Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teď nadešel čas Senátu, věří Pithart. Chce zvrátit rozpuštění Sněmovny

  13:16aktualizováno  14:20
Mezi Senátem a Sněmovnou se schyluje k velké bitvě. Zatímco poslanci rozhodli o předčasném rozpuštění dolní komory, konzervativnější senátoři považují hlasování za protiústavní a chtějí mu zabránit. Je to historická příležitost ukázat, že nejsme Sněmovna v malém, tvrdí místopředseda Senátu Petr Pithart.

Ústavní zákon projde zřejmě i Senátem, ODS a ČSSD zde totiž mají potřebnou ústavní většinu. | foto: Michal Šula, MF DNES

Zatímco Poslaneckou sněmovnou prošel jednorázový zákon o předčasných volbách drtivou většinou hlasů (pro bylo 172 poslanců ze 189, proti devět), v Senátu se protestní hlasy ozývají více. - o rozhodnutí Sněmovny čtěte zde

"Předpokládám, že Senát potvrdí, že není identický se Sněmovnou, že není Sněmovnou v malém. Je to jeho historická šance, možná jedna z posledních," řekl iDNES.cz místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).

Změna ústavy ale nejspíše projde i zde, ODS a ČSSD totiž mají v horní komoře potřebnou ústavní většinu.

Pithart ale věří, že se mu podaří získat potřebný počet kolegů pro případnou stížnost k Ústavnímu soudu. Zákonu vyčítá jeho protiústavnost - není přece možné ignorovat ústavou předepsaná pravidla pro vyhlášení předčasných voleb a dojít k nim účelovým zákonem, který ústavu obchází, tvrdí.

Lidovci proto ve Sněmovně navrhovali oprášit dva roky starou senátní novelu ústavy, která problém řeší systémově. Zákon, jehož je Pithart autorem, přitom před časem podpořili i všichni senátoři ODS. Poslanci jej ale nyní vyřadili z programu schůze a vůbec se mu nevěnovali.

Zákon mohou napadnout i jednotliví poslanci

O problému dnes jednala senátní komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, které je Pithart členem. K výsledku ale nedošla. Podle Pitharta je to natolik závažné téma, že není možné debatu uspíšit. Senátoři se tak k němu ještě jednou vrátí. Hlasovat o zákonu by se mělo 28. května, uvedla předsedkyně komise Jiřina Rippelová z ČSSD.

Pro případ, že by i Senát normu schválil, má Pithart připraveno ještě poslední řešení. Kromě hromadné stížnosti, pod kterou se musí podepsat 17 senátorů, navrhuje i další způsob. Každý poslanec, který proti zákonu hlasoval a cítí se jím poškozen, protože mu zkracuje jeho politický mandát, by se mohl na ústavní soud obrátit individuálně.

Kdo hlasoval proti

ODS

František Laudát, Miroslava Němcová

KDU-ČSL

Libor Ambrozek, Jiří Carbol, Jiří Hanuš, Jan Kasal, Cyril Svoboda

nezařazení

Miloš Melčák, Olga Zubová

Týkalo by se to ale jen hrstky poslanců, mnozí z těch, co byli proti, o tom totiž neuvažují. "Slyšel jsem o tom, ale já osobně nic takového neplánuji," řekl iDNES.cz lidovec Jiří Carbol. "Asi bych to nikdy neudělal, předčasné volby jsou nutnost," tvrdí zase jeho stranický kolega Ludvík Hovorka. "Nebudu to podávat v žádném případě," tvrdí Cyril Svoboda. Podle něj by soud problém stejně nedokázal vyřešit.

Se zákonem není spokojena ani místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS. "Jsem přesvědčena, že konáme protiústavně," řekla a připomněla podobně znějící posudek, kterým před rozpravou argumentoval i šéf Sněmovny Miloslav Vlček. O podání stížnosti ale neuvažuje.

