Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V USA se přou o odpojení těhotné od přístrojů. Rodině to zakazují zákony

  22:05aktualizováno  22:05
Marlise Munozová je mrtvá. Tedy, její mozek je mrtvý, konstatovali lékaři. Příbuzní 33leté Texasanky tudíž vyjádřili přání odpojit Marlise od přístrojů. Jenže to nejde, dozvěděli se. Marlise je totiž těhotná. A texaské zákony odpojení gravidní ženy od přístrojů zakazují. Rodina se zlobí a experti se hádají.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Stalo se to loni v listopadu. Třiatřicetiletá Marlise Munozová z texaského Fort Worthu najednou upadla. Doma v kuchyni. Sanitka ji odvezla do nemocnice, kde lékaři konstatovali, že příčinou kolapsu byla zřejmě uvolněná krevní sraženina na plicích. Připojili mladou ženu na přístroje, udělali příslušná vyšetření a diagnostikovali mozkovou smrt.

Marlisin manžel a rodiče tak museli učinit těžký, ale nezbytný krok: rozhodli, že lékaři mají Marlise od přístrojů odpojit. Chtěli ji prostě nechat jít.

Jenže vedení nemocnice jim sdělilo, že to není možné. Marlise totiž byla ve čtrnáctém týdnu těhotenství. A Texas je jedním z dvanácti amerických států, které odpojení gravidní ženy od udržovací přístrojové léčby zakazují.

"Proč se do toho montuje stát?"

Popsaný případ rozpoutal v USA intenzivní diskusi o kolizi práva, medicíny a lékařské etiky, napsal deník The New York Times. Jak v takových případech postupovat? Marlise nemůže dostávat péči jako pacientka, neboť mrtvý člověk prostě pacientem není, tvrdí jedni. Ona je mrtvá, ale plod nikoliv, oponují druzí. Dítě, přestože mu je teď "jen" dvacet týdnů, musí dostat šanci na život.

Marlisina rodina zastává spíše první z popsaných názorů. "Má dcera teď není ničím jiným než hostitelským organismem pro svůj plod," řekl deníku The New York Times Marlisin otec Ernest Machado. "Jsem naštvaný. Proč by se měl stát vrtat v těchhle věcech? Proč tam v Austinu dělají medicínu?" dodal s tím, že rodina uvažuje o nějaké kampani za změnu zákonů.

V každém případě Marlise, respektive její tělo, je stále na jednotce intenzivní péče. Přístroje udržují její organismus v chodu a monitorují tlukot srdce plodu. Otázka je, zda má dítě šanci na přežití.

"Ve světě je dokumentováno asi třicet případů, kdy u těhotné ženy nastala smrt mozku a rodina vyslovila přání, aby bylo umožněno dožití plodu do velikosti, kdy bude schopen samostatné existence," řekl iDNES.cz český lékař Karel Cvachovec z pražské motolské nemocnice.

"Mohu-li použít takový obrat, žena v takové situaci fungovala v podstatě jako biologický inkubátor. V některých případech takto udržovali její tělo v chodu až tři měsíce. A potom, většinou císařským řezem, ale také spontánně, bylo porozeno dítě. Řada těch dětí přežila novorozenecký věk, to znamená osmadvacet dní," vysvětlil.

Čili šance, že dítě mladé Texasanky přežije, podle něj teoreticky existuje. Nicméně on i jeho kolegové se jednoznačně shodují, že vývoj plodu je v takovéhle extrémní situaci velmi opožděný a miminko, pokud se narodí, má většinou velmi nízkou porodní váhu. Třeba tisíc, dvanáct set gramů. Což s sebou pochopitelně přináší celou řadu vážných problémů.

"Ovšem jak jsem již řekl, jsou dokumentovány případy, kdy děti přežily. Dokonce víme i o případu, kdy se takto narodila dvojčata," doplnil Cvachovec.

"Upírají ženám jejich práva"

Srdce Marlisina dítěte tluče. "Jenže to je tak všechno, co víme," řekl americkému listu Marlisin otec. Lékaři v nemocnici mu prý řekli, že jeho dcera možná po pádu až hodinu nedýchala. Což mohlo plod těžce poškodit.

On, jeho žena a jejich zeť jsou v každém případě naštvaní, že se jim stát "montuje" do té nejsoukromější, nejintimnější části života. Že přísné texaské zákony upírají ženě práva, která mají všichni ostatní.

Zjednodušeně řečeno: podle amerických zákonů si de facto každý může stanovit, jak se s ním má v podobných kritických okamžicích nakládat. Zda chce být odpojen od přístrojů, zda chce darovat orgány a podobně. Takovéhle zákony byly podle The New York Times přijímány hlavně v 80. letech.

"Opatření ochraňující plod měla tehdy utišit výtky katolické církve a dalších kritiků," citoval deník Katherine A. Taylorovou, právničku a odbornici na etiku z Drexelovy univerzity ve Filadelfii. "Jenže takové normy upírají ženám právo, jímž disponují všichni ostatní. Právo určit si svou vlastní zdravotní péči a rozhodnout o vlastní smrti," dodala Taylorová.

Autor:


Témata: Normy




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.