Karbanátek se podává jen jako meníčko, povídá v hospodě vrchní kolegovi. Fuj, co to je meníčko? Vypadá to jako blátíčko? Vytáhne z toho kuchař aspoň chlupy, než to kydne na talíř? O dva stoly žádá osamělý štamgast o další "pivísko".
Co lidi nutí, aby druhým říkali, že mají "smolíčka"? Proč nemůžete mít obyčejnou "smůlu"?
Hlasujte v anketě a vyberte nejstupidnější slovaMůžete si vybrat celkem deset slov, kterým dáte svůj hlas. |
Vadí vám slovo "lidičky"? Poděkujte zpěvačce Lucii Bílé, která se bez něj od poloviny 90. let neobešla v žádném rozhovoru a národu se to zalíbilo. Takovou moc neměl ani Karel Hašler, který si s "lidičkami" začal ve 30. letech při skládání písně Ta naše písnička česká.
Zdrobněliny a další stupidní výrazy uchvátily náš slovník jako hitlerovský wehrmacht Francii při blitzkriegu. Samotná slova za to ale nemohou. Dávku drogy, kterou dealer předá narkomanovi jinak než "psaníčkem" zřejmě jednoslovně nazvat nelze. Zdrobněliny tu byly odjakživa, jen je dnes nadužíváme i v situacích, kdy se to absolutně nehodí.
Stupidně může působit mluva puberťáků, ale ta naštěstí vždy časem pomine. Horší je, když se nějaký jev stane dlouhodobým trendem a veřejnost mu tiše podlehne. Vydesignovat, dovyprodukovat - to jsou výrazy, kterou nejčastěji uslyšíte v kancelářích. Proč se jim lidé nebrání?
Třeba proto, že rádi používají cizí slova, aby vypadali zajímavě, ale chtějí zachovat slovesnou dokonavost, a tak s pomocí předpon patlají nesmysly. Už jste slyšeli, že si někdo "vydesignoval pokojíček"? Věta "přestavěl jsem si nábytek v pokoji" bohužel nezní tak "vymazleně".
Psycholog Zbyněk Vybíral k tomu podotýká: "Některým, hlavně začátečníkům, se to líbí. Připadají si zajímavější. Připadají si, že používáním těchto slov patří do sekty zasvěcených, kteří vědí, jak se správně mluví, je v tom i ona zmíněná okatost, stavění se na odiv, vytahování se."
Slova mohou podle Vybírala velmi snadno sloužit i k exhibici. Někdy se předvádí i určitý druh světáctví. "Když kulturní redaktor Pavel Anděl na ČT2 kdysi vyslovil ‚To jsou takový ty loubadžitový filmy‘, tak z něj přímo sálala hraná ležérnost s trochou předvedení se toho, že on ví, co znamená ‚low budget‘," vysvětluje psycholog.