Melčák: Nevylučuji, že stížnost podám

Naopak nezařazený poslanec Miloš Melčák stížnost nevylučuje, byť poznamenává, že je o tom předčasné hovořit. Senát by nejprve musel zákon potvrdit, aby poslanci mohli říci, že byli omezeni na svých právech. "Není vyloučeno, že se připojím. Nutno ale vyčkat, jak bude hlasovat Senát," řekl Melčák. "Je to jedna z možností. Nebráním se tomu, ale je třeba počkat, až skončí legislativní proces," tvrdí zase lidovec Jiří Hanuš.

Odborník na ústavní právo Jiří Hřebejk potvrzuje, že k podání obecné ústavní stížnosti stačí jeden poslanec. Nevěří ale, že by se soud takovou věcí zabýval. "Na 99 procent jsem přesvědčen, že by to soud odmítl. Byly by s tím velké problémy. Ústavní soud nemůže přezkoumávat ústavnost ústavního zákona," řekl Hřebejk.

Podle Pitharta ale zákon, který Sněmovna schválila, nemá s ústavním zákonem nic společného. "To je otázka, jestli to vůbec je ústavní zákon. Ústavní zákon není to, co formálně označíte adjektivem ústavní, ale to, k čemu jsou poslanci a senátoři zmocněni ústavou," řekl Pithart České televizi.

Pithart: Rozpustit sněmovnu? to je Cynismus

Pane místopředsedo, dnes zasedala senátní komise pro Ústavu. Určitě jste se o onom ústavním zákonu bavili. K čemu jste došli?
Byly vysloveny různé názory. Rozhodně komise není jednobarevná a předpokládám, že také Senát potvrdí, že není identický se Sněmovnou, že není 'Sněmovnou v malém'. Je to jeho historická šance, možná jedna z posledních. Ale k závěru jsme prostě nedošli.

Proč? Síly senátorů, kteří jsou pro, a těch, kteří nesouhlasí, byly vyrovnané?
Bylo to proto, že jsme všichni cítili, že to je tak vážná věc, že není důvod pospíchat. Samozřejmě musíme zaujmout stanovisko před schůzí Senátu, ale není nutné, aby to bylo týden nebo čtrnáct dní předtím. Navíc jsme sice byli usnášeníschopní, ale bylo by lepší, kdyby nás bylo víc - někteří byli omluvení.

Jak debata o zákonu vypadala?
Mluvilo se tam naprosto otevřeně, žádnou vnitřní cenzuru jsem tam neviděl. Všem bylo jasné, že tam je zájem těch dvou velkých politických stran. Je to zájem nikoli na tom či onom ústavním řešení, ale na tom, aby volby byly v určitou dobu, která se oběma jeví jako výhodná.

Proč myslíte, že se ve Sněmovně našlo tak málo poslanců, kteří proti zákonu hlasovali?

Přečtěte si zápis, z toho jde na mne hrůza. Tam řekne poslanec Benda: "Myslím, že všichni zde víme, o co jde. Je potřeba rozpustit Poslaneckou sněmovnu". No to je přece příšerná věc. Někdo řekne, že to je pragmatismus. Já bych řekl, že cynismus.

Naznačil jste, že doufáte, že Senát najde odvahu zákon odmítnout. Většinou ale disponují ODS a ČSSD...
Já se vůbec nevyjadřuji k tomu, zda mám naději nebo ne. Říkám kolegům, že to je jedna z posledních možností, ne-li poslední, jak ukázat smysluplnost Senátu. Na tomto příkladě by to pochopili úplně všichni.

Co říkáte na nápad Martina Bursíka změnit ústavu tak, aby mohl být prezident odvolán parlamentem?
Vím, co mu jde, že mu jde o stávajícího prezidenta. Nemyslím, že je třeba v tomto smyslu ústavu měnit, ten nástroj v ní už existuje. Ale ústava se proboha nemá přešívat kvůli jednomu člověku. To je zase špatně. Lidé neví, co ústava je. To jsou jen obecná pravidla, to nemohou být řešení konkrétní situace v konkrétním čase.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouřková mračna.
V noci zasáhly bouřky většinu Čech, během dne budou srážky ustávat

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. V sobotu ráno zejména na území Čech stále prší. Podle meteorologů budou srážky k večeru od...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.