Šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc. Muž, kterého láká vedení sociální demokracie

Šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc. Muž, kterého láká vedení sociální demokracie | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Sobotkův kritik Tejc chce být dvojkou ČSSD a krýt tak premiérovi záda

  • 93
Brněnský poslanec Jeroným Tejc, jeden z nejvýraznějších kritiků premiéra Bohuslava Sobotky, se bude na sjezdu ČSSD příští rok na jaře ucházet o post prvního místopředsedy strany. Získal pro to podporu od své domovské, brněnské organizace strany.

Totéž zkoušel již v březnu 2015 na sjezdu v Praze, kdy zkomplikoval zvolení Milana Chovance prvním místopředsedou. Dostal se do druhého kola volby, když dokázal vyautovat z volby nyní končícího ministra Jiřího Dienstbiera.

„Jednobarevné vedení, které si vybral Bohuslav Sobotka na posledním sjezdu, nedokázalo zvrátit náš slabý volební výsledek, který jsme měli v posledních sněmovních volbách. Naopak jsme znovu zaznamenali propad a potřebujeme změnu,“ řekl Tejc.

Svůj zájem kandidovat oznámil na schůzi brněnské ČSSD. Nakonec se tedy nevydá do souboje přímo se Sobotkou. Kdyby ale šéf strany z jakéhokoli důvodu po znovuzvolení v čele strany skončil, například po špatném volebním výsledku strany, a Tejc byl jeho prvním zástupcem, převzal by řízení strany. „Nedovedu si představit, že by předseda, který je premiérem, neobhájil svou funkci,“ řekl k premiérově pozici na volebním sjezdu.

V těchto dnech rozjíždějí předsjezdové stranické nominační konference, a Tejc chtěl, aby před nimi byla jasná jeho pozice. „Měli bychom upustit od témat, která jsou možná pro někoho podstatná, ale netrápí většinu lidí,“ tvrdí. Naopak navrhuje, aby sociální demokracie tlačila na snížení rozdílu mezi průměrnou mzdou a důchodem.

Šéf ústavně-právního výboru Sněmovny a bývalý šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jeroným Tejc na sebe v posledních týdnech upozornil více návrhy. Řekl třeba, že o setrvání Bohuslava Sobotky v čele ČSSD by měli po neúspěchu strany v krajských a senátních volbách rozhodnout všichni členové strany. Zdůvodnil to tím, že by si strana měla přiznat, že výsledek v nedávných volbách byl jednoznačná prohra. Proti nápadu volit šéfa všemi členy se Sobotka ohradil (více o tom zde).

Tejc patří k lidem podporujícím lepší vztahy s prezidentem

Tejc, který patří v sociální demokracii k lidem podporujícím lepší vztahy ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem, byl na podzim 2013 mezi účastníky utajované schůzky v Lánech s prezidentem bezprostředně po volbách, po níž se část vedení strany pokusila Sobotku neúspěšně sesadit z čela sociální demokracie.

To přibrzdilo stranický vzestup ambiciozního brněnského právníka, který ve Sněmovně patří mezi nejaktivnější poslance strany. Přišel o post šéfa klubu, ale získal místo předsedy důležitého ústavně-právního výboru.

Na sjezdu na jaře 2015 v Praze svou kandidaturou na prvního místopředsedu strany zkomplikoval Sobotkův plán na jednobarevné vedení strany. Získal v tajné volbě třetinu hlasů a nynější první místopředseda, Milan Chovanec, prošel až ve druhém kole (více zde).

Kritik církevních restitucí i podoby azylového zákonodárství

Ve chvíli, kdy už ČSSD měla uzavřenou koalici s lidovci, byl také Tejc tím, kdo nejhlasitěji volal po tom, že by strana měla usilovat o revizi církevních restitucí, nepřijatelnou pro KDU-ČSL. Návrh na jejich zdanění teď leží ve Sněmovně, když ho předložilo jihočeské krajské zastupitelstvo, v jehož čele je jako hejtman Jiří Zimola, další ze Sobotkových kritiků. Zimola už podobně jako bývalý premiér Jiří Paroubek k Sobotkově nelibosti vyzval k rozdělení funkce předsedy vlády a předsedy ČSSD (podrobnosti zde).

Zatím naposledy vzbudil Tejc pozornost před pár dny, když navrhl zpřísnění azylových pravidel, které by zrychlily proces vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Tejc přišel s nápadem vypustit článek 43 z Listiny základních práv a svobod nebo jeho části.

„Nevím, zda je nutné mít v Listině základních práv a svobod článek, který zavazuje Českou republiku k poskytování práva na azyl v tak širokém rozsahu,“ uvedl k tomu. Přišel také s tím, že by ze zákona o azylu měly vypadnout pasáže, kdy se přiznává odkladný účinek žalobám proti neudělení azylu, a že by byl odejmut azyl všem migrantům, kteří na území České republiky spáchají úmyslný trestný čin (podrobnosti zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video