Další články z přílohy Vysoké školy aneb Jak složit přijímací zkoušky
Uchazeče by nemělo nic zaskočit
Šanci mají čtyři z deseti
Co byste měli vědět, než půjdete ke zkouškám
Ekonomie: stále hodně uchazečů
Pedagogika: učit chce málokdo
Humanitní obory: umět mluvit
Biologie: držet krok s vývojem
Medicína: těžké zkoušky i studium
Uchazeč by se u přijímacích pohovorů neměl setkat s něčím úplně neznámým. A vysoká škola by takové dotazy neměla klást. S jedinou výjimkou: když by si zkoušející autor chtěl ověřit schopnost reakce, přehled o něčem a podobně. Ale to už je trošičku "nadstavba".
Přípravné kursy: nejen výklad, ale i dialog
Důležitá je samozřejmě individuální příprava. Každý se musí naučit učit se sám, připravovat se podle toho, kde cítím, že mám mezery. Organizované kursy jsou vhodné spíš jen jako doplněk. Přitom podle mě by nemělo jít o masovou záležitost, kdy v jedné místnosti sedí stovky uchazečů, před kterými vysokoškolský asistent vykládá co, jak a proč. To nemá moc smysl. Student by si měl pohlídat, aby v takovém kursu měl šanci zeptat se, diskutovat.
Samotné přijímací zkoušky nejsou žádnou hroznou událostí. Studenti mohou očekávat oko sice zkoumavé, ale nikoli nepřátelské. Pokoušíme se zjistit, co uchazeč umí, a ne to, co neovládá. Papouškováním definic nás nikdo neoslní, spíše hodnotíme přehled, nápady, odstup od věci a podobné záležitosti.
Ani prosebník ani suverén
A pak je tady další otázka: jak vystupovat. Myslím, že vysokoškolský autor se snaží od těchto věcí odhlédnout, hodnotit jenom znalosti, ale pravda je, že se to nedá úplně oddělit.
Mně osobně také vadí, když někdo umí bezvadně třeba ozubené kolečko, ale Jan Hus mu nic neříká. Chce to vystupovat "přiměřeně". Tedy nebýt ani poníženým prosebníkem, ani suverénním všeznalcem, to prostě nepůsobí dobře.
K tomu patří i jakási lidská kultura: přijít ve flanelové košili k přijímacím zkouškám, to také o něčem svědčí. Není to rozhodující faktor, ale i vysokoškolští učitelé jsou lidé a může to nějakou roli sehrát.
Ukázka testu z fyziky
(ukázky z úloh Technické univerzity v Liberci a ukázky z publikace Model přijímací zkoušky k pregraduálnímu studiu na fakultách Univerzity Karlovy)
1. Vyjádřete následující fyzikální veličiny v jednotkách SI:
a) Výkon P = 72 kJ.h-1 = 72 .103 . ( 3600 s )-1 = 20 W
b) Práce W = 4 GW.ns = 4.109 W.10 –9 s = 4 J
c) Hustota r = 8 mg.mm -3 = 8.10 –6 kg . (10 - 3 m)-3 = 8000 kg.m-3
d) Objem V = 200 ml = 2 .10 - 4 m3
e) Tlak p = 300 kN.cm-2 = 3.105 N.(10 - 2 m ) – 2 = 3.10 9 Pa
2. Těleso je vrženo svisle vzhůru počáteční rychlostí velikosti 20 m.s-1. V jaké výšce nad zemí se zmenší jeho rychlost na tři čtvrtiny původní rychlosti ? Odpor vzduchu zanedbejte!
(g = 10 m.s-2 ).
vo = 20 m.s-1
g = 10 m.s-2
v(h) = 0,75 vo = 15 m.s-1
Energetické řešení:
Tíhové pole je konzervativní, proto platí zákon zachování mechanické energie, tj. E(h) = E(0), kde E(h) = E p (h) + Ek (h) = m.g.h + 0,5.m.v(h)2, E(0) = Ek (0) = 0,5.m.vo2
m.g.h + 0,5.m.0,75 2.vo2 = 0,5.m.vo2
h = 8,75 m
Kinematické řešení:
Jedná se o vrh svislý vzhůru do výše h. Pro tento pohyb platí:
(1) h = vo.t – 0,5.g.t2 , v = vo - g.t (2)
V našem případě je v = 0,75.vo (3) . Vztah (3) dosadíme do (2) a odtud vypočteme dobu výstupu t tělesa do výšky h:
Výšku výstupu h vypočteme dosazením doby výstupu do vztahu (1) :
h = 8,75 m
3. Kolik tepla se spotřebuje při ohřevu 5 litrů vody z teploty 12o C na 62o C ? Měrná tepelná kapacita vody je 4186,8 J.kg-1.K-1. Kolik elektrické energie na to vařič spotřeboval, je-li jeho účinnost 50 % ?
Q = m.c.( J 2 - J 1 ) = V.r .c.(J 2 - J 1)
Q = 5. 4186,8 . (62 – 12) = 1 046 700 J
E = Q/ h
E = 2 093 400 J
4. Elektromotorické napětí automobilového akumulátoru je 12,6 V. Jaký je jeho vnitřní odpor, když při rozsvícení světel akumulátor dodává proud 2,5 A při svorkovém napětí 12 V. Jaký zkratový proud může na tomto akumulátoru vzniknout ?
Ue = 12,6 V Podle 2. Kirchhoffova zákona platí
I = 2,5 A Ue = Ri .I + U
Odtud Ri = (Ue - U)/I = 0,24 W
Izkr = Imax = Ue/Ri = 52,5 A
5. Před tenkou spojkou o ohniskové vzdálenosti 10 cm umístíme předmět ve vzdálenosti 25 cm na optické ose. Určete graficky i početně v jaké vzdálenosti od středu čočky musíme umístit stínítko, aby na něm vznikl ostrý obraz předmětu. Jaký obraz vznikne na stínítku ?
f = 10 cm = 10-1 m
a = 25 cm = 25.10-2 m
b = ?
m = ?
Pro zobrazení tenkou čočkou platí:
1/a + 1/b = 1/f
b = -0,653 cm
m = -b/a
Obraz je zmenšený ( 1m1 je větší než 1 ), převrácený (m je menší než 0) a reálný (b je větší než 0).
6. Nádoba má ve stěně vyvrtány dva otvory, jeden ve výšce h1 ode dna a druhý ve výšce h2 ode dna. V jaké výšce H musí být hladina vody v nádobě, chceme-li, aby voda z obou otvorů stříkala do stejné vzdálenosti. Odpor vzduchu zanedbejte. Řešte nejprve obecně a potom pro hodnoty h1 = 0,2m; h2 = 0,4m.
7. Plyn uzavřený ve válci s pohyblivým pístem zahřejeme při stálém tlaku tak, že se jeho objem zvětší 1,5krát. Potom píst upevníme a při stálém objemu ohřejeme plyn tak, že se jeho tlak zvýší dvakrát. Vypočítejte poměr výsledné termodynamické teploty plynu k jeho počáteční termodynamické teplotě.
8. Kolikrát musíme zesílit fyzikální intenzitu tónu 1 kHz, aby se jeho hladina intenzity zvětšila o 30 dB?
a) 30krát
b) E 3krát
c) 3krát
d) 300krát
9. Elektrickou práci v obvodu s konstantním proudem vypočítáme ze vztahu:
a) W = U . I . t na -2
b) W = R . I . t
c) W = U . I . t
d) W = U . I
