Teleklaus

Klaus jako prezident zklamal, když nedokázal překousnout vítězství Evropanů v referendu a zalezl na chalupu. On, vždy aktivní, nebyl nějakou dobu schopen vůbec činu. Nemá Brusel rád a byl patrně z toho, že občané mají odlišný názor, velice smutný.

Tím spíš, že politické body sbíral amatérský šumař Špidla.

Teď se Klaus otřepal. Jeho přátelé Jakl a Hájek mu poradili: Zkuste to svést na ČT, pane profesore. Klausovi věrní byli jistě smutní, že pan prezident prohrál.

Teď mají zástupnou oběť. To ti zlí odboráři, ti se kterými spal Ruml ve spacáku, znemožnili panu prezidentovi oslovit národ!

Svou falangu jistě přesvědčí, ale soudný člověk si řekne: A co ostatní televize, tiskové konference, možnost vystoupit živě? A proč pan prezident, který se dokáže sám o sebe postarat, řekl až po čtrnácti dnech, že ho nechtějípustit do éteru?

Ne ne, řekne si soudný člověk. Klausovo selhání nezavinila televize...