Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Temelín se bude stavět dál

  18:28
- Jaderná elektrárna Temelín, největší investiční akce domácí historie, se bude stavět dál. Rozhodla o tom po téměř pětihodinovém jednání krátce po půlnoci vláda. Premiér Miloš Zeman oznámil, že jedenáct ministrů včetně něj bylo pro dostavbu, osm bylo proti, ale nechtěl je jmenovat.
Ministři Grégr a Svoboda také musí do září předložit návrh na privatizaci elektrárenské společnosti ČEZ.

Reakce
na rozhodnutí vlády dostavět Temelín

"Je to velké vítězství!"

Předseda představenstva ČEZ Milan Černý

"Výsledek zasedání vlády neznamená, že kontroverzní stavba bude dokončena. Vláda pouze otevřela dveře dalšímu trápení."

Jan Beránek z Hnutí Duha

"Doufám, že ještě nebylo řečeno poslední slovo. Rakouská vláda každopádně není ochotna hodit flintu do žita a nadnese v příštích týdnech téma jaderné bezpečnosti na pořad jednání."

Rakouský ministr ochrany životního prostředí Martin Bartenstein

"Jsem si plně vědom své odpovědnosti vůči vládě i vůči občanům za budoucí energetickou nezávislost státu. Jsem rád, že zvítězila koncepce, kterou považuji za dobrou a budu se snažit, aby byla realizována jak v termínech, tak ve finančním limitul."

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr

"Vláda souhlasí s dokončením obou bloků elektrárny. Diskuse byla složitá, zvážili jsme všechny argumenty," řekl premiér Miloš Zeman dvacet minut po půlnoci, když skončilo bezmála pětihodinové mimořádné zasedání vlády.
Ministr Grégr dostal za úkol prověřovat další postup stavby, zejména zda náklady nepřevýší 98,6 miliard korun.
V září roku 2000 má být podle premiéra Zemana dokončen první blok, v prosinci 2001 druhý.
Vláda zároveň počítá s tím, že hnědouhelné elektrárny na severu Čech poběží dál a lidé v tomto regionu tak nepřijdou o práci. Na otázku MF DNES, co bude vláda dělat s přebytečnou elektrickou energií, premiér Zeman odpověděl, že se jí bude snažit vyvážet a snížit tak obchodní deficit.


Výsledek se dal čekat
Výsledek - že Temelín bude dostavěn - se dal však předpokládat již dříve. Jak ministři postupně přicházeli do sídla vlády, tím více bylo z jejich vyjádření zřejmé, že nechají stavbu dokončit.
Odpůrcům elektrárny nepomohlo ani nečekané vystoupení prezidenta Václava Havla, který se několik hodin před tím přimlouval za zastavení stavby. Prezidentovo vyjádření vzápětí ostře odsoudil předseda sněmovny a ODS Václav Klaus, podle něhož Havel překročil své pravomoce, když se snaží ovlivnit vládu.
Ministr průmyslu Miroslav Grégr, obhájce Temelína, se chvilku před zasedáním vlády spokojeně usmíval. A mohl i po něm: "Jsem rád, že zvítězila koncepce, která je dobrá," prohlásil a dodal, že odstoupí, pokud nebudou dodrženy slíbené termíny a cena stavby.

 


Podklady pro rozhodnutí
Podkladem pro rozhodnutí ministrů byly protichůdné zprávy ministrů životního prostředí Miloše Kužvarta a průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Zatímco Grégr navrhuje pokračovat ve výstavbě, Kužvart chce zastavit práce do konce května a do září prodat státní podíl v elektrárenské společnosti ČEZ. Na místě elektrárny by podle něj měla vyrůst průmyslová zóna.

Nejčastější argumenty

pro dostavbu Temelína

proti dostavbě Temelína

- náklady na stavbu jsou sice relativně vysoké, na provoz však nízké
- elektrárna nevypouští skleníkové plyny a další škodliviny
- ušetří se uhlí do tepelných elektráren
- v elektrárně se použije nejmodernější bezpečnostní technologie

- elektřinu z této elektrárny nepotřebujeme
- elektrárna je příliš drahá
- elektrárna vyprodukuje nebezpečný odpad
- elektrárna nebude zcela bezpečná
- peníze na stavbu by bylo lepší použít na úspory energi

 

