Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stáhněte vojáky, volal Obama. Máme právo bránit své zájmy, odvětil Putin

  22:56aktualizováno  2. března 8:33
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou o situaci na Ukrajině. Šéf Kremlu řekl, že si Rusko vyhrazuje právo bránit své zájmy na východě Ukrajiny či na Krymu. Prezident USA ho vyzval, aby stáhl své vojáky zpět na základny.

Prezident USA Barack Obama v Oválné pracovně Bílého domu telefonuje s ruským protějškem Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině. (1. března 2014) | foto: Reuters

Dění na Krymu

Podle ruského prezidenta opravňuje násilí na východě Ukrajiny a na Krymu Moskvu k ochraně "jejích zájmů" a etnických Rusů žijících na Ukrajině, uvedla ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na Kreml.

Obama podle tiskové služby Kremlu vyjádřil obavy ohledně plánovaného a již schváleného nasazení ruské armády na území Ukrajiny. Putin ale reagoval slovy o "provokacích a kriminálních činech ultranacionalistických elementů, povzbuzovaných současnou ukrajinskou vládou".

Putin také hovořil o reálném ohrožení života mnoha Rusů žijících na území Ukrajiny. Podle agentury RIA Novosti zdůraznil, že v případě rozšíření násilí ve východních částí Ukrajiny a na Krymu si Rusko vyhrazuje právo zasáhnout.

Před Bílým domem protestovali demonstranti proti prezidentu Putinovi:

Stáhněte své vojáky zpět na základny, vyzval Obama

Americký prezident podle agentur Reuters a AP nazval ruské akce na Krymu jasným porušením ukrajinské suverenity a územní integrity. Rusko podle něj mělo své obavy o etnické Rusy na Ukrajině nejprve zkusit řešit bez použití ozbrojených sil. V hodinu a půl dlouhém rozhovoru vyzval Obama Putina, aby Rusko své jednotky rozmístěné na Krymu stáhlo zpět na základny.

"USA vyzývají Rusko, aby snížilo napětí stažením svých sil na základny na Krymu a zdrželo se jakéhokoli vměšování na Ukrajině," uvedl Obama. Pokud je podle něj Rusko znepokojeno ohledně zacházení s rusky mluvícími lidmi a s menšinami na Ukrajině, pak by se s touto záležitostí mělo obrátit přímo na ukrajinskou vládu.

Ze zprávy Reuters se zdá, že Obama zvolil vůči Putinovi poměrně tvrdý tón. Zopakoval, že USA nepojedou na summit zemí skupiny G8 do Soči a varoval Putina před "větší politickou a ekonomickou izolací" v případě pokračujícího porušování mezinárodního práva. Je to jedno z dosud nejtvrdších vyjádření západních politiků vůči Kremlu v ukrajinské krizi.

Obama rovněž žádal zahájení "dialogu mezi Ruskem a ukrajinskou vládou, v případě potřeby za mezinárodní asistence". Podotkl přitom, že Spojené státy jsou připraveny se takovéto iniciativy účastnit.

Americká vyslankyně při OSN Samantha Powerová na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti vyzvala k urychlenému vyslání mezinárodních pozorovatelů na Ukrajinu  (více čtět zde).

Rusové z Krymu sepisují petici proti intervenci

Vladimir Putin sice zdůrazňuje ohrožení ruských občanů na Krymu, ale z Ukrajiny nicméně dosud nepřišly zprávy o násilí a útlaku, páchaných podle etnického klíče na tam žijících Rusech. Ti dokonce začali sepisovat petici, která má desítky tisíc podpisů a staví se proti ruské intervenci.

"My, etničtí Rusové a rusky mluvící Ukrajinci, nepotřebujeme, aby jiné země hájily naše zájmy. Jsme vděční za Vaši podporu, ale chtěli bychom Vás informovat, že na ukrajinském území nikdo neporušil naše práva," píše se v ní. "Se vší úctou k vašim obavám vás tedy žádáme, abyste tuto vnitřní záležitost naší země neřešil na státní úrovni v Ruské federaci. Nemluvě o vojenských jednotkách, které mají regulovat konflikt, který možný vidíte vy, ale pro nás je neviditelný," stojí dále.

Podle sčítání lidu v roce 2001 tvoří obyvatelstvo Ukrajiny ze 78 % Ukrajinci a ze 17 % Rusové. To je nicméně závěr sčítání lidu; obyvatel, kteří se hlásí k ruské kultuře nebo používají jako primární jazyk ruštinu, je více. Koncentrují se na východě země, zejména ve velkých městech - a na poloostrově Krym, kde dokonce tvoří 60% většinu.

Historie Krymu. Od nadvlády Tatarů po Chruščova a rozpad SSSR:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.