Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se zdvihací most postavený z peněz EU nezdvihá, diví se Němci

  11:34aktualizováno  11:34
Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová před pár dny ostře kritizovala Česko za podvody při čerpání evropských peněz. Německá televize ARD dokonce do Česka vyslala svůj štáb, aby zmapoval, kam obrovské sumy putují.

Zdvihací železniční most ve středočeském Kolíně (březen 2014) | foto:  František Vlček, MAFRA

Na železničním mostě v Kolíně zpovídá televizní reportérka čtyři mladíky z blízké střední školy. "Denně tu projedou dvě lodě. Kontejnery nevozí, jenom uhlí," vysvětluje jeden z nich.

Podvádělo se ve velkém

Ingeborg Grässleová minulý týden při návštěvě Prahy řekla, že český systém evropských dotací umožňoval podvádět ve velkém. "Členkou výboru jsem už deset let a už jsem zažila spoustu kontrol. Vůbec poprvé mám ale dojem, že v tomto systému (českém - pozn. red.) bylo možné v obrovském objemu provádět podvody. Auditoři, kteří měli projekty kontrolovat, je navíc vůbec nekontrolovali," prohlásila Grässleová (více zde).

Televize ARD vyslala elitní zpravodajku Marion Schmicklerovou na kolínský most, protože má ilustrovat české plýtvání eurodotacemi. Němci odvádějí do evropského rozpočtu nejvyšší částky a nedokážou pochopit, proč rekonstrukce mostu v Kolíně o délce 130 metrů stála podle dnešního přepočtu 47 milionů eur, o deset milionů více než most v Deggendorfu dokončený ve stejné době, který na překonání Dunaje potřebuje konstrukci o délce 470 metrů.

Stejně nepochopitelné je zdůvodnění nákladné rekonstrukce. Podle českých úřadů má umožnit, aby pod mostem pluly nákladní lodě se třemi kontejnery nad sebou. Z pohledu zdejšího ministerstva financí jde však o dobré vysvětlení, protože požadavek na proplacení už odeslalo do Bruselu (detaily o stavbě najdete zde).

Novináři z Německa i z dalších zemí Evropské unie si vybrali kolínský most, protože absurdní investici podtrhuje zdvihací pole, které se nikdy nebude zdvihat. Obdobné předražení však objevili také u dalších staveb, které nyní europoslanci vedle kolínského mostu a dálnice D1 dali na seznam, u něhož by chtěli vysvětlit financování.

Dražší než v Německu

Patří sem například tři kilometry cyklostezky Rokytka v Praze-Libni, které přijdou na 5,2 milionu eur. Stojí tedy desetkrát víc než kilometr na průměrné cyklostezce ve spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko nebo Braniborsko, kde vystačí se 180 tisíci eur za kilometr. Nejdražší německou cyklostezkou je luxusní trasa přes hamburskou čtvrť Wilhelmsburg, kde kilometr přišel na 550 tisíc. Na rozdíl od libeňské cyklostezky navíc nekončí v kopřivách, ale navazuje na další trasy (více zde).

Fotogalerie

O tom, že cena některých tuzemských investic financovaných EU překračuje německou úroveň pětkrát až desetkrát, se v případě železničních tratí nejde přesvědčit, i tak se zdá jejich cena europoslancům přemrštěná. Primát nejdražší tuzemské železnice drží stavba Votice-Benešov. Pro osmnáctikilometrovou stavbu se původně počítalo se čtyřmi miliardami korun, ale pak státní investor změnil projekt, aby vlak mohl jezdit rychlostí 160 kilometrů v hodině, tedy o 40 kilometrů rychleji, než se původně plánovalo. Bylo však třeba postavit pět tunelů o celkové délce 2,5 kilometru a cena vyrostla o další tři miliardy. Trať byla dokončena předloni, jenže vlaky jezdí maximálně 120 kilometrů v hodině, České dráhy rychlejší nemají.

V přepočtu stojí kilometr votické rychlíkové trati 14 milionů eur, stejně jako lacinější trasy pro vysokorychlostní vlaky, například Madrid-Barcelona, Kolín-Cáchy nebo Rennes-Connerré, kde vlaky dosáhnou rychlosti přes 300 kilometrů v hodině.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.