"Takže při zopakování povětrnostní situace za 40 let to nemusí přinést katastrofu takového rozsahu," řekl podle serveru slovenského deníku SME ředitel Slovenského hydrometeorologického ústavu Štefan Škulec.
Dodal, že to ale neznamená, že v jiných částech země se nemůže vichřice objevit dříve.
Ničivou vichřici v Tatrách způsobila tlaková níže, která se postupně přesunula z britských ostrovů nad Slovensko. "Za touto tlakovou níží začal ze severu směrem ke Slovensku proudit studený vzduch s vysokým tlakem a vzniklo velmi ostré rozhraní tlaků vzduchu, jeho důsledkem byla vichřice," popsal meteorolog Martin Benko.
Charakteristickým jevem tatranské vichřice přitom podle něj byl i velký rozdíl mezi přímou rychlostí větru a nárazovými poryvy. Nejvyšší rychlost větru v nárazech meteorologové zaznamenali na Skalnatom plese a to 194 kilometrů za hodinu.
"Překvapující bylo například to, že v Telgárte, který je v údolí Hronu, dosáhl vítr vysokou rychlost 140 kilometrů v hodině, to znamená, že vichřice nezasáhla jen vysoko položená území," řekl Benko.
Silnější vítr na Slovensku ale zaznamenali v roce 1965 na Sklanatom plese, kde v nárazech vítr foukal rychlostí 283 kilometrů v hodině.
Ředitel hydrometeorologického ústavu podle SME rovněž připomněl, že jeho pracoviště zareagovalo vzorně a varovalo veřejnost v dostatečném předstihu. "Odhadli jsme poměrně přesně i rozměr katastrofy a už během čtvrtka jsme informovali, že se vichřice blíží," poznamenal.
ČTĚTE TAKÉ:
Další články o řádění vichřice v Tatrách
 Vítr - ilustrační foto. |
