Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Těhotné ženy si jídlo vybírají jako pavouci, zjistil český vědec

  12:30aktualizováno  12:30
Výsledky bádání Stanislava Pekára ukázaly, že těhotná žena se chová stejně jako pavouk mravčík skalní. Pečlivě si vybírá stravu a jí jen to, co potřebuje. Objev by mohl změnit pohled vědy i na stravování šelem.
Vědci zjistili, že těhotné ženy jednají jako pavouci. Jedí jen to, co jejich tělo potřebuje

Vědci zjistili, že těhotné ženy jednají jako pavouci. Jedí jen to, co jejich tělo potřebuje | foto: Profimedia.cz

Český vědec objevil souvislost mezi chutěmi těhotných žen a pavouky. Chybí tělu cukry? Mozek těhotné ženy vyšle zprávu a ona dostane okamžitě chuť na sladké. Zásadami, jichž se nastávající matky drží jen v těhotenství, se pavouk mravčík skalní řídí celý život.

Výsledky bádání Stanislava Pekára z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsou natolik objevné, že je zveřejnily i prestižní světové časopisy Nature a Science.

Vnitřní nutkání organismu ke konzumaci potravy, nebo naopak odmítnutí určitého typu jídla je podle Pekára proces, jímž by se lidé mohli v budoucnu inspirovat. "Pavouci, které považujeme za primitivní organismy, si potravu vybírají podle toho, co potřebují k životu. A zvláště patrné je to u mravčíka skalního," vysvětluje Pekár.

Proč šelmy nedojí kořist celou? Pekár má novou teorii

Mravčík se živí výhradně mravenci, ale konzumuje jen tu část těla, v níž jsou obsažené pro něj důležité látky. Zbytku si nevšimne. Když se tedy mravčíkovi nedostávají tuky, spořádá zadeček mravence. A pokud má málo bílkovin, chutnají mu naopak jen svaly v přední části těla ulovené oběti.

"Jde o vyváženou dietu predátora, který se živí jen jedním živočišným druhem.U lidí není podobná strategie stravování – snad s výjimkou dočasného instinktu těhotných žen – známa," říká Pekár.

Vědcův objev by mohl objasnit i jinou záhadu: proč například velcí predátoři sežerou jen část antilopy a zbytek nechají bez povšimnutí? Až dosud se soudilo, že odcházejí kvůli přežrání.

Pekárova teorie nabízí i jiné vysvětlení: nedostatek tuku "navede" šelmu jen k těm částem úlovku, které obsahují chybějící živiny. A to je zřejmě důvod, proč predátora zbytek kořisti – pokud má dostatek potravy – nezajímá.

Pavouk konzumující mravenčí zadečky umře dříve

Při Pekárových experimentech vyšlo najevo, že jen konzumací tukových, ale kvůli kyselině mravenčí lehce toxických zadečků mravenců nepřežijí pavouci dlouho. A naopak: ti, kteří byli krmeni jen předními částmi, rostli rychleji a žili i déle.

"Sledováním konzumace celého mravence jsme zjistili, že i v zadečku jsou látky, bez nichž se pavouk neobejde," říká Pekár. Zkoumání pavoučího světa proslavilo vědce už v dubnu, když jiný prestižní časopis, Journal of Thermal Biology, zveřejnil jeho studii, podle níž pavouci šplhalka keřová a listovník obecný v mrazech nehibernují a dál loví spící hmyz.

Umožňuje jim to nemrznoucí látka podobná glykolu. Trávicí ústrojí šplhalky a listovníka vylučuje kromě toho specifický enzym, s jehož pomocí tráví i při nízkých teplotách. Na Pekára se proto obrátili dánští vědci s žádostí, aby tento enzym odseparoval.

Dánové se totiž s pomocí enzymů pokoušejí vyvinout prací prášek, jemuž by k praní stačilo jen 20 °C. Což by znamenalo obrovské úspory energie. "Vyrobit tento pavoučí enzym? To je složitý a vzdálený cíl," dodává Pekár.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.