Těla námořníků z ponorky Kursk možná zůstanou na dně

Těla námořníků, kteří v srpnu zahynuli při havárii jaderné ponorky Kursk, se možná vůbec nebudou vyzvedávat z dna Barentsova moře. V Moskvě to ve středu prohlásil první náměstek náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil generálplukovník Valerij Manilov s tím, že o to žádá většina rodinných příslušníků 118 obětí. "Otázka dnes stojí na ostří nože. Většina rodinných příslušníků obětí havárie prosí, aby se těla zesnulých nevyzvedávala," řekl Manilov.
Několik hodin před tímto prohlášením přitom vicepremiér Ilja Klebanov tvrdil, že operace, která měla ve středu začít, se kvůli špatným povětrnostním podmínkám odkládá na úterý nebo středu příštího týdne.

Základní údaje o havárii
Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna. Z dosud nejasných příčin byl protržen její plášť, byla zatopena a bezvládně klesla ke dnu 107 metrů pod hladinu, kde nyní leží na boku, nakloněna v úhlu 60 stupňů. Na palubě je 118 lidí, mezi nimiž je i 12 vysokých důstojníků. Místo neštěstí se nachází v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk.

Pokus vyzvednout oběti ze dna se uskuteční
Klebanov prohlásil, že se operace rozhodně uskuteční. Podobně se v pondělí vyjádřil vrchní velitel vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov. Americko-norská společnost Halliburton, která se specializuje na servisní služby pro mořská ropná těžební zařízení a která bude společně s ruskou konstrukční firmou Rubin vyzdvihávání těl z ponorky Kursk provádět, naproti tomu potvrdila, že operace začne nejpozději v pátek a dementovala její odklad oznámený Moskvou.

"Loď Regalia s týmy potápěčů na palubě vyplula dnes v noci z přístavu Honningsvaag (severní Norsko) a měla by dorazit do oblasti havárie ve čtvrtek večer nebo nejpozději v pátek ráno. Naše týmy se okamžitě pustí do práce," řekl pro agenturu AFP mluvčí norské pobočky společnosti Halliburton Birger Haraldseid.

Dodal také, že právě mluvil s posádkou Regalie. "Řekli mi, že meteorologické podmínky v oblasti jsou dobré. Budeme se držet původního časového plánu," upřesnil Haraldseid.

Skutečným hrobem námořníka je moře
Manilov sice prohlásil, že konečné rozhodnutí zatím přijato nebylo, zdůraznil však, že podle námořnické tradice jediným společným hrobem zesnulých námořníků je vždy moře, tedy místo, kde zemřeli. Tvrdil, že příprava k operaci pokračuje. Vládní komise s konečnou platností rozhodne až po dodatečném prozkoumání místa potopení ponorky a samé lodi, uvedl.

"Nevylučuji ale, že těla se možná vůbec nebudou vyzvedávat," řekl doslova. Podle  generálových slov nicméně definitivní rozhodnutí záleží na prezidentovi. "Konečné, optimální a ideálům skutečného, ne populistického humanismu a vojenským námořnickým tradicím odpovídající rozhodnutí bude přijato, až vládní komise sdělí své závěry vrchnímu veliteli ozbrojených sil, prezidentovi státu. Bude uctěna poslední památka hrdinů, kteří padli za vlast," řekl Manilov pateticky.

Práce komplikuje bouře
Klebanov ve středu ráno uvedl, že v oblasti havárie je bouře o síle pěti stupňů. Operace se ale prý může uskutečnit jen za třístupňové bouře na moři. Zároveň překvapivě sdělil, že se prý změnily technické podmínky provedení operace. Potápěči by měli proniknout do ponorky jiným otvorem, než dosud nacvičovali.

Celá práce, kterou by měli uskutečnit ruští a norští potápěči ze společnosti Halliburton, by měla podle Klebanova trvat 18 až 20 dnů. "Pokud se počasí zhorší, pak může trvat i déle," uvedl.

Spory o to, zda vyzvedávat těla námořníků či nikoli, přetrvávají v Rusku už ode dne havárie. Zatímco vojenské vedení tvrdí, že podle námořnické tradice a také z bezpečnostních důvodů by těla měla zůstat na mořském dně, prezident Putin rodinám zesnulých slíbil, že ostatky budou vyzvednuty zcela určitě.

Možná, že se žádná těla ani nenajdou
Experti přitom nevylučují, že se v trupu ponorky žádná těla nemusela najít, protože její přední část byla silně poškozena explozí a většina posádky byla údajně právě v tomto úseku. I kdyby byly některé ostatky vyzvednuty, bude prý nesmírně složité je identifikovat.

Snímek části posádky ponorky Kursk pořízený v květnu 2000 při slavnostním nástupu.

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání na základně sedmé divize Severní flotily v obci Vidjajevo tiskne pravici jednomu z pozůstalých po námořnících, kteří zahynuli při havárii ruské jaderné ponorky Kursk. Ruský prezident vyhlásil 23.srpen dnem státního smutku za 118 členů posádky Kursku. (23.srpna 2000)

Žena pláče při mši 23.srpna v kostele sv.Mikuláše v Murmansku sloužené na památku 118 námořníků, kteří zahynuli při havárii ruské jaderné ponorky Kursk v Barentsově moři. (23.srpna 2000)

Pozůstalí po námořnících, kteří zahynuli při havárii ruské jaderné ponorky Kursk, čekají na setkání s prezidentem Vladimirem Putinem na základně sedmé divize Severní flotily v obci Vidjajevo. Ruský prezident vyhlásil 23.srpen dnem státního smutku za 118 námořníků Kursku. (23.srpna 2000)

Někteří ze 150 rodinných příslušníků posádky havarované ponorky Kursk, kteří se na lodi zúčastnili 24.srpna pamětní ceremonie na hladině Barentsova moře.

Věnce a květiny položili 24.srpna pozůstalí námořníků do vln Barentsova moře, kde se 12.srpna potopila jaderná ponorka Kursk. (24.srpna 2000)