Firma ovládala komanditní společnost Join Invest Action (JIA). Ta pod příslibem vysokého zhodnocení získala od 27 tisíc lidí přes 600 milionů korun, které lidé už zpátky nedostali.
Pavel Rychetský v roce 1995 jako právní zástupce jedné ze zainteresovaných stran označil kauzu VIA a JIA za největší poválečný finanční skandál.
"Počátkem devadesátých let jsem zvažoval odchod ze státní správy a přijal jsem nabídku být členem představenstva společnosti VIA. V té době jsem už působil v zahraničí, takže jsem se na řízení firmy nijak aktivně nepodílel. Jednalo se spíše o to, že bych do budoucna zajišťoval zahraniční aktivity," říká nyní Telička.
Vzhledem k odchodu do Bruselu však nakonec Telička na funkci ve firmě VIA rezignoval. Teličku podle dostupných informací přivedl do firmy bývalý švagr Vladislav Paulát, který chtěl využít jeho zahraničních kontaktů.
"Telička měl vědět, do čeho leze, ale nemyslím si, že by věděl o tom, co se ve firmě děje," soudí zástupkyně poškozených lidí Leona Grumlíková. Mrzí ji, že po provalení finančního skandálu v pozdějších letech Telička neučinil žádné gesto v podobě omluvy nebo vrácení peněz, které dostal za své konzultační služby.
Telička vykonával funkci člena představenstva bezplatně, ale dostal odměnu za zpracování analýzy ve vztahu k Holandsku. Podle zápisu Vrchního soudu v Praze fakturoval za tyto služby 225 tisíc korun.
"Už si to přesně nevybavuji, mohlo to být po zdanění kolem 120 tisíc, ale vše je přesně v mém daňovém přiznání." Telička nikdy nefiguroval mezi řadou bývalých členů představenstva, kteří byli obviněni ze zpronevěry.
"Vždy jsem ve vyšetřování vystupoval jako svědek," říká. V roce 2002 Vrchní soud v Praze vrátil žalobu do přípravného řízení s tím, že není dostatečně objasněna trestná činnost jednotlivých osob.
