Infračervený teleskop

Infračervený teleskop - Ilustrace nového typu teleskopu Space Infrared Telescope Facility (SIRTF), se kterým z floridského mysu Canaveral do vesmíru odstartovala raketa Delta 2. Přístroj je vybaven zařízením na příjem infračervených paprsků, jež mají "dosáhnout" hlouběji do vesmíru než dosavadní teleskopy a především odhalovat tělesa, která dosavadními technikami nebylo možné pozorovat. (25. srpna 2003) | foto: ČTK

Teleskop už fotí ´neviditelný´ vesmír

  • 39
Teleskop, který zkoumá "neviditelný" vesmír, pořídil ve středu pokusné fotografie. "První snímky předčily naše očekávání," řekl Michael Werner z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Na oběžnou dráhu vynesla observatoř raketa Delta II. minulý týden.

Po dalším měsíci dolaďování začne mise podle agentury AP pracovat naplno a zachycovat lidskému oku neviditelnou infračervenou, tedy převážně tepelnou, energii, kterou vyzařují vzdálené hvězdy a sluneční soustavy.

Teleskop SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) je určen pro pozorování objektů, vyzařujících infračervenou, tedy převážně tepelnou, energii.

Teleskop se ozval už po hodině
Teleskop se vědcům ozval už zhruba hodinu poté, co opustil Zemi. V pondělí 25. srpna 2003 v 7:35 SELČ vynesla observatoř z floridského mysu Canaveral na oběžnou dráhu raketa Delta II. Oddělení přístroje od rakety proběhlo bez problémů.

První signály z mise SIRTF byly na Zemi podle agentury AFP zachyceny v 8:41 SELČ. V řídícím středisku to tehdy vyvolalo nadšení.

Astronomové si od nového zařízení slibují, že budou mít možnost podrobněji studovat planety a hvězdné fragmenty obíhající kolem některých hvězd. Věří v objev planety, která by se podobala Zemi a na níž by případně byly vhodné podmínky pro život.

Teleskop SIRTF

"Díky této misi uvidíme vesmír tak, jak vypadal před miliardami let a pomůže nám určit způsob a čas formování jeho prvních objektů i jejich složení," vysvětlila Anne Kinneyová, ředitelka oddělení astrofyziky NASA.

Vědci se podle zpravodajského serveru BBC News zvlášť zajímají o dobu, kdy byl vesmír starý "pouhé" tři miliardy let a kdy se hvězdy tvořily mnohem častěji než dnes.

Infračervenou metodou budou vědci schopni sledovat hvězdy od jejich zrození v hvězdných mračnech až po poslední etapu jejich života, jejich "rozprsknutí" a zánik.

NASA očekává, že nová observatoř umožní pozorovat objekty, které jsou příliš studené nebo zahalené vesmírným prachem, než aby mohly být zachyceny současnými teleskopy.

Takových objektů je podle vědců ve vesmíru naprostá většina, protože viditelné záření vydávají jen asi dvě procenta kosmických těles.

SIRTF má v prostoru infračerveného záření dohlédnout přinejmenším tam, kam v oblasti "viditelného" vesmíru dosáhnul Hubbleův teleskop. Vědci tak budou pozorovat galaxie, objevené ve vzdálenosti až deset miliard světelných let a zpětně tak prohlédnout téměř 90 procent historie vesmíru.

Červený posun vzniká rozpínáním vesmíru. Vlnová délka pouhým okem viditelného světla vesmírných jevů se protahuje. Většina optického a ultrafialového záření hvězd a galaxií z počátku časů se přeměnila v záření infračervené.

Teleskop má tři úkoly
Hlavní přínos pozorování teleskopu SIRTF by se měl kromě nových poznatků o raném vesmíru týkat dalších tří témat vědeckého bádání.

Prvním z nich je hledání takzvaných hnědých trpaslíků a "superplanet", což jsou objekty s příliš malou hmotností na zažehnutí reakce vedoucí ke vzniku hvězd, jsou však větší a teplejší než planety v naší sluneční soustavě.

Dalším předmětem zájmu mise bude odhalování struktury a složení prašných a plynných disků kolem protoplanet ("skoroplanet") a jejich přerod v planetární systém.

Třetím polem bádání bude studium extremně zářících infračervených galaxií a aktivních galaktických jader, které vznikají při mohutných explozích hvězdných formací, včetně kvazarů, jež získávají energii z černých děr.

Observatoř má ve vesmíru zůstat pět let
Přístroj, jehož vypuštění stálo 1,2 miliardy dolarů, navazuje na řadu předchozích výzkumných teleskopů - na Hubbleův teleskop, na Comptonovu gama observatoř, která zanikla v roce 2000, a na rentgenovou observatoř Chandra.

Vědci si hodně slibují od kombinace informací získaných SIRTF, Hubbleovým teleskopem a Chandrou, které přinesou údaje z různých spekter záření.

SIRTF, který by měl na oběžné dráze zůstat pět let, je vybaven zrcadlem o šířce 85 centimetrů a třemi přístroji ochlazovanými tekutým heliem na teplotu velmi blízkou absolutní nule: kamerou, spektrografem a fotometrem.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video