Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Temelín je 525.jadernou elektrárnou na světě

  15:46aktualizováno  15:46
Podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude mít nový jaderný reaktor v Temelíně pořadové číslo 525. Jako nejstarší uvádí databáze první blok atomové elektrárny v Calder Hall ve Velké Británii, který začal vyrábět elektřinu z atomového jádra 23. května 1956.
Ve světě je v současné době aktivních 433 jaderných reaktorů, 92 jich bylo v historii odstaveno.

V současné době je ve výstavbě 32 reaktorů, z toho v Evropě jsou čtyři reaktory na Ukrajině, tři v Rusku, dva na Slovensku a jeden v Rumunsku.

V letošním roce byly podle údajů MAAE dokončeny jaderné reaktory v Brazílii, Pákistánu a Indii, kde by měly do konce roku začít fungovat další dva. V Evropě byl v březnu uveden do provozu druhý blok jaderné elektrárny na Slovensku v Mochovcích a od začátku roku nově produkuje elektřinu francouzská elektrárna Civaux-2.

Poslední reaktor (mimo Francii) byl v západní Evropě spuštěn v únoru 1995 ve Velké Británii.

Německo chce do 20 let jaderné elektrárny odstavit
V Německu se po rok a půl trvajících jednáních vláda dohodla s energetickými koncerny na odstavení všech 19 jaderných elektráren na území SRN během dvaceti let, ve Francii o takovém kroku neuvažují. Naopak německé rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny poskytne Francii příležitost vyvézt k sousedovi více elektřiny z jádra. Francie provozuje 59 reaktorů ve 20 elektrárnách, které produkují 75 procent elektřiny v zemi.

Řada evropských zemí řekla NE novým atomovým elektrárnám
Naproti tomu Švýcarsko, Belgie, Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Švédsko a Německo již na konci 80. let fakticky vyhlásily moratorium na výstavbu nových jaderných elektráren. Z těchto zemí byl poslední jaderný reaktor spuštěn v Německu v dubnu 1989. V Nizozemsku to bylo již v roce 1973.

Některé evropské státy jaderné elektrárny nemají a mít nebudou
Některé evropské státy nemají jaderný program vůbec a v žádném případě jaderné elektrárny stavět nehodlají (i když by další energetické kapacity potřebovaly). K těmto zemím patří především Rakousko, Dánsko, Irsko, Polsko, Norsko, Řecko nebo Portugalsko.

Litva má 73 procent jaderné elektřiny, její zastaralé reaktory budí obavy
Zvláštním případem je Litva, kde jaderná energetika pokrývá 73 procent spotřeby elektřiny. Ignalinskou elektrárnu, z valné části i energetického producenta obou pobaltských sousedů Estonska a Lotyšska, podědila Litva po rozpadu bývalého Sovětského svazu. I přes vynaložené prostředky na zvýšení bezpečnosti zůstávají reaktory ignalinské elektrárny podle odborníků nejnebezpečnějším typem na světě.

Evropské země zaujímají podle dubnových údajů MAAE prvních sedm míst na žebříčku podle procentuálního podílu elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách na celkové produkci elektrické energie. Nad 50 procent vyrábí ještě Belgie (58 procent) a o něco méně Bulharsko a Slovensko (47 procent). V osmnácti státech přesahuje podíl jaderné energie 25 procent z celkové produkce elektřiny.

Podíl jaderné energie na celkové produkci energie v Čechách převyšuje USA
V České republice činí podíl jaderné energie na celkové produkci energie 20,77 procenta. Ve Spojených státech činí podíl na celkové produkci necelých 20 procent, ale v provozu mají USA nejvíce jaderných reaktorů (103). Poslední jaderný reaktor Watts Bar-1 ve státě Tennessee, který se stavěl od roku 1972, byl zapojen do provozu v únoru 1996.

Mezi asijskými státy jsou významnými producenty atomové energie Jižní Korea (43 procent) a Japonsko (36 procent).

Naopak ve státech třetího světa, zejména v Africe a Latinské Americe, je výroba jaderné energie v celkovém kontextu výroby elektřiny minimální, i když Brazílie podle agentury MAAE spustila v červenci po osmnácti letech nový reaktor Angra-2.

Největší "boom" atomových elektráren byl v 70.letech
Obdobím největšího rozvoje jaderné energetiky byla 70. léta. Křivka nárůstu výkonu všech jaderných elektráren se prudce zvedala, každoročně se zahajovaly stavby nových jaderných elektráren s kapacitou desítek GW (1 gigawatt = 1 miliarda wattů) Koncem 80. let úhrnný výkon elektráren již stoupal pomaleji. Celkový podíl jádra na výrobě elektřiny je nyní podle MAAE zhruba 17 procent.

Některé z havárií jaderných elektráren se zapsaly do historie lidstva
Varování v podobě havárií přišlo několik. Ty velké byly dvě: v americké jaderné elektrárně Three Mile Island u Harrisburgu v roce 1979 a dosud největší průmyslová jaderná katastrofa – výbuch čtvrtého reaktoru ukrajinské černobylské atomové elektrárny v roce 1986.

Ekologická pro a proti atomových elektráren
I přesto je atomová energie někdy považována za ekologicky čistý zdroj energie, k němuž bude zřejmě lidstvo nuceno se uchýlit, až se ztenčí dosavadní světové zásoby surovin, nebo až si to vyžádá stav životního prostředí. Právě mezinárodní závazky ke snižování emisí plynů vyvolávajících skleníkový efekt mluví ve prospěch jaderné energetiky, i když ekonomické propočty momentálně svědčí pro škodlivější zemní plyn.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.