Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Temelínský reaktor jede na 10 procent

  10:03aktualizováno  10:03
Výkon reaktoru prvního bloku Temelína je stabilizován na deseti procentech a obsluha začala prohřívat turbínu. Ta je zatím stále na tzv. natáčecím zařízení. Energetici ji opět přifázují do sítě až při výkonu reaktoru nad 30 procent.
Podívejte se na videoreportáž agentury TVD - ikonka VIDEO.
Uvnitř článku najdete přehled odstávek a důležitých poruch elektrárny Temelín.

V pondělí večer dokončil personál prvního bloku fyzikální testy a po jednadvacátáté hodině zvýšil výkon reaktoru na 2,5 procenta. "Blok přešel do takzvaného výkonového stavu, to je režim 1, a na této úrovni byla uvedena do provozu dvě turbonapájecí čerpadla pro dopravu napájecí vody do parogenerátorů," řekl Václav Brom z tiskového odboru elektrárny.

Při stávajícím výkonu reaktoru musí obsluha provést opět řadu zkoušek. V rámci přípravy turbosoustrojí na první zkušební "jízdu" po znovunastartování reaktoru provozní personál zprovozňuje nízkotlakou a vysokotlakou regeneraci, separátor a přihřívač páry. Ostatní elektrické systémy a všechny pomocné systémy elektrárny pracují v normálním provozním režimu.

Spuštění Temelína kritizuje rakouský kancléř Schüssel. Mělo se podle něho počkat na výsledky prověrek. Kancléř doufá, že ČR se nakonec atomové energie úplně vzdá.

Po testech turbíny při výkonu reaktoru do 55 procent budou do konce roku následovat tři etapy energetického spouštění při výkonu reaktoru do 75, 90 a 100 procent.

Po tříměsíční odstávce byl první reaktor temelínské elektrárny nastartován v neděli 12. srpna deset minut před osmou ráno. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové vše proběhlo hladce. Pokud by se nevyskytly žádné další problémy, mohl by podle ní první blok jaderné elektrárny vstoupit do zkušebního provozu už během několika měsíců.

Se spuštěním Temelína podle průzkumu CVVM souhlasí 69 % českých občanů, proti je 22 % lidí. Přibližně polovina obyvatel, se domnívá, že poruchy a závady, které rozjezd Temelína provázejí, jsou při spouštění jaderných elektráren běžné. Přibližně čtvrtina lidí to za standardní nepovažuje. Zahraniční protesty vidí jako neopodstatněné 65 % dotázaných.
Pokyn k vysunování skupin řídících tyčí z aktivní zóny reaktoru vydal směnový inženýr v sobotu krátce před 17. hodinou. Obsluha také snížila koncentraci kyseliny borité v primárním okruhu z odstavné hodnoty na tzv. spouštěcí koncentraci a v neděli ráno vyvedla reaktor na minimální stabilizovaný kontrolovaný stav s výkonem 0,001 procenta.

Štěpná reakce byla v prvním bloku Temelína zastavena 4. května kvůli deformaci jednoho ze tří nízkotlakých dílů turbíny. Od té doby technici dodavatelských firem provedli opravy, po nichž následovaly opětovné kontroly a testy všech provozních systémů.

Nákladné opravy    
Opravy rotoru turbíny a další úpravy, které měly za cíl omezit nežádoucí vibrace turbíny, regulačních ventilů a potrubí páry, stály podle představitelů společnosti Škoda Energo 40 milionů korun. Z toho 28 milionů byly dodávky a 12 milionů stály montážní práce. 

Temelín startuje. Blokáda se nekoná

Mýtus Temelín

Kde je Fagan? Nikdo neví

Rakouští odpůrci atomu spuštění odsuzují
Mluvčí Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer považuje opětné zahájení provozu Temelína za zbytečnou provokaci. "Prorokuji další poruchu v řadě během nejbližší doby. Nevěřím, že problémy s turbínou byly vyřešeny," řekl.

Generální tajemnice rakouské nacionalistické strany Svobodných (FPÖ) Theresia Zierlerová zdůraznila, že se šrotovým reaktorem Temelína nesmí Česká republika vstoupit do Evropské unie.

