Tendr skončil, zůstala jediná firma

čtvrtek 31. května 2001
26

Už je jisté, že není z čeho vybírat. Vláda má v rukou jen jedinou nabídku na dodávku 36 stíhaček, které přijdou český stát na 100 miliard korun. Britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab, které po odstoupení čtyř firem zůstalo jediné ve hře, předalo svoji vizi o prodeji nadzvukových letounů Gripen ministerstvu obrany. Z tendru, do kterého se firmy mohly hlásit do konce května, minulý týden odstoupily čtyři světové zbrojovky.

BAE Systems zůstaly v tendru na dodávky stíhaček samy poté, co nejprve veřejnou soutěž za 100 miliard korun opustily americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin s letouny F-18/A Hornet a F-16.

Následně vycouvaly též evropský EADS s Eurofighterem a francouzský Dassault Aviation s Mirage 2000-5.

Tvrdík: Kdybychom nekoupili letadla, museli bychom posílit jinde
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík potvrdil, že obdržel dopisy, kterými se firmy vzdávají své účasti v tendru. Odstoupivší firmy však odmítly o důvodech svého činu mluvit, nebo nedaly souhlas s jejich zveřejněním.

"Tendr měl za úkol zjistit, jaké existují nabídky," řekl v úterý po zasedání rady bezpečnosti státu mluvčí vlády Libor Rouček.

Na setkání po zasedání rady ministr obrany připustil, že k nákupu stíhaček vůbec dojít nemusí.

"Za pět let, kdy možná začneme znovu jednat o stíhačkách - pokud o nich nyní vláda nerozhodne, budou možná vyvinuty tak vyspělé technologie, že vzdušný prostor zajistíme už bez nadzvukového letectva," řekl Tvrdík.

Tým Gripen nedávno poodkryl nabídku chystaných offsetů s ekonomickým přínosem pro ČR kolem tří miliard dolarů. "Naše nabídka se týká přímých investic, transferu špičkových technologií, vytváření pracovních příležitostí či podpory exportu," řekl ředitel komunikace konsorcia John Neilson.

Vláda má o čem přemýšlet
Tvrdík upozornil, že za těchto okolností nemusí být vyhlášen žádný vítěz. "Výběrové řízení bylo od počátku konstruováno tak, že nám umožňuje ukončit ho bez vyhlášení vítěze," dodal Tvrdík.

"Odborná komise může nabídku od posledního zájemce vzít v potaz a posoudit ji. Kabinet ale musí novou situaci zvážit a rozhodnout se," řekl Tvrdík.

"Pokud z výběrového řízení odstoupí všechny firmy, vláda se bude muset zamyslet nad tím, jak reagovat, když nemá adekvátní nabídku k zajištění obranyschopnosti armádních vzdušných sil."

Životaschopnost nynějších nadzvukových stíhacích letounů končí do roku 2005.

První byli Američané
Jako první odstoupili od výběrového řízení Američané. Britský list Finantial Times napsal, že americká vláda společnostem Lockheed Martin s letounem F-16 a McDonell- Douglas/Boeing, která vyrábí letouny F/A-18 účast v českém tendru zakázala. Jako důvod prý uvedla skutečnost, že výběrový proces není dostatečně transparentní.

Podle listu se česká vláda totiž již fakticky rozhodla pro letouny Gripen.

"Charge d´affaires americké ambasády nám skutečně předal obálku, v níž byl dopis oznamující, ze obě americké firmy k 31. květnu odstupuji z výběrového řízení. Nabídky se přitom měly začít posuzovat 1. června," řekl ministr Tvrdík.

"Dopis, kterým byla ČR oznámena neúčast amerických firem podepsal představitel armády Spojených států," řekl Tvrdík, který respektuje důvody, jež americká strana uvedla pro rozhodnutí nezúčastnit se tendru. Zopakoval ale, že americká strana si výslovně nepřála, aby tyto důvody byly zveřejněny.

"Transakce tohoto typu jsou na vládní úrovni. Bylo to společné rozhodnutí vlády USA a obou firem," řekl pracovník amerického velvyslanectví v Praze.

Američané o odstoupení uvažovali už dřív
Prestižní list Defence Daily s odvoláním na americké vládní a průmyslové zdroje již v březnu informoval, že USA pravděpodobně nebudou moci splnit požadavky České republiky, aby americké zbrojovky dodaly projektovou dokumentaci k letounům v češtině a zaplatily Praze v korunách místo v dolarech.

USA tehdy zvažovaly odstoupení ze soutěže i proto, že vyšlo najevo podezření, že českým státním představitelům nabídl jeden z evropských konkurentů amerických firem úplatky.

V prosinci se slovně střetl premiér Miloš Zeman s bývalým velvyslancem USA v ČR Johnem Shattuckem, který prohlásil, že Praha by měla zvážit, zda si může nákup letounů dovolit. Pokud by však USA v soutěži podle Zemana neuspěly, pak by to bylo proto, že by kontrakt nebyl podložen zakázkami pro české firmy.

Televize Nova: Experti jsou v šoku
Odborníci jsou podle televize Nova tímto vývojem šokováni. Pokud nějaká firma po pěti letech snažení sama ze soutěže odstoupí, musí mít velmi vážné výhrady k průběhu výběrového řízení, tvrdí Nova.

Americké noviny již delší dobu píší o tom, že podmínky výběrového řízení jsou pro USA naprosto nepřijatelné.

Původně bylo pět zájemců
Zemanova vláda schválila zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na dodavatele nových stíhaček letos v lednu. Zájem o soutěž tehdy projevilo pět západních zbrojovek. Britsko-švédské konsorcium BAe-Systems nabízí letoun Gripen, nadnárodní konsorcium EADS letouny Eurofighter. Tendru se měla zúčastnit americká zbrojovka Lockheed Martin s letounem F-16 a McDonell-Douglas/Boeing, vyrábějící letouny F/A-18. Dalším zájemcem je francouzský výrobce Mirage Dassault Aviation.

Pokud tedy vláda soutěž nezruší, zůstává v ní evropské konsorcium EADS, francouzský Dassault Aviation a britsko-švédské konsorcium BAE.

Vláda však sama uvedla, že vyhlášení tendru ještě neznamená, že Česká republika stíhačky opravdu nakoupí. Kabinet si přitom hodně slibuje od takzvaných offsetových programů, kdy se výrobce zaváže, že bude peníze získané za stíhačky investovat zpět do české ekonomiky.

Offsety by měly dokonce o polovinu převýšit cenu za až 36 letadel, která se odhaduje na 100 miliard korun. Pro tak velkou investici je důležitá politická dohoda.

Opoziční ODS se přitom nedávno vyslovila pro odklad nákupu stíhaček o další tři roky. Nejasnosti kolem nákupu stíhaček byly jedním s důvodů, proč se velitel českého letectva Ladislav Klíma rozhodl odejít do zálohy.