RTBF, státní frankofonní televize, ve středu najednou přerušila vysílání s naléhavou zprávou: Vlámové vyhlásili nezávislost. Na obrazovce běžely záběry rozjásaných lidí třímajících vlámské vlajky, rozhovory se skutečnými belgickými politiky i reportáž z dopravní zácpy na silnici, která vede na bruselské letiště.
RTBF se zprávou o vlámském vyhlášení nezávislosti pustila na poměrně tenký led. Národnostní problémy mezi Vlámy a Valony totiž sužují belgickou vnitropolitickou scénu už řadu let. Ve Valonsku se mluví francouzsky, Vlámové mají vlastní jazyk.
Internetové stránky televize se na chvíli zhroutily pod přívalem čtenářů. "Bylo to přímo neuvěřitelné! Televize zveřejnila zprávu, že vlámský parlament schválil odtržení. Následovalo hodinové pásmo rozhovorů, reakcí, reportáží," řekla iDNES.cz bruselská úřednice Aurélie Bertozzi.
"Každý tomu věřil! Spousta lidí byla šokovaná, telefonovala do televize, na policii i do novin. Velvyslanci volali premiérovi, zprávu převzala i zahraniční média," vylíčila.
Že jde o kachnu, se ukázalo poměrně záhy. A dlouho na sebe nenechala čekat ani kritika. Valonský regionální premiér Elio di Rupo prohlásil, že takové počínání je naprosto nepřijatelné. Mluvčí nacionalistické strany Vlaams Belang, která drží většinu ve vlámském parlamentu, se zase rozlítil, že televize zesměšňuje vážné téma.
"Politici jsou rozčílení a řada lidí tenhle krok odsoudila," řekla Aurélie Bertozzi. "Pro mě osobně to bylo hodně vtipné. Lidé jsou hloupí, když nechápou takový druh humoru," dodala.
Chtěli jsme debatu
Zástupci televize se hájí: šlo nám o rozdmýchání veřejné debaty. Diskusi o rozporech mezi Vlámskem a Valonskem totiž doposud vedli jen politici a akademici, vysvětlil agentuře Reuters šéf zpravodajství RTBF Yves Thiran.
"Výroba pořadu trvala rok," řekl Thiran. Redakce se prý nechala jednoznačně inspirovat Orsonem Wellesem, který rozhlasovou hrou Válka Světů rozpoutal v říjnu roku 1938 ve Spojených státech veřejnou paniku.
Lidé si tehdy mysleli, že planetu Zemi napadli Marťané. Kauza, která se silně vryla do dějin médií, vedla ke zpřísnění pravidel pro provozovatele sdělovacích prostředků.
Národnostní rozpory
Národnostní spory mezi Vlámy a Valony představují pro Belgii poměrně značný vnitropolitický problém. Oběma regionům byla v roce 1980 poskytnuta částečná autonomie.
Volby v severobelgickém Vlámsku často ukazují silnou podporu pro separatisty, kteří se chtějí odtrhnout od frankofonního jihu. Ten dříve ekonomicky i politicky dominoval celé zemi. Teď je však parním strojem belgického hospodářství Vlámsko. A jeho politici se rozčilují, že Valoni vysávají veřejné prostředky.
