Teherán totiž hodlá u kdysi nenáviděných arabských sousedů investovat nemalé peníze a již vyhlásil, že je ochoten nést "hlavní břímě" budoucí rekonstrukce Iráku.
"Máme bohaté zkušenosti s poválečnou obnovou, jsme připraveni je předat Iráčanům," prohlásil v narážce na irácko-íránskou válku z osmdesátých let Hasan Chazámí Kumí, teheránský velvyslanec v Bagdádu.
Írán již hovoří o konkrétních projektech. Irácká vláda kupříkladu plánuje po skončení násilností postavit až tři miliony nových bytů a íránské firmy si brousí zuby přinejmenším na dodávky materiálu, hlavně oceli a cementu.
Jedna z íránských bank již dokonce toto úterý otevřela svoji pobočku v bagdádské čtvrti Karráda. Mimochodem, její provoz měl zahájit druhý tajemník íránské ambasády Džalál Šarafí. Ten však na místo nedojel, byl cestou unesen neznámými ozbrojenci v uniformách speciální jednotky irácké armády. Teherán z únosu obvinil Američany, ti však jakoukoli účast na této akci odmítají.
Staří známí z Teheránu
Írán se podle ministra průmyslu a těžby Eshaqa Džahangiriho snaží o to, aby získal zakázky na rekonstrukci ropných vrtů i rafinerií, elektráren a obří cementárny. Za tímto účelem jsou íránské firmy připraveny vytvářet společné podniky s iráckými státními společnostmi, aby měl Bagdád kontrolu nad investicemi.
Nynější irácký, šíity ovládaný kabinet, sice spolupracuje s Američany, se šíitským Íránem jej však pojí nejen náboženská příslušnost, ale mnohdy i společné vzpomínky. Nejeden z vlivných mužů současného Bagdádu pobýval v íránské emigraci, což íránským podnikatelům velmi usnadňuje situaci.
