Temelín přes palubu

Rakouský kancléř volí salonní formu vydírání, když podmiňuje náš vstup do Unie mlhavými bezpečnostními normami. Podle všeho za to však ani tak nemůže ten uhlazený sběratel motýlů, jako tajemný hrad v jižních Čechách. Je jako třináctý námořník na palubě. Nosí smůlu.

Stál o mnohonásobně víc, než měl.
Elektřina z něj patrně nebude k ničemu.
Dokázal rozhádat Čechy s Čechy.
Teď naštval Rakušany. Brzy naštve Němce.

Narozdíl od Rakušanů jsem si jistý, že tenhle panteon pozdního socialismu a ranného kapitalismu zároveň je bezpečný jako lokálka. Jenže, když má někdo smůlu, nedá se s tím nic dělat. Nedivil bych se tedy, kdyby to bouchlo.

Lodníci byli v takovém případě nekompromisní. Kdo nosil smůlu, letěl přes palubu, i když to byl v jádru slušný chlap. Šlo ale o život všech ostatních.