Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Temné tajemství Dolu Pluto

  21:40aktualizováno  21:40
Po téměř dvaceti letech možná vyjde najevo pravda o jedné z největších katastrof v dějinách tuzemského hornictví: výbuch na hlubinném Dole Pluto, který si v roce 1981 vyžádal 65 obětí. Vyšetřovatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Ilja Pravda požádal státní zastupitelství v Ústí nad Labem, aby znovu otevřelo případ této zapomenuté tragédie v mostecké hnědouhelné pánvi. Nikdo se dosud nepokusil vyšetřit její příčiny. Komunistický režim se naopak snažil celou událost ututlat, takže všichni viníci unikli potrestání.

"Je to v činnosti našeho úřadu zcela výjimečný případ. Svým charakterem i počtem obětí. Je podivuhodné, že za takové neštěstí nikdo nebyl dosud postaven před soud," řekl včera ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl. Nyní hrozí nové trestní stíhání celkem deseti lidem.

3. září 1981 v 15.33 se během několika vteřin prohnala takzvaným čtvrtým úsekem (jedním patrem dolu) ohnivá koule, která sežehla vše živé. Bilance byla strašná: vedle mrtvých třináct těžce a patnáct lehce zraněných. Škoda byla tehdy vyčíslena na padesát milionů korun. Mrtvé museli vyprošťovat ze čtyřsetmetrové hloubky.

Vyšetřování začalo prakticky ihned po tragédii, na místo přijeli komunističtí pohlaváři v čele s tehdejším předsedou federální vlády Lubomírem Štrougalem, byla dokonce jmenována speciální vládní komise, ale obsáhlé vyšetřovací spisy stejně nakonec putovaly do archivu.

Teprve nedávno případ znovu začal prošetřovat ÚDV a dospěl k závěru, že pro ukončení trestního stíhání nebyl důvod. "Na krajské státní zastupitelství jsem odeslal podnět k podání návrhu na obnovu řízení v neprospěch jedenácti trestně stíhaných osob," řekl Pravda.

Jeden z nich mezitím zemřel, ostatní jsou bývalí pracovníci dolu, kteří tehdy působili v různých funkcích od bezpečnostních odborníků až po post ředitele závodu. Úřad o výsledcích své práce současně informoval i Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství.
Případ má však ještě další rozměr: k odpovědnosti by mohl být pohnán i ten, kdo ukončení trestního stíhání - evidentně bez znalosti věci - nařídil. Tím byl s nejvyšší pravděpodobností federální generální prokurátor Ján Pieščák.

"Zjistilo se, že k zastavení trestního stíhání dal tehdejší prokurátor pokyn, aniž vůbec viděl spis," řekl Pavel Bret, náměstek ředitele ÚDV. Další vývoj případu (tedy i případný postih Pieščáka) je však v rukou krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, který se kauzou teprve začne zabývat.

Prakticky všichni, kteří měli s neštěstím za totality něco společného, se kvůli tomu potýkali s problémy. "Vyšetřovatelé, kteří se případem zabývali, byli nezájmem o výsledek své práce frustrováni. Jeden přišel nakonec o místo. Ovšem skutečně hrozné jsou osudy těch horníků, kteří přežili. Někteří jsou dodnes invalidní, nedostali náhradní zaměstnání a živoří. Jeden, který se nespokojil s názorem, že by se o neštěstí mělo mlčet, putoval do psychiatrické léčebny. Pak ho odtud dostal jeho otec, ale zůstal psychicky poznamenán," řekl Pravda.

Podle vyšetřovatele provázela neštěstí řada podivných okolností. V dole totiž vypukl požár již před výbuchem. Nikdo však horníky nevaroval a ti fárali do dolu navzdory tomu, že v něm ještě zasahovala záchranná jednotka, která likvidovala ohnisko požáru.

Když nastal výbuch vznícením uhelného prachu, zahynuli všichni záchranáři spolu s horníky. Navíc byl podle původního vyšetřovacího spisu na pracovišti nepořádek. A k dovršení všeho se ztratil klíčový dokument: kniha závad.

"Sledovaly se rekordy v těžbě za cenu životů, a když došlo k neštěstí, odpovědnost se rozplynula," řekl Bret. Všechny motivy, které vedly představitele tehdejšího režimu k zastavení trestního stíhání, však nejsou zcela jasné, prokurátor se mohl řídit stranickým usnesením, ale takový dokument neexistuje. Prokurátor ovšem později dopisem informoval tehdejšího generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše o svém rozhodnutí případ zastavit.

"Zvláštní je i role vládní komise. Její existence mohla mít nepřímý vliv na výsledky vyšetřování," řekl Bret. K tomu, že případ Pluto skončil nakonec do ztracena, paradoxně mohlo přispět i postavení horníků v komunistickém režimu. Ten je totiž považoval za příslušníky jednoho z nejdůležitějších povolání v zemi.

"Soustrastné telegramy k tragickému neštěstí na Dole Pluto koncernového podniku Doly Vítězného února v Záluží v severočeském hnědouhelném revíru zaslali prezidentu ČSSR Gustávu Husákovi a členu předsednictva ÚV KSČ, předsedovi vlády ČSSR Lubomíru Štrougalovi nejvyšší straničtí a státní představitelé socialistických zemí: první tajemník PSDS Stanislaw Kania, předseda státní rady PLR Wojciech Jaruzelski, generální tajemník Rumunské KS a president RSR Nicolae Ceaušescu...." psal tehdejší tisk. První zpráva o katastrofě se objevila s dvoudenním zpožděním. Příčiny neštěstí byly označeny za "nezjištěné".

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

(ilustrační snímek)
V noci zasáhly bouřky většinu Čech, na jihu jsou tisíce lidí bez elektřiny

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je od půlnoci bez elektřiny, opravy budou...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.