Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teď má Evropa šanci posílit svoji pozici na Blízkém východě

  11:01aktualizováno  11:01
Izraelská vláda využívá posledních dní vlády George Bushe, aby uskutečňovala svou politiku prosazování vojenských řešení. Zároveň se snaží vytvořit situaci, která ztíží novému prezidentovi splnění jeho politik v regionu.

Izraelští zastánci tvrdé linie přirozeně želí konce Bushovy vlády. | foto: Reuters

Americký ministr obrany Robert Gates během návštěvy na Středním východě varoval, aby nepřátelé Spojených států nevyužívali tamního mocenského vakua ke snaze změnit status quo nebo podrýt cíle nového amerického prezidenta. Velká výzva v tomto ohledu teď však dosti ironicky přichází od hlavního spojence Ameriky v regionu, od Izraele.

Izraelští zastánci tvrdé linie přirozeně želí konce Bushovy vlády, neboť vědí, že i když prezident Barack Obama politiku USA vůči Izraeli dramaticky nezmění, nebude po převzetí moci opakovat Bushovu bezpodmínečnou podporu.

Izraelští příznivci tvrdého postupu brali "válku proti teroru“ i válku v Iráku za vlastní, podporovali Bushovu válečnou rétoriku a izolaci Íránu a neokonzervativce pokládali za své blízké. Konkrétně sdíleli přesvědčení neokonů, že vojenská intervence je legitimní a účinný způsob jak dosáhnout politické změny. Právě té se izraelská vláda pokusila docílit roku 2006 "rozdrcením Hizballáhu“ v Libanonu. Teď se o totéž pokouší v Gaze.

Na konci operace bude popularita Hamasu posílena

V reakci na rakety Hamasu dnes Izrael používá nepřiměřenou sílu, tak jako jí použil v Libanonu. Výsledek bude zřejmě tentýž: na konci operace bude popularita Hamasu v Palestině i v arabském světě posílena. Ostatně nynější vojenské tažení následuje po dvouleté blokádě Gazy ze strany Izraele, která měla Hamás zničit, ale to se jí nepodařilo.

Je pravděpodobné, že Obama bude za zásadní zájem Ameriky považovat palestinský stát. Bude na něj pohlížet jako na předpoklad změny vnímání USA v arabském a muslimském světě, neboť právě oživení americké věrohodnosti bude pro příští administrativu zásadním cílem.

Izraelští zastánci tvrdé linie si nemohou být jisti, zda Obama nakonec nebude nucen změnit politické přístupy vůči Izraeli, aby tohoto cíle dosáhl, neboť jej pokládá za strategický zájem. Samozřejmě že rovněž vědí, že seriózní úsilí v palestinské otázce si nutně vyžádá účast Hamasu v hledání řešení dvou států.

Poslední dny Bushovy vlády

Izraelská vláda, stručně řečeno, využívá posledních dní Bushovy vlády, aby uskutečňovala svou politiku prosazování vojenských řešení. Zároveň se snaží vytvořit situaci, která ve svých důsledcích ztíží novému prezidentovi splnění jeho politik v regionu. Zpravodajství dokládá, že arabským světem se šíří odpor a že se tu společně pálí americké a izraelské vlajky. Tato válka tedy jednoduše zkomplikuje vedení debaty s těmito zeměmi právě v okamžiku, kdy jsou takové rozhovory naprosto nezbytné.

Jedním z důvodů mezinárodní podezřívavosti vůči Hamasu byla podpora, jíž se mu dostává z Íránu. Obama se zavázal, že americký politický přístup k Íránu změní a zprůchodní diplomatické cesty, namísto pouhého pronášení vojenských výhrůžek. Taková změna by usnadnila i ukončení izolace Hamasu.

Oživení amerického jednání s Íránem je zjevně politika, která bude mít na Středním východě dalekosáhlé dopady. Přestože tato strategická změna politiky USA je i v nejlepším zájmu Izraele, většina Izraelců na to bude pohlížet jinak. Americký dialog s Íránem bude vážnou ranou zájmům izraelských přívrženců tvrdého postupu a někteří z nich sní o tom, že dialog znemožní.

Jedinečná role Evropské unie

Jednou z pohnutek ke vpádu Izraele do Gazy tudíž může být snaha omezit americkou politiku. Jde však o závažné narušení mezinárodního míru, které by mohlo rozšířit nestabilitu v celém regionu. Kdyby k tomu došlo, Obamovo plánované sblížení s Íránem by bylo zadušeno už v kolébce.

V průběhu dní před Obamovým nástupem do úřadu, dokud bude v USA trvat mocenské vakuum, má před sebou Evropská unie jedinečnou roli, kterou musí sehrát v mezinárodních iniciativách usilujících o ukončení násilí a vznikající humanitární krize. Má-li EU uspět, musí prosazovat politiku zahájenou francouzským předsednictvím a dát prioritu ukončení války a distancování se od izraelského nepřiměřeného použití síly.

Dojednání příměří mezi Izraelem a Hamasem by mohlo být prvním krokem k trvalému ukončení projevů nepřátelství a blokády Gazy. To by ve svých důsledcích mohlo připravit Obamově vládě cestu ke svolání mezinárodní konference k realizaci řešení dvou států ku pomoci Palestině, což by mělo následovat po klidu zbraní. Takové iniciativy by neměly zabřednout do mučivých kol vyjednávání, ale zaměřit se na realizaci základních principů řešení dvou států, v souladu s návrhy Clintonovy vlády, které předložila před svým odchodem před osmi lety.

Hamas už vstoupil do jednání o příměří a měl by teď být společně s Fatahem vtažen do mírového procesu. Bude ale samozřejmě muset ustoupit od své vlastní silové strategie, která se projevuje raketami, jimiž zasypává Izrael. Jde o přístup, který se ukázal jako neúčinný a podle mezinárodního práva je nezákonný, protože jeho cílem jsou izraelští civilisté.

Izrael zase musí pochopit, že chce-li jednat způsoby v souladu s jeho vlastními demokratickými hodnotami, musí ustoupit od své strategie násilí a neúcty k základním lidským právům Palestinců a taktéž od myšlenky "Velkého Izraele“. Krátce, musí akceptovat palestinský stát, skutky stejně jako slovy. Než se tak stane, jsou před námi nebezpečné dny před Obamovou inaugurací a mezinárodní společenství bude potřebovat pevné, rozvážné politiky, aby jimi prošlo.

© Project Syndicate, 2009.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.