V průzkumu Národního institutu dětí a mládeže odpovědělo během dvou měsíců na otázky 2 238 školáků od 6 do 15 let z celé České republiky.
Z odpovědí dětí od 13 do 15 let vyplynulo, že mobilní telefon vlastní skoro všechny, 65 procent z nich má MP3 přehrávač nebo discman a 57 procent má ve svém pokoji počítač.
O něco méně dětí má v pokoji také televizi. Ta stojí v 30 procentech pokojů dětí ve věku 6 až 9 let a ve 40 procentech pokojů dětí ve věku 10 až 15 let.
Podle výzkumné pracovnice Hany Maříkové televize a počítače končí tak často v dětských pokojích i kvůli tomu, že rodiče s jejich pomocí řeší to, jak jejich ratolesti vyplňují volný čas. A řeší tím i vlastní volno. "Dítě si pustí televizi a rodiče nejsou rušeni," míní Maříková.
Priority dětí: Šťastná rodina, přátelé a peníze
Po čem děti v životě touží a jaké mají priority? I na to průzkum hledal odpověď. Zatímco pro děti mezi 6 a 9 lety je to především šťastná rodina, starší školáci přikládají největší význam tomu, aby našli hlavně dobré přátele.
Na chvostu žebříčku těch nejmladších skončily peníze, s věkem se ale vnímání této priority u dětí výrazně mění. V kategorii 13 až 15 let položka "mít hodně peněz" skončila na třetím místě.
S věkem se mírně zvyšuje také důležitost cestování, poznávání světa a vlastnictví značkového oblečení. Analýza přitom potvrdila předpoklad, že peníze a značkové oblečení častěji preferují děti z rodin hůře nebo špatně ekonomicky situovaných.
Priority se ale neliší jen podle postavení rodiny, ale také podle toho, zda na otázku "Které věci považuješ za důležité?" odpovídal chlapec, nebo dívka. Pro prvně jmenovanou skupinu je důležitější mít hodně peněz a být dobrý ve sportu. Dívky naopak chtějí více mít šťastnou rodinu, partnera, pomáhat druhým nebo být hezké.
Dětem vadí války, ale i sprostá slova
Hlavním cílem analýzy bylo zjistit, jaké hodnoty děti v životě uznávají a jaké priority jsou pro ně důležité. "Průzkumů o hodnotách je dost, málo z nich se ale zaměřuje na děti," míní garant výzkumu Miroslav Bocan.
Ačkoliv statistiky varují, že každé druhé manželství se rozvádí, samy děti rodinné prostředí popisovaly jako místo, kde se cítí bezpečně. "Z výzkumu nám vyšlo, že česká rodina nevykazuje zásadní nedostatky," hodnotí výsledek Maříková.
Děti rodičům prostřednictví průzkumu poslaly také pomyslný vzkaz, že se cítí ve svém životě šťastné (93 procent). Polovinu z dotázaných v životě netrápí žádné obavy. A když přijde na to, co dětem vadí, nejčastěji to jsou válečné konflikty. Tolerantní nejsou příliš ani ke kouření a těm mladším vadí často i sprostá slova. Naopak opisování jim vadí pramálo.
Školáci si jsou vědomi také toho, že jim rodiče občas zalžou. Jen nepatrná většina (u maminky 54 procent) nebo dokonce menšina (48 procent u tatínka) si o svých rodičích myslí, že nikdy nelžou. S rostoucím věkem toto přesvědčení klesá. Stejně jako pocit, že jsou rodiče chytří, hodní a zábavní.
"Závažné zjištění je, že dětem chybí vzory. A pokud už nějaké kopírují, pak je to na základě politického vzoru, který tu je. S přibývajícím věkem a růstem informací, které děti mají, se zvětšuje tolerance vůči negativním jevům, nechuť se do čehokoliv zapojit nebo se zapojit v místě bydliště do nějakých aktivit," varovala projektová manažerka Irena Hošková.
Průzkum vznikl v rámci projektu Klíče pro život, který je financovaný Evropským sociálním fondem a penězi ze státního rozpočtu. Sběr dat včetně dotazníkového šetření vyšel zhruba na půl milionu korun. Výsledky analýzy budou k dispozici ministerstvům školství a práce. Tvůrci chtějí výzkum volně zpřístupnit také školám a všem, kteří se zabývají volnočasovými aktivitami dětí. Kompletní výsledky průzkumu najdete tady.