Podle předsedy poslaneckého klubu hornorakouských Zelených Rudiho Anschobera znamená obnovení zkušebního provozu v Temelíně jednostranné vypovězení procesu z Melku.

Horní Rakousy žalují ČEZ kvůli Temelínu.

"Česko prostě hodlá zapojit Temelín do sítě, i kdyby se měl rozpadnout, ačkoli nespočetné poruchy a některé studie nebezpečnost reaktoru prokazují," řekla mluvčí Zelených Ulli Simová. Znovu vyzvala rakouskou vládu, aby co nejostřeji protestovala a požadovala definitivní odstavení elektrárny. Odstavení Temelína by podle ní měla financovat Evropská unie.

S obdobným požadavkem vystoupila také protijaderná iniciativa Stop Temelín. Zároveň však znovu potvrdila, že žádné další blokády hraničních přechodů s Českou republikou nechystá. "Za vhodnou odpověď na českou provokaci se znovuspuštěním Temelína považuje akční výbor naší iniciativy získávat podporu rakouských obyvatel pro plebiscitní akci Veto proti Temelínu," praví se v jejim prohlášení.

Největší technické problémy Temelína před zahájením řízené štěpné reakce

* 21. září: Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebyl spokojen s výsledky zkoušek pojistných ventilů parogenerátoru a nařídil společnosti ČEZ, aby přípravy spuštění Temelína zastavila. ČEZ závadu odstranil, zařízení znovu otestoval a mohl ve zkouškách pokračovat.
* 28. října: Technici objevili poruchu čerpadel v primárním okruhu reaktoru. Po dvou dnech, kdy byla závada odstraněna, pokračovali v testech prvního bloku.
* 18. listopadu: Kontrolní systém při zkoušce chlazení automaticky odstavil první blok. Žádná závada se přitom neobjevila, jedna z ochran však vydala "falešný" poplach.
* 16. prosince: Při zvyšování výkonu reaktoru zastavil bezpečnostní systém kvůli poruše čerpadel chod prvního bloku. Poruchová komise poté zjistila, že bezpečnostní ochrana je nastavena příliš citlivě, takže zareagovala zbytečně. Po dvou dnech technici pokračovali v plánovaném spouštění Temelína.
* 22. prosince: První blok jaderné elektrárny Temelín v pátek po osmé hodině ranní opět odstavila závada na turbíně. Důvodem byla podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře olejová netěsnost na ovládání klapky pro přívod páry jedné ze třinácti nízkotlakých částí turbíny.
* 17. ledna (2001): První blok byl poprvé odstaven kvůli vibracím turbíny. Znovu ožil až 25. února.
* 8. března (2001): Reaktor byl znovu odstaven kvůli vibracím přívodního potrubí k turbině.
* 23. března (2001): Temelín musel náhle snížit výkon poté, kdy z části jedné z turbin vyteklo kvůli netěsnosti několik desítek litrů oleje.
* 28. března (2001): Výkon reaktoru musel být snížen po nárůstu chvění turbíny.
*   2. dubna (2001): Jen několik hodin po zapojení do sítě musela být turbína opět odstavena. Z potrubí turbíny vytekly až stovky litrů oleje.
* 3. května (2001): Kvůli ohnuté hřídeli musí pracovníci škody vyměnit rotor nízkotlaké části turbíny. Reaktor je odstaven.
* 31. května (2001): Z temelínského reaktoru vytekla radioaktivní voda. Mluvčí Milan Nebesář řekl, že kontaminace byla velmi nízká. Životní prostředí ani zaměstnanci nebyli ohroženi..
* 12. srpna (2001): Reaktor prvního bloku Temelína je opět spuštěn.

Operátoři sekunárního okruhu Tomáš Váhala a Ivana Jeřábková ve směně, která 12. srpna po stodenní odstávce opět nastartovala reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Operátor primárního okruhu Jakub Týfa ve směně, která 12. srpna po stodenní odstávce opět nastartovala reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Operátor primárního okruhu Stanislav Šťastný ve směně, která 12. srpna po stodenní odstávce opět nastartovala reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Operátoři sekundárního okruhu Tomáš Váhala (vlevo) a Ivana Jeřábková ve směně, která 12. srpna po stodenní odstávce opět nastartovala reaktor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.