Jaká je historie Temelína
1981 - Dohoda mezi Československem a Sovětským svazem o výstavbě JETE.
Říjen 1988 - Dokončena první chladicí věž.
1989 - Přehodnocení koncepce výstavby.
Březen 1990 - Pozastavení prací na 3 .a 4. bloku reaktoru.
15. června 1992 - Vláda Petra Pitharta přijala na svém zasedání nejednoznačné stanovisko, v němž doporučila omezit monopol ČEZu a zprůhlednit financování JETE
10. března 1993 - Vláda schválila dostavbu JETE.
Květen 1993 - Podepsán kontrakt v hodnotě 367 miliónů USD s firmou Westinghouse o dodávce řídicího systému a části paliva.
Říjen 1993 - Vláda souhlasila s poskytnutím záruk na půjčku 419 miliónů USD (celková výše kontraktu s Westinghouse).
Březen 1994 - Představenstvo Vývozní a dovozní banky USA (EXIM) schválilo záruky na půjčku na dovoz technologie americké firmy Westinghouse pro JETE.
Červen 1995 - ČEZ podepsal se Škodou Praha smlouvu, ve které Škoda závazně potvrdila dokončení JETE s ročním zpožděním při vyšší hodnotě dodávky o deset procent (3,3 mld.Kč).
3. prosince 1996 - Zástupci ČEZu a konsorcia bank vedených Citibank Londýn a Generale Bank Brusel podepsali smlouvy o půjčce na dostavbu JETE v celkovém objemu 317 miliónů USD a 55 miliónů USD garančních poplatků (celkem zhruba deset miliard Kč).
21. května 1997 - Dorazila první zásilka jaderného paliva.
29. ledna 1998 - Nové vedení ČEZu potvrdilo dostavbu JETE jako prioritu.
11. června 1998 - ČEZ a Škoda podepsaly dodatek ke smlouvě o spuštění JETE, podle něhož byl nový termín zahájení fyzikálního spuštění (zavážky paliva) I. bloku stanoven na 31. srpna 2000 a termín zahájení komerčního provozu I. bloku na 2. května roku 2001. Dodatek smlouvy potvrdil zvýšení celkových nákladů stavby na 98,6 miliardy Kč.
12. srpna 1998 - Vláda se usnesla, že dostavbu JETE posoudí do konce roku dvanáctičlenný tým expertů. Náklady na tuto akci byly vyčísleny na přibližně 20 miliónů Kč.
5. ledna 1999 - Valná hromada ČEZu neodhlasovala souhlas s pravidly spolupráce při předávání obchodních informací firmy komisi pro posouzení hospodářských aspektů JETE.
11. ledna 1999 - První testy technologií instalovaných v JETE neukázaly žádná zásadní pochybení. Vyplývá to ze zprávy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost projednané vládou.
26. února 1999 - Expertní komise dokončila posouzení hospodářských aspektů dostavby JETE. Zpráva se podle očekávání výslovně nepřiklání ani k jedné ze základních alternativ řešení dostavby.
22. března 1999 - Vláda pověřila ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra a ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, aby připravili do konce dubna návrhy na řešení dostavby JETE.
6. května 1999 - Evropský parlament schválil rezoluci, která se kriticky vyslovuje k dostavbě JETE a vybízí k alternativnímu řešení.
Vedle 16,4 miliardy korun, které je do dostavby ještě nutno investovat, vláda rozhodne o podobě české energetiky v příštích desetiletích. Do největšího investičního projektu české historie již bylo vloženo 71 miliard korun.
Na českém i evropském trhu je totiž nyní nadbytek elektřiny a tato situace se podle odhadů v příštím desetiletí nezmění. Na tento a další problémy spojené s dostavbou Temelína upozorňují odpůrci projektu z řad ekologů. Podle pozorovatelů je výsledek hlasování o Temelínu nejistý, ekologové ho však očekávají v optimistické náladě. V případě, že vláda rozhodne o pokračování výstavby, jsou rozhodnuti v protitemelínském tažení pokračovat.

 

Co řekl k JETE ministr Kužvart na dotazy čtenářů iDNESu:

...Temelín nás do dnešního dne stál již více než 60 miliard korun, a to jsou přibližně dvě třetiny předpokládaných nákladů. Zdůrazňuji předpokládaných nákladů, protože tato čísla dnes uvádějí ČEZ a já považuji za nutné nechat je, ale nejen čísla, posoudit nezávislými odborníky...

...Co se týče stavby JE Temelín očekávám, že řadu takových faktů k rozhodování mi poskytne komise, která se bude smysluplností dostavby JE Temelín podle usnesení vlády zabývat.
Odmítám rovněž otázku, zda jsou lepší jaderné či tepelné elektrárny. Cílem je dosažení trvalé udržitelnosti v energetice, a tu nezajistí ani jeden z Vámi nabízených způsobů...

 

Celkový pohled na staveniště jaderné elektrárny Temelín

Ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart přichází na tiskovou konferenci.

Premiér Miloš Zeman přednáší novinářům závěry hlasování vlády.

Miloš Zeman a Miloš Kužvart

Autor:






Hlavní zprávy

Renault Clio IV 1,5 dCi Intens
Renault Clio IV 1,5 dCi Intens

r.v. 2015, naj. 3 891 km, diesel, 1. majitel
339 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.