbají při oficiálních setkáních; chronologická série začíná se říjnem 1951, kdy se objímají a celují Klement Gottwald a Wilhelm Pieck a končí se únorem 1989, kdy na ruzyňském letišti je do tváře polského vůdce Wojciecha Jaruzelského soudružsky zabořena hlava Miloše Jakeše.

Konec čtyřicátých let a následující desetiletí jsou postaveny na dichotomii oficiálního "četkařského" obrazového zpravodajství (včetně popisků) a záběrech, které vznikaly prakticky bez naděje na dobové otištění - v sousedství snímků pochodujících milicionářů, nadšených svazáků, odhodlaných "jezeďáků" či zastrašených občanů hlasujících pro smrt Milady Horákové se tak nacházejí (dnes již proslulé) záběry Jana Lukase ze sokolského průvodu Prahou v červnu 1948 či z pohřbu Edvarda Beneše v září téhož roku.

K plusům a objevům tady náležejí práce Josefa Kohouta nebo Rudolfa Jarnota, kteří fotografovali - stejně jako Gustav Aulehla, Birgusem pro dějiny české fotografie nedávno již emancipovaný - regionální všednost v komunistickém Československu oné doby.

Josef Kohout: Bez názvu, 50. léta

Příliš zajíců

Od šedesátých let však soubor Tenkrát na Východě odstupuje od této vcelku plodné paralelnosti. Vlády se již výlučně chápou dokumentární fotografie a jednotlivé ukázky z dalších žánrů (módní a reklamní fotografie, stylizované retro atd.) V tom okamžiku již běží o víceméně standardní přehlídku české umělecké fotografie vymezeného období, o přehlídku s důrazem právě na černobílou dokumentární tvorbu.

Miloslav Kubeš: Bez názvu, 60. léta

Ta je zde zastoupena takovými jmény-jistotami jako jsou Jiří Všetečka, Josef Koudelka, Dana Kyndrová, Viktor Kolář, Jindřich Štreit, Luboš Kotek, Libuše Jarcovjaková, Jan Jindra atd. Nelze ovšem přehlédnout, že i tady se objevují práce neokoukané: čtvercové momentky Miloslava Kubeše, které vizuálně mají blízko k vynikajícím dokumentům z ulic či lunaparků Iva Loose, výmluvné záběry z kasárenské pakárny od Josefa Mouchy (cyklus Výcviková rota, Mošnov 1982) nebo syrová svědectví Jaroslava Kučery o životě na Strahovských kolejích v Praze počátkem 70. let.

Ivo Loos: Z cyklu Tváře, 1970-1974

Avšak i k 60. - 80. letům by se v archivu ČTK nalezly, když už kurátoři zpočátku sáhli do tohoto zdroje, oficiózní paralely: výjezdy představitelů "strany a státu" mezi "dělníky, rolníky a pracující inteligenci", rituály na různých sjezdech, krotké záběry, které se snažily ukázat papaláše "jako lidi", žánrové snímky ze sídlišť, jež měly evokovat "klidný a spokojený život našeho lidu". Volba na tohle měla padnout tím spíš, že Birgus s Pospěchem do souboru zařadili i záběry z archivu komunistické tajné policie, dokumentující pohyb například Milana Kundery. Oficiality k těmto "úlovkům" přece tvoří přímý protipól! - a na území mezi těmito krajními póly se pohybovali všichni neoficiální, ovšem nikoliv tajní fotografové.

Bratrstvo (Václav Jirásek, Petr Krejzek): Bez názvu, 1988

Naopak mohly být eliminovány exponáty časově přesahující vytýčené období 1948-1989. Jiří Hanke snímal v letech 1981-2001 ve Váňově ulici v Kladně jeden rohový dům a jeho proměny, a ty proměny do roku 1989 jsou na domě minimální - proměny oné nemovitosti rozhýbal až porevoluční čas, který však už je "o něčem jiném". Martin Plitz v roce 2000 aranžoval do týchž pozic ženy, které byly kdysi, před desítkami let, vyfotografovány na titulní stranu časopisu Vlasta; předlohu a novou variaci Plitz položil vedle sebe (navíc spolu s dnešním civilním záběrem dané ženy). Jenže to je konceptualismus, který do kolekce vnáší další, rozptylující tóny, ba co víc - vnáší do ní téma rekonstrukce minulosti. Jednoduše bych kladl důraz pouze a jen na slovo "tenkrát", jež se nachází v názvu výstavy a knihy. A nějaké rekonstrukce a zásahy ex post bych nechal na jiný výstavní či knižní podnik.

Tenkrát na Východě je výstavou a knihou, v níž se dá shlédnout ne zrovna malé množství zajímavých jednotlivostí, ale koncepce je neumocňuje do celku, po jehož absolvování bychom si, jím zasaženi, řekli: Jo, takhle jsme žili, takhle to tady bylo... Pamatuješ, co to bylo za "schízu" protloukat se mezi oficiálními obrazy a reálnou každodenností?

O výstavě. Publikace

Tenkrát na Východě.
Kurátoři Vladimír Birgus, Tomáš Pospěch. Galerie hlavního města Prahy - Dům U Kamenného zvonu, Praha Staroměstské nám. 13, Praha 1. Výstava trvá do 3. ledna 2010, otevřena je v út–ne 10:00–20:00 hodin, vstupné 120,-/ 60,- korun.
Nejbližší lektorská prohlídka: 23. prosince v 18:00 hodin.
Spolupořadatelé výstavy: UPM a ČTK
Partneři: KANT, ITF, Slezská univerzita v Opavě, Dostál
Hlavní mediální partneři: MF Dnes, Týden, Radio 1, Digifoto.

Publikace:

Tenkrát na Východě.
Češi očima fotografů 1948-1989.
Text a výběr fotografií Vladimír Birgus a Tomáš Pospěch, překlad Vladimíra Šefranka a Derek Paton. Vydal KANT - Karel Kerlický, Praha 2009, 128 stran, doporučená cena 390 korun.

Tenkrát na Východě. Češi očima fotografů 1948-1989. Obal knihy

Autor: Kavárna


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